Po dvou zpěvačkách, jedné skvělé a druhé ukníkané, tady nabízím něco a někoho zcela jiného. Burácející progres-heavy-metal! Kytaristu – virtuosa! Nevím, zda ho znáte. Hned vám napovím. Ještě před nedávnem člen slavné metalové smečky Megadeth. Jméno Kiko Loureiro a jeho sólové album Theory Maind.
O tom, že něco visí ve vzduchu, letěly rockovým světem zvěsti. O divných náladách v kapele, pramenící z postojů Kiko, který naznal, že hlavně šílená tempa vystoupení jsou neslučitelná s jeho osobními výsadami a aspiracemi. Slovutný virtuos (vlastním jménem Pedro Henrique Loureiro) tedy zmizel ve své domovské Brazílii a po nějakém čase odpočinku začal pracovat na svém sólovém albu. A tady máme výsledek
Sám Kiko k tomu říká:
Moje děti jsou důležitější. A také být doma. Musím si odpírat rodinné záležitosti, abych se každý večer cítil jako rocková hvězda?
Něco o orchestrálních skladbách
Předně: na albu jsou zřetelně slyšet zkušenosti s hudební prezentací v kapelách Megadeth (dvě alba z let 2016 a 2022) a Angra (osm alb z let 1993 až 2014). Hudba Kiko Loureiro, to je absolutní kompendium syrové energie a zkušenosti s hard-metal-progresivní hudbou. Jde o album orchestrální, nicméně skladby jsou tak košaté a různorodé, že nějaký vokál by tu působil možná až rušivě.
Malé odbočení. Případ pouze orchestrálních alb je vždy poněkud komplikovaný, protože vokální part hraje ve skladbě velkou roli a často je stěžejní v tom, zda se nám bude píseň líbit, nebo ne. Pokud vokál odstraníte, hudba samotná musí zvládnout těžkou roli. Hlavně v tom, jak a čím posluchače zaujmout a jeho pozornost udržet. A je jedno, jaký nástroj hraje hlavní roli.
Zde je na místě zmínit další skvělé muzikanty, kteří se na albu Kiko Loureiro – Theory Maind podíleli. Jsou jimi Bruno Valverde, kulometný střelec na bicí, Felipe Andreoli na baskytaru a Maria Ilmoniemi na klávesy. Toliko manželka mistra Kiko Loureiro. Je ovšem pravda, že v jedné jediné skladbě je přiznán její hlas, ovšem zvuk kláves…jaksi ne ane slyšet.
Systém hodnocení: 5,0 – ikonické / 4,5 – vynikající /4,0 – skvělé / 3,5 – velmi dobré / 3,0 – dobré / 2,5 – smíšené, ani ANO ani NE /2,0 – zklamání /1,5 – špatné /1,0 – trapné /0,5 – nestojí za nic
Recenze
Začnu u zřejmě nejkrásnější skladby na albu. „The Other Side Of Fear“. Moderní progresivní styl, spousta přechodů, doslova „zpěvná“ kytara v rukou mistra vytváří neuvěřitelně čarovné vrstvy barev.
Další peckou v nabídce alba Kiko Loureiro – Theory Maind je boží skladba „Point Of No Return“. Vznešená a technicky naprosto brilantní věc. Pokud vás nevystřelí z ponožek, jste hluší! Dynamit v kytaře mistra, tak v baskytaře – a vše podpaluje kulometná palba bicích.
Úvodní „Borderline“ jasně naznačuje, co na posluchače čeká. Rychlá smršť prstů na hmatníku i táhlé a libé melodické linky. A právě v této skladbě je párkrát k zaslechnutí i hodně ztišený hlas Marii Ilmoniemi na pozadí.
Další zajímavou skladbou je „Reveled“. Orientální duch a akusticky provedené hispánské sólo činí z této skladby nezbytnou součást celku. Kiko umí hrát sakra velmi rychle, ničím výjimečným nejsou obzvláště složité plány a aranže, ale vždy je to dobré a ve službách příběhu.
Když jsem zmiňoval problematiku absence vokálu, zmíním skladbu „Blindfolded“.Viz video na konci ↓ Myslím, že tu slyšíme typický příklad, kdy hra na nějaký nástroj – v tomto případě kytara mistra Kiko – vokální linku výborně nahradí. Stejný pocit mám i ze skladby „The Barefoot Queen“. Kytara prostě zpívá, mluví.
Závěrečnou „Finitude“ bych označil za metal/ambientní skladbu. Volné tempo, klenuté kytarové linky přecházející v bouřící moře a následně se zklidňující.
Závěr
Rockové orchestrálky postavené na kytarách – či jiných nástrojích – se mohou stát nudnými. Znám takové. To, když u hráče převládne nutnost ukázat technický um a ekvilibristiku prstů , přičemž rezignuje na emoční rovinu. Když postrádá schopnost vymalovat ve strunách radost, napětí, vztek, fantazii, drama, lásku… Na albu Kiko Loureiro – Theory Maind nic takového nechybí. Emoce tryskají z každé skladby, z každého „hrábnutí“ do strun. A tak to má být. Zpěvák není potřeba, když to má kytarista v hlavě a srdci. A v prstech.
Grace Bowers a její album „Wine On Venus“ má délku „jen“ 37 minut a pár desítek vteřin. Nechce se věřit, že ho má na svědomí teprve 18letá slečna. Ale ona sakra umí! Slovutní kytaristé, jako např. Steve Vai nebo Jeff Beck – bojte se! Tahle slečinka vás shodí s piedestalu kytarové slávy, ani nebudete vědět jak!
Předně: téhle dámě je 74 let! Je to renomovaná zpěvačka, skladatelka, producentka a multiinstrumentalistka. A hlavně: hudební legenda, kterou lze snadno zařadit po bok takových person, jako Cat Stevens, Gerry Rafferty a Patti Smith. Třikrát nominovaná na cenu Grammy, držitelka ceny Ivor Novello Awards, které oceňují vynikající skladatele a textaře.
Dost dlouho jsem přemýšlel, jak tuhle dámskou kapelu představit někomu, kdo ji v životě neslyšel. Představte si, že jste na nějakém historickém bálu, kde se místo tance recituje poezie a zpívá o vášni, smrti a ženské síle. Á… prosím, hudba! Z temna zákulisí se vynoří šílená směs kapel Florence And The Machine, americké Sparks bratrů Ron a Russell Mael, britské progress rockové smečky 70. let Curved Air a legendárních Queen! Společně spustí – a tak tu máte “The Last Dinner Party” a jejich novinku „From the Pyre“
One thought on “Kiko Loureiro – Theory Maind 2024”
Škoda že odešel od Megadeth, tuhle kapelu miluju a Kiko tam měl svoji nezastupitelnou roli. Ale tahle sólovka je hodně dobrá, není svázaný povinnostmi stále dokola hrát věci od Mustaina, tady mu narostla křídla.
Škoda že odešel od Megadeth, tuhle kapelu miluju a Kiko tam měl svoji nezastupitelnou roli. Ale tahle sólovka je hodně dobrá, není svázaný povinnostmi stále dokola hrát věci od Mustaina, tady mu narostla křídla.