Cyklistický výlet Slepičí hory a okolí

Nad trasami letošního výletu panovaly rozdílné názory. Někdo preferoval rovinaté etapy, jiný zase více kopečků. A tak jsem šátral po mapách.cz a hledal místo, které by splňovaly oba požadavky. Nakonec jsme zakotvili v obci Žumberk. Ta se nachází asi 6 km vzdušnou čarou jižně od města Trhové Sviny. A proč zrovna tahle lokalita? Směrem západním od vesnice se nachází jen mírně zvlněná krajina, přecházející v Třeboňskou pánev. Takže požadavek na mírně zvlněnou krajinu byl splněn. Jihozápadním směrem se pak nachází výrazně zvlněný, zalesněný hřbet. Takže jsem cyklistický výlet Slepičí hory a okolí naplánoval právě sem, do této lokality.

Plány a skutečnost

Potud orientační data načítaná z mapy. Nicméně skutečnost byla taková, že v jednom směru to byly víceméně jízdy na pohodu. Ovšem ve druhém směru tu na nás čekaly opravdové výzvy! Velmi strmé výjezdy, kterým kraloval jeden se sklonem mezi 10 – 18%! O tom dále v textu. Nicméně, cyklistický výlet Slepičí hory a okolí se vydařil a i to počasí bylo relativně fajn, i když teplo si představuji poněkud jinak…

Den 1. Rozjezd

S pozdním příjezdem a ubytováním nám pro dnešní den zbylo relativně málo času, takže jsme zvolili kratší trasu v délce 28 km. Nicméně i tak byla dosti zábavná. Rozlehlé a krásné louky, spousta rybníků, krávy ve výbězích – a telata na cestách. Přiznám se, že průjezd po úzké cestě a mezi telátky, která se nějakým způsobem dostala přes drátěné ohrazení, když na vás zleva zprava bučí krávy – asi pro výstrahu, no, nic moc. Pravda je ovšem taková, že těmto velkým zvířatům – a jejich projevům – prostě nerozumíme.

Den 2. Slepičí hory – extra náročné

Zkráceně: vzhůru, dolů. A to v některých úsecích hodně strmě! První řádná stojka na nás čekala v obci Klení, což je jakýsi „boční“ vstup do Slepičích hor.  První část stoupáku po místní komunikaci a dále po šotolinové cestě se ještě dala ušlapat. Cyklo komputer a navigace Garmin mi ukazoval rozmezí sklonu 8-10%.  Jenže za vesnicí se cesta vzhůru totálně zlomila! Cyklistický výlet Slepičí hory nabírá grády!

Cesta se změnila na luční a sklon na brutální hodnotu 15-18%! V mapě výše bod č. 4. To už bylo nad naše síly! Spadli jsme z kol a zbytek cesty tlačili. Za námi náhle bzukot! Tři jezdci na e-kolech. A režim maximum turbo! Přesto zarputilý pohled ve tváři, vyceněné zuby. Tohle dáme! Ne! Ani oni na svých elektrických kolech to nezvládli. V posledních metrech se stojka změnila na úsek hrubě kamenitý, a jak nám pak řekli: “…měli jsme strach, aby nás přední kolo nenakoplo a my se nezvrátili vzad!” Tak strmý to byl úsek!

Další část byla už za odměnu. Když se už cyklista vyškrábe do kopce, musí ho také sjet směrem dolů! Něco málo přes 2 km s poklesem o 105 výškových metrů a po relativně pěkné asfaltové cestě! To byl sešup! Max rychlost mi Garmin ukázal 45km/hod!

Další nepříjemný výšlap na nás čekal od Trajerova mlýna k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. V mapě výše bod č. 10. Lesní cesta byla místy dost kamenitá s příčně naskládanými kořeny, nepřehledná a se sklonem 10-13% Celkem jsme dnes najeli 37 km s pár úseky tak prudkými, že jsme museli kola tlačit.

Den 3. Pohodovka na protočení nohou

Cyklistický výlet Slepičí hory pokračoval pohodovým okruhem v rovinatější části tohoto kraje. Zajímavostí bylo, že jsem si v průběhu trasy vzpomněl na doby dávno minulé, kdy jsme právě tudy vandrovali s batohy na zádech. Ano, vesnice Čížkrajíce, Buková, Olešnice…A tak jsem tuhle trasu projel na kole a vzpomínal. Jo…tady v té hospodě jsem jedli a tady, v té stráni, se na chvíli uložili k odpočinku. Je to už…hm, dobrých 20 let…

Zajímavosti na trase

Cyklistický výlet Slepičí hory nebyl jen o šlapání na kole. Cestou necestou jsme potkali i pár zajímavostí. Zmíním se o dvou. První je poutní kostel Nejsvětější Trojice, nacházející se necelé 2 km jižně od města Trhové Sviny. Kostel, jako takový, byl sice zavřený, ale vstup do ambitu byl volný, neb se zde konalo kosení trávy. Překvapil mě zanedbaný stav! Zhruba stejného charakteru, jaký zmiňuji v nedávném článku o františkánském klášteru V Hájku. Zdá se, že římskokatolická církev nemá na opravu dostatek peněz. Přitom kostel zvenčí vypadá udržovaně. Bohužel, pod pozlátkem…nic moc.

Opět zmíním náš dávný vandr s batohy na zádech. Pamatuji, jak jsme autobusem dojeli do Trhovek a pěšky šlapali k poutnímu kostelu. Flaška Ferneta v ruce, co deset kroků lok. A u poutního kostela nám došlo, lehli jsme do stráně a usnuli. Probudila nás až blížící se bouře… To místo si přesně pamatuji 🙂

Boží muka “Kostelíček” – a náhled do historie

Nachází se jižně od vesnice Olešnice.  Na tomto místě kdysi stávala poutní kaple, která zanikla po Josefínských reformách koncem 18. století. Na místě byla v roce 1904 vystavěna kamenná boží muka a jednou ročně je zde sloužena mše, kdysi posloužila i ke svatebnímu obřadu! Na místě jsem se potkal s nějakou paní, též cyklistkou. Pustili jsme se do malé debaty o významu tohoto místa, skrytého uprostřed lesů. Vytahovala z temné historie jména jako Jan Žižka z Trocnova, Rožmberkové…zdálo se, že je paní velmi sečtělá a o historii tohoto kraje hodně ví.

Shrnutí a nadávky!

Tak to byl cyklistický výlet Slepičí hory a okolí. Počasí se celkem vyvedlo, i když bylo celkem matoucí. Na slunci, bez pohybu, bylo dost teplo. Jenže v okamžiku rozjezdu na kole byla cítit až lehce mrazivá zima. Takže oblékat…svlékat – a tak pořád dokola.

Na závěr zmíním dvě stížnosti + nadávky. První: na hovadské chování některých místních, kteří naváží rumiště z bouraček na lesní a polní cesty, a vyplňují tím díry po loužích nebo hluboké žlaby, vymačkané traktory. Rozdrcené cihly, dlažba a kdoví, jaký další bordel! Nebezpečí pro nás, cyklisty! Neb není nic horšího, než pneumatika říznutá o ostrou hranu nějaké kachle! Takový řez na plášti a duši – třeba v délce 5 centimetrů – jen tak nezalepíte! Napařil bych těm parchantům půlmilionové pokuty za znečišťování krajiny! Jste prostě hovada, postrádající slušné chování, ohleduplnost a ničíte krajinu! Zelené na vás

Druhý problém. Další debil, který si přehradí cyklo a turistickou stezku tabulí „soukromý pozemek“! A na dřevěné tabuli s neuměle malovaným symbolem zuřivého psa! Určitě jsem nebyl první, kdo se musel pár stovek metrů vracet a hledat objížďku! Takže možná už běží nějaké stížnosti a blbec dostane po budce!  

Více z rubriky CYKLO-TURISTIKA