Seriál se odehrává v 50. letech v americkém maloměstě. Šestiletá dívenka Beth Harmon se řízením osudu ocitne v sirotčinci s názvem Methuen. Aby zřízenci ústavu mírnili nežádoucí projevy a aktivity dospívajících dívek, pravidelně jim dávkují tlumící tablety. Mladičká Beth v sobě objeví mimořádné šachové schopnosti, jenže ty jsou aktivované a udržované právě s přispěním drog. Problém nastává ve chvíli, kdy stát, coby zřizovatel tohoto typu ústavů, zatrhne podávání těchto „léků“.  Jenže to se stane už v době, kdy se mimořádný talent Beth dostává do širšího povědomí, a ona se z uzavřené kobky sirotčince začíná rozhlížet do širého světa.

---

Adoptuje ji bezdětná rodina, ve které si časem najde spřízněnou duši s nevlastní matkou, která po odchodu svého muže, zůstává sama. Ta sice šachu ani z mák nerozumí, nicméně zbystří, když zjistí, že Beth by mohla na šachových turnajích vydělávat. A mladá šachistka pro změnu zavětřila, že nevlastní matinka polyká ty samé „vitamínky“, které Beth tak dobře zná ze sirotčince. Obě ženy se sblíží a časem začnou žít velmi spokojeným životem. Dokonalý dámský gambit.

Bohužel, matka – skvěle ji hraje Marielle Heller – je stále více zatěžována smutným traumatem spojeným s úmrtím vlastního dítěte, nedlouho před tím, než došlo k adopci Beth. Stále častěji se oddává chlastu a vtahuje do této neřesti i svoji adoptovanou dcerku. Dál už neprozradím. 

Na portálu CSFD  má v současnosti seriál krásné hodnocení 90%. A řekl bych, že právem.  Má celkem 7 dílů, zajímavostí je, že jich původně mělo být deset, společnost Netflix požadovala dílů šest, tvůrci hartusili, že děj do šesti dílů nenacpou, a tak nakonec došlo k dohodě na dílech sedmi.

Jde víceméně o komorní drama, ve většině času odehrávající se i interiérech. Sirotčinec, byt nevlastních rodičů, herní prostory v tělocvičnách, hotelových halách atd.

Co mě zaujalo

Především skutečnost, a to bych vypíchl, jak se podařilo tvůrcům zdramatizovat tak nudnou (pro neznalce) sportovní disciplínu, jakou jsou v tichosti hrané šachové partie. Velice zajímavě působí též partie odehrávající se v hlavě Beth a „virtuálně“ projektované na strop pokoje. Obří figury vzhůru nohama pohybující se po šachovnici jsou hodně zajímavým detailem, který autoři použijí ve vícero dílech.

Usmát jsem se musel ve chvíli, kdy se v prvním díle zjeví na scéně osoba nejasného pohlaví jménem Lonsdaleová v roli kaplanky v sirotčinci, kterou ztvárnila Rebecca Root. A říkal jsem si, kde jsem tohle už viděl!? Ano, bingo! Je, ksakru, možné, aby si tvůrci vzali vzor z legendárního českého filmu „Konec starých časů“, konkrétně z role vychovatelky Ellen, kterou ztvárnila naše ne tak známá herečka jménem Alice Šnyrichová – Dvořáková?! Slečna Lonsdaleová v roli kaplanky je naprosto stejný typ „babo-chlapa“, dokonce navlečená i do podobného kostýmu! Tohle nemůže být náhoda! 🙂

Další úsměv mi vykouzlila scéna, kdy novinář v přímém přenosu komentuje šachovou partii téměř se stejnou intenzitou a zaujetím, jak kdyby sledoval fotbalový zápas.

Pár zajímavých hlášek

V seriálu Dámský gambit jich najdeme mnoho a to hlavně ve chvílích, kdy si většinou zasmušilá Beth ve své hlavě sumarizuje svůj osud, nebo když s podobně „postiženým“ šachisty rozebírají to svoje „životní“ téma.