Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka

Všechno je jednou poprvé a tak i návštěva tohoto zajímavého areálu jest moji premiérou. Trochu smutné je, že se nachází asi 20 km od mého rodiště. Jaroměřice pochopitelně znám, nicméně nahoru, ke Kalvárii, jsem se nikdy nepodíval. Až nyní. A zvolil jsem tu nejtěžší cestu. Přímo vzhůru, po modré turistické značce. Jen pro zajímavost: můj Garmin mi tu naměřil sklon neuvěřitelných 26%! Uf! Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka ale rozhodně stojí za tu námahu.

Trefil jsem čas, kdy právě končila v kostelíku Povýšení svatého kříže (14. 9. 1713 vysvěcen) mše. Takže jsem chvíli počkal, celý areál jsem obešel.  A přitom jsem si povšiml, že vlastní kostelík je jaksi „zdrcnutý“. Zkrácený ve své délce. Když jsem nakonec vstoupil, následovalo překvapení a také vysvětlení. První: v malém až stísněném vnitřním prostoru kostelíka. A druhé: v přítomnosti paní průvodkyně, která mi bez okolků povolila focení a filmování, a dokonce by byla ochotná se mi věnovat s výkladem. Bohužel měla naspěch, takže z toho nakonec bylo jen pár slov. I tak té paní děkuji za projev ochoty.

Kostel tak trochu švindluje

To bylo pro mne asi největší překvapení. Člověk je zvyklý na rozlehlé lodě kostelů – viz. např. ten poslední navštívený – klášterní kostel ve Vyšším Brodě. Tady, v Jaroměřicích, jsem prošel dveřmi…a zůstal překvapeně stát. Neb jsem se ocitl přímo před oltářem. Mohl jsem si na něj sáhnout! Rozhlížím se kolem. Asi tři řady židliček, otáčím se a nad hlavou vidím malé varhany. Opravdu malý, až bych řekl stísněný prostor. Viz, video dole .

Další překvapení.

A tím byl prostor ZA oltářem. Zde většinou bývá presbytář. Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka to má jinak. Zde se nachází… jeskyně. Zvaná Getsemanská zahrada.

V historické souvislosti je také známá jako Gethsemane. Jde o mimořádně historické a náboženské místo v Jeruzalémě, nacházející se na úpatí Olivové hory. Podle Bible zde Ježíš bděl a modlil se v noci, kdy byl zatčen a později ukřižován. Zahrada je významným poutním místem pro všechny křesťany.

Sv. Felicián ve skleněné rakvi

A v dobovém oblečení. Nad přítomnosti ostatků tohoto světce trochu kroutím hlavou. Podle informací z internetových zdrojů zemřel asi ve věku 95 let, kolem roku 250. Byl pochován v italském městě Foligno a nad jeho hrobem postaven monumentální kostel.

Jak to ale bylo tehdy zvykem, o ostatky světců byl v křesťanském světě mimořádný zájem. Měly totiž obrovský význam. Vlastnictví těchto relikvií přinášelo kostelům a klášterům nejen duchovní prestiž, ale také praktické výhody, jako zvýšený počet poutníků a věřících. To často vedlo k velkolepým procesím a slavnostem, které měly nejen náboženský, ale i společenský a ekonomický dopad.

Tak se i ostatky sv. Feliciána v roce 965 dostaly „na cestu“. Nejdřívě do Mindenu v Německu, odkud byly v říjnu 970 převezeny do Metz v Lotrinsku, a až asi v roce 1674 se jejich část vrátila do Foligna.

Mám to tedy chápat tak, že další část ostatků sv. Feliciána skončila 25. 9. 1735 v kostele „Povýšení svatého kříže“ zde, v Jaroměři? Údajně by to měly být kosti jeho těla ukryté v nějaké rozbité nádobě. Každopádně toho roku 1735 bylo Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka poctěno mimořádně slavnostní událostí. A platí zde to výše napsané o procesích a slavnostech.

  • Na závěr: sv. Felicián ve své rakvi mě přivedl k myšlence: kolik vlastně těch „částí jeho ostatků“ mohlo být? Kde všude ve světě (krom města Foligno a Jaroměřice) jsou roztroušené? A třeba se o nich ani neví. Ví to někdo?

Rukopis autora. Odkazy (zkrácené adresy): https://1url.cz/c1Bzn, https://1url.cz/N1Bzm, https://1url.cz/g1BKL, https://1url.cz/s1BK1

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Obsah je zabezpečený !!