Pro upřesnění, týká se to sakrálního objektu – loretánské kaple Navštívení Panny Marie. Klášter je umístěn asi 5 km za hranicí Prahy směrem na západ, nedaleko od městečka Červený Újezd. Vede k němu poutní cesta z pražské Lorety, podél níž se v blízkosti Hájku zachovala řada výklenkových kaplí. Více než často tudy jezdím na kole a všímám si, že klášter je po většinu roku uzavřený. Pro veřejnost svou bránu místní františkáni otevírají jen při zvláštních příležitostech.
A letošní rok je rokem mimořádným, jubilejním. Františkánský klášter Hájek slaví 400 let svojí existence, přesněji řečeno 400 let od vysvěcení loretánské kaple.
Kdysi pradávno slavná to doba…
Poslyšte také příběh přesmutný. Začíná pohnutá historie františkánského kláštera v Hájku. Ještě v roce 1622 tu nebylo po nějaké stavbě ani vidu. Uprostřed poddanských polí na západ od Prahy byl z neznámých důvodů vysázen malý lesík. Údajně se tak stalo roku 1589.
Historie Hájku se počala psát po bitvě na Bílé Hoře 8. listopadu 1620. Složité pletivo jistého rodu Žďárských vygenerovalo hraběte Floriána Žďárského (1598–1653), pána na Kladně, Tachlovicích, Jenči, Újezdě, Hostivicích a Žďáru. Mimochodem: v této osobě došel starý a velmi vážený rod Žďárských – jeho počátky sahají až do úsvitu 17 století – svého vrcholu. Jen pro zajímavost: kruh osudu rodu se definitivně uzavřel a sto let později…
Florián Žďárský neměl mužského dědice. Proto slíbil roku 1621 Pánu Bohu a P. Marii postavit na svém panství Loretu, narodí-li se jeho choti syn. Modlitby o dědice byly vyslyšeny a jeho žena, Alžběta Korona z Martinic prý porodila téhož roku syna Františka Adama Eusebia. Následujícího roku 1622 vykonali šťastní rodiče pouť do Loreto (Itálie), jednak aby poděkovali za narození syna, jednak s cílem získat rozměry Svatého domu pro chystanou stavbu přesné kopie.
Z Loreto si také přivezli sochu černé Madony, která byla posvěcena dotykem s původní sochou loretánskou. Slovo prý je záměrné, neb výše uvedená data nemusí být údajně přesná.
Interiér kláštera Hájek
Základní kámen, poutě a procesí
Základní kámen pro hájeckou Loretu položil hrabě Florián Žďárský dne 12. června 1623. A to právě v lesíku uprostřed polí, u Červeného Újezda, v místě nazvaném Hájek. Stavba loretánské kaple v Hájku byla dokončena do dvou let a dne 2. června 1625 kapli posvětil ke cti blahoslavené Panny Marie Loretánské pražský arcibiskup kardinál Harrach. Františkánský klášter Hájek slaví 400 let.
Hájecká Loreta se záhy stala oblíbeným poutním místem. Pamětní kniha se zmiňuje o první pouti konané z Týnského chrámu na Staroměstském rynku v Praze. Podle svědectví arcibiskupské kanceláře ze 7. prosince 1722 navštěvovalo Hájek ročně průměrně 60000 poutníků! Podporou k vykonání poutí nebyly jen odpustky, kterými byla loretánská kaple v Hájku nadána. Byla to hlavně socha černé Madony. Motliby k ní údajně dokázaly přivodit úlevy mnohým nemocným, neřkuli vyléčení. Zaznamenaných “zázraků” jsou stovky.
Postupně se budoval klášter
Syn Floriána Žďárského František Adam Eusebius, pán na Kladně, Tachlovicích, Újezdě a Letovicích, hejtman kraje Slánského, se postaral o duchovní správu Loretánské kaple v Hájku velkoryse. Založil zde roku 1659 klášter pro 12 františkánů. Další výstavba však pokračovala velmi pomalu a to od roku 1671 až do roku 1689, kdy byl 8. dubna zavěšen ve věži zvon, který posvětil 2. srpna téhož roku opat benediktinského kláštera u sv. Jana pod Skalou. Roku 1707 byly v kůru umístěny nové varhany …