Když jsem před nějakým časem recenzoval album Crosseyed Hearth od letitého barda, kytaristy Rolling Stones Keitha Richardse, liboval jsem si, že i přes drobné úlety ke country či reggae víceméně zůstal dřepět ve své „rodné“ kolonce dřevního blues rock´n´rollu, toliko charakteristického pro tvorbu RS. S čímpak přijde neméně legendární vousáč Billy Gibbons? Budou to též vymetené šuplíky pozapomenutých skladeb rodných ZZ Top? Nebo se Billy urve ze řetězu a stvoří něco nového? A, světe div se a jásej! Billy F Gibbons – Hardware je všechno jiné, jen ne sound ZZ Top.

A je to moc dobře!

Bylly Gibbons totiž do 12 skladeb na celkové ploše nedlouhých 37 minut vtěsnal zcela jiný zvukový model, než jak jej známe z produkce ZZ Top! Slyším tu poctivý a zábavný hard-rock ve skladbách „Stackin´ Bones“, „More-More-More“ a „She´s On Fire“.

Skladba „Vagabond Man“ je neskutečný a až „něžně“ znějící „ploužák“. Marně si vzpomínám, kdy jsem na rockové desce vydané v posledních třech letech slyšel takto vymazlený „oplodňovák“, jak jsme kdysi dávno takovým pomalých skladbám říkali. A diamantem zářícím jsou tu kytarová sólíčka, které zde doslova dovyprávějí příběh. Nevím proč, ale vždy se mi při poslechu této skladby vybaví slavná pecka „Sunshine“ od kapely Nazareth. Z roku 1974!

Následuje rock-popová skladba „Spanisch Fly“ s refrénem, který se prostě zasekne do hlavy, a ne a ne z ní ven. A opět tu slyším skvělá sóla se zajímavé „kníkající“ kytarou. Skladba je perfektně vygradovaná. Comon…comon!

Zajímavý zábavný zvuk a la surf – rock má pecka „West Coast Junkie“. Skvělá věc a krásný videoklip!

Ve skladbě „Stackin´Blues“ slyšíme ženské vokály. Hlasy patří dvěma krásným ženským z blues-rockové smečky Larkin Poe. A opět až neskutečně chytlavá sólíčka.

Shuffle, Step & Slide“ je krásně rozhoupaná blues-rocková pecka. Dominuje hlavně souvislý hutný kytarový podkres a kratičký refrén. Moc povedená písnička!

A pokud bych měl vybrat skladbu, které je nejvíc „spřízněná“ se soundem domovských ZZ Top, pak je to jednoznačně “I Was A Highway”.

Přenesme se do kalifornské pouště. Prach, písek, spalující slunce, škorpioni, vybělené kosti uhynulých zvířat. Vzýváme duchy minulosti. To je pecka „Desert High“ s mluvenou poezií, věnovaná osobě jménem Jim Morrison z kapely The Doors. Atmosférická skladba zmiňující tajemství pouště.

Závěr

Nevzpomínám si, kdy bych v posledních letech mohl o recenzovaném albu napsat, že nemá slabého místa a že je plné potenciálních hitů. V případě alba Billy F Gibbons – Hardware to napíšu! Prostě skvělé album. Ne, že by jiskřilo originalitou, to snad dnes už ani není možné. Je ovšem neskutečně zábavné, hlas Gibbonse je jako hrst pouštního písku dřeného v dlaních. Ten chlap prostě umí a Billy Gibbons – Hardware je prostě skvělá nahrávka!

Kapela

Pochopitelně nebyl na to sám. Na bicí tluče Matt Sorum (Guns N’ Roses, The Cult) a na druhou kytaru hraje talentovaný Austin Hanks. O baskytaře není slovo, ale vůbec mi na albu nechybí. Zvuk je i bez tohoto nástroje až neskutečně hutný!

A pokud chcete k albu „čichnout“ přes video, tu správnou náladu vám přiblíží pár velmi vydařených videoklipů k albu vydaných.

Titulní pecka “My Lucky Card“. Ano, Billy Gibbons tímhle albem vyložil sakra šťastnou kartu!

Zajímavý zábavný zvuk a la surf – rock má pecka „West Coast Junkie“. Skvělá věc a krásný videoklip!

Toto jsou odkazy na články s podobným tématem ... “Billy F Gibbons – Hardware”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Obsah je zabezpečený !!