Matt Berry - Heard Noises. Návrat do minulosti.

Tento chlap vydává zajímavá alba od roku 1995, i když mezi prvními dvěma byla třináctiletá mezera. 30 let trvající nahrávací kariéra je super výkon, zvláště v současné době, kdy móda a hudební trendy jsou vrtkavou bestií hudebního průmyslu, který ve finále dokáže vyprodukovat kdejakou píčov i nu! Matt Berry nikdy nezapadal do mainstreamu. Tančí na vlastní melodii. A tvoří zvláštní hudbu. Zvláštní pop-rock. Vše zabalené do psychedelie říznutá ambientem. Při poslechu 14 skladeb tohoto nevšedního a nostalgií doslova nasáknutého alba získáte několik jistot. Za prvé: Matt Berry má mimořádně vytříbený čich na zajímavé melodie a aranže. Za druhé: vaše ouška budou po celých 49 minut rozmazlována velmi příjemným zvukem starých klávesových nástrojů, moogů, mellotronů, wurlitzerů, varhan farfisa a dalších mašinek, které dokáží jedno: mimořádnou silou vyvolávat duchy let šedesátých a sedmdesátých minulého století. Za třetí: album ani nebudete muset pečlivě poslouchat, ale i tak okamžitě rozpoznáte notičky a aranže již někdy slyšené. Mnohokráte slyšené. Matt Berry – Heard Noises je o bezostyšném návratu do daleké minulosti.

Ještě musím zmínit jednu věc: stejně jako zde , u nedávno recenzované zpěvačky Joan Armatrading. I Matt Berry si většinu nástrojů bere do vlastních rukou. Údajně by jich mohlo být až 19! Jednou z mála výjimek je bubeník Craig Blundell a pár hostů – muzikantů z labelu Acid Jazz.

MOJE HODNOCENÍ: 3,5
WEBSITE: https://themattberry.co.uk/
LABEL: https://www.acidjazz.co.uk/
Délka četby: 2 minuty

Systém hodnocení: 5,0 – ikonické / 4,5 – vynikající /4,0 – skvělé / 3,5 – velmi dobré / 3,0 – dobré / 2,5 – smíšené, ani ANO ani NE /2,0 – zklamání /1,5 – špatné /1,0 – trapné /0,5 – nestojí za nic

The Doors, Ike & Tina Turner a další

Úvod obstarává skladba „Why On Fire ?“ a v podstatě naznačuje, kam se bude celé album ubírat. Stopa je bohatá mnohonásobným použitím nesčetných zvuků, které všechny narážejí do psychedelického hrnce chytlavých rytmů. Doslova šokem je v závěru použití dětského(?) sboru.

Druhá v pořadí „Silver Rings“ by klidně mohla znít z tranzistorového rádia někde na pláži roku 1970. Na západ od našich tehdejších hranic…pochopitelně. Nicméně i dnes platí, že v mainstreamových médiích zřejmě tohoto umělce neuslyšíte.

A máme tu odkazy na umělce z titulku. Stačí si poslechnout vysloveně ambientní „Be Alarmed“ – a jsem u slavné „The End“ od The Doors z roku 1967. Zde, na rozdíl od dávné legendy, si Matt zvesela pohrává se syntezátorovými zvuky a vytváří psychedelický sen. Následující jiskřivá „I Gota Limit“ dává připomenout další dávnou legendu 60. let, dvojici Ike & Tina Turner. Berrymu zde se zpěvem zdatně sekunduje dáma jménem Kitty Liv.

Ve „Wedding Photo Stranger“ slyšíme pořádný funky drum-beat a pěknou basovou linku zabudovanou do další měkoučké nálože retro psychiky, která vás vrátí zpět v čase do éry hudby „kamenné“. A opět slyšíme hrátky s elektronikou, stejně, jako kdysi dávno, kdy byli muzikanti „novými zvukovými hračkami“ patřičně okouzleni a používali je skoro všude, kde to šlo.

Pan zpěvák

Závěrečná „Sky High“ vyznívá jako oslava celého alba. Matt Berry opakuje, jak všechny miluje a podporuje to krásně cvrlikajícím zvukem nějakého moogu společně se zvonivým zvukem steel kytary. Nechybí sbor a la club 60’s a nádherně swingující klarinet. A nad tím vším psychedelickým voodoo oparem se vznáší duch Jimy Morrisona a The Doors!

Ještě jsem se nezmínil o tom nejdůležitějším, a to o zpěvu mistra Berryho. Nemějte strach z nějaké uřvané extravagance! Naopak, mistr disponuje velmi civilním projevem a moc příjemně se poslouchá. Je to prostě klasický PAN zpěvák, který, jako kdyby přibyl odněkud z časů dávno minulých. Jako jeho hudba.

Na závěr drobná připomínka k obalu alba Matt Berry – Heard Noises. Poněkud netradiční podhled do tváře…hm, koukat se Berrymu do nosu…no, nevím!? Má to být nějaká forma provokace!? Známka výstřednosti?

Zdroje: https://1url.cz/B15Is, https://1url.cz/f15Ih, https://1url.c z /m15Ig

Toto je článek publikovaný na privátních stránkách – blogu autora. Rozhodně nemusí vyjadřovat názory vás, vážených čtenářů. Přidávat komentáře může kdokoliv, ovšem vyhrazuji si právo neuveřejňovat takové, které nerespektují zásady slušného chování.