To bych se tedy nenadál, že tu budu jednoho dne recenzovat muzikantku z daleké země Máhatma Gándhího, omývané Bengálským a Arabským mořem. Mám, či do tohoto okamžiku jsem měl zato, že co se týká této sedmé nejlidnatější země na světě, jest tato „zařazena“, či obecně vnímána, jako něco, co jde poněkud mimo hlavní proud moderní západní hudby. S Mohini Dey je to ale jinak. Jedná se o špičkovou „krotitelku“ baskytary. Mnozí odborníci ji dokonce pasují do absolutní top pozice! A když k tomu přidáme, s jakým množstvím umělců z branže spolupracovala, a že ve své hudbě velice umě mixuje rock, jazz, funk, R´n´B, tak tohle PRVNÍ album Mohini Dey s eponymním názvem její pozici stvrzuje. A já dodávám: měrou vrchovatou! Protože co tahle slečinka umí, to bere dech! Vážení, tohle je absolutní baskytarová pyrotechnika! Viz video na konci článku.
- Moje hodnocení: 10/10 excelent
- odkaz na web umělce: https://en.wikipedia.org/wiki/Mohini_Dey
- použitý křížový odkaz: https://zdendas.eu/lsl8 – https://www.mononeon.com/
- Čas na čtení: 4 minuty
- ZDROJ – stream Spotify – poslech alba na konci článku ↓
Kdo je Mohini Dey?
V 27 letech doslova zázračná mladá ženská! Narodila se v indické Bombaji v hinduistické rodině. Ta ji položila výborný základ, neb matinka byla klasická zpěvačka a fotřík studiový baskytarista. Svoji hrou se podílel na stovkách hollywoodských soundtracků. A v tomto vrcholně muzikantském prostředí Mohini vyrůstala.
Sama k tomu říká: „Na baskytaru jsem se začala učit od svého otce, když mi byly tři roky. V té době můj táta hrál se spoustou klasických hudebníků v Bombaji. Trénoval doma, jako každý jiný den, a nasadil mi sluchátka na uši. Líbilo se mi, co hrál ve sluchátkách, a začala jsem si na klíně klepat tempo.
Mohini sice snila o kariéře módní návrhářky, nicméně hudební nástroj nakonec vyhrál. Jako dítě vystupovala po boku velké řady talentů ve svém rodném městě Bombaji, než se dostala do pozornosti dalšího hvězdného obsazení hráčů na Západě.
Poskočím v čase. Mohini se stala už známou, když začala spolupracovat s takovými hudebními esy, jako jsou Jordan Rudess (klávesy Dream Theater), Alex Lifeson (kanadská kapela Rush), nebo s kytarovým mágem jménem Steve Vai. A v tu chvíli si jí všiml širý hudební svět.
A zíral s ústy otevřenými, co tahle slečinka umí! Pokud si tohle album pustíte, garantuji, že vám sroluje ponožky!
O důležitosti a atraktivitě téhle slečinky z Indie svědčí i neuvěřitelná „nálož“ hostů na tomto albu. Jen považte: Nerada Michael Walden, Simon Phillips, Marco Minneman, , Georgo Borlai, Gino Banks a Nishant Hagjer – všichni se tu prostřídali za bicí sestavou. Bumblefoot, Mike Gotthard, Rytmus Shaw, Scott Kinsey a Dániel Szebéyi – všichni se vystřídali s kytarou. Dále Mark Hartusch – saxofon a klávesy. Barevné rozlišení jsem zvolil záměrně. Protože stejně pestrobarevná je i nahrávka 9 skladeb v celkové délce 45 minut na albu Mohini Dey…
Album Mohini Dey 2023
Pokud vás úvodní skladba „In-N-Out“ nesrazí do kolen, asi budete mít něco s bubínkem a kladívkem. Ten její prstokladový tanec po hmatníku je neuvěřitelný. Slyším skvělý jazz-heavy – rock, ve střední časti předcházející až v heavymetalovou nálož ala Dream Theater. Skvělé štěky dechové sekce. Lepší věc na úvod nám nemohla Mohini dopřát!
Druhou v pořadí je skvělá skladba „Introverted Soul„. Zde Mohini aplikuje vokály konnakol,( vokalizace rytmů) které přidávají další melodickou vrstvu. Následuje excelentní „Bombay Bong„, kde zrcadlí basovou linku, a s pomocí skvělého Simona Phillipse (bicí) tu máme další groov monstrum. Je tu i výborná souhra basové linky se saxofonem Marka Hartusche, který si vystřihne i malé sólo. Barevná boží věc.
„Meat Eater“ je prostě ohromující a tak melodická, že vás chytne za ucho a nepustí. Chvílemi doslova zpívající baskytara a skvělé sólo na elektrické piano. Opět spousta barev a skvělý závěr.
Je na čase zpomalit
„Colored Goddess“ nastavuje uvolněnou atmosféru a skvělou melodii. Je to opět mistrovská lekce hry na baskytaru a muzikantství obecně, nikoliv jen přehlídka umění jednotlivých hráčů. Vždycky jsem v úžasu z čirého muzikantství, než pouhého hraní pro show, které se rychle omrzí. Mohini to udělala skvěle. Ano, ona je persona No1, je to slyšet v každé skladbě, nicméně nechává tu v každé kus prostoru pro další hráče. A finální mix to vše nádherně propojí do hudební nirvány!
Závěrečná „Happy To Slap It“ zanechá tvrdý dojem a opět vás vystřelí z ponožek! Skladba, která by se mohly klidně vyjímat na albu progress metalistů Dream Theater.
Závěr
Mohini Dey bylo/je zázračné dítě. Koukněte níže na video, jak „válela“ „v 11 letech! Bude zajímavé, kam se v budoucnu vydá. Bude to metalová spolupráce s Draem Theater, když už si „něco“ začala s klávesákem Rudessem? Nebo se pustí do čistého jazzu s nějakou top smečkou – třeba s nedávno recenzovanými The Bad Plus? Každopádně má našlápnuto k zářné budoucnosti. Nebo zůstane u „domácí“ indické hudby? Už teď se se svým famózním umem zařadila vedle takového showmana s baskytarou v ruce, jakým je excentrický „šašek“ MonoNeon (vl. j. Dywane Thomas Jr.) Ba dokonce bych řekl, že ho Mohini překonává. Za mne top letošní album z kolonky jazz-rock. Tedy až na ten obal desky…
Ve videu z té výstavy NAMM je krásně slyšet s jakou lehkostí hraje a přesně drží rytmus. Jsem zvědavý kdy se ukáže u nás.