Aneb také návrat do dětství, alespoň co se týká onoho Pekla. Pamětníci si pamatují, že tenhle kout v lese býval kdysi vyhledávaným cílem vycházek moravskotřebováků. Název místa, Peklo, není zcela náhodný. Pochází údajně z chybného překladu německého výrazu Hellgraben (světlý důl) na Höllgraben (pekelný důl). Tento jazykový posun však dodává místu ještě větší tajemství a podněcuje zvědavost každého člověka. Ostatně, cesta do Pekla vede po zelené turistické stezce Čertovou roklí…
Zmínka o Německu vyžaduje upřesnění
Moravská Třebová byla až do roku 1945 součástí německého jazykového ostrova zvaného Hřebečsko (Schönhengstgau). V tomto regionu se mluvilo převážně německy a město mělo výraznou německou kulturní a společenskou identitu.
Ve 30. letech 20. století zde sílil německý nacionalismus, zejména po vzniku Československa a během hospodářské krize
Po mnichovské dohodě v roce 1938 byla Moravská Třebová připojena k nacistickému Německu.
Takže se nedivme německým názvům
Peklo bylo oblíbeným cílem výletů, slavností a zábav. Nad studánkou, z níž se voda klikatí úzkým údolím k městu, kdysi stávala malá osada, kde se místní i návštěvníci shromažďovali. Byla tu i restaurace s tanečním parketem, kuželna a malé lázně, které lákaly výletníky z širokého okolí.
I po druhé světové válce Peklo ještě zářilo svou slávou, avšak postupem času se osada vyprazdňovala a dnes zůstává jen vzpomínkou na minulost. V podobě jednoho jediného stavení. Které dnes slouží jako příležitostná prodejna občerstvení.
Původní rozhledna
Původně na tomto místě stála dřevěná rozhledna od stavitele Habichera, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna. V roce 1906 ji zde postavil za podpory města německý Horský spolek. Dřevěná věž vysoká 23 metrů umožňovala tehdy velmi dobrý rozhled na všechny strany Třebovské kotliny.
V létě byla otevřena od 16 do 18 hodin a mimo tuto dobu si mohli případní návštěvníci půjčit klíč u pokladníka Horského spolku Gustava Paula bydlícího na náměstí a navštívit rozhlednu sami. Vstupné na věž bylo 20 haléřů.
Katastrofa
Existence rozhledny však nebyla dlouhá. Již 15. července 1916, kdy propukla nad městem silná bouře doprovázená vichřicí, došlo ke stržení celé strany věže a k jejímu následnému zřícení. V té chvíli se nacházelo nahoře 7 lidí. Událost si bohužel vyžádala život mladé dívky.
Zde se ovšem staré záznamy poněkud rozcházejí. Datum bouře je jinde uváděný v den 5. července. Nicméně tragédie to byla tehdy veliká a je jedno, ve který den se stala.
Nová Pastýřka
Nová rozhledna byla postavena až v roce 2009 jako symbolický návrat na stejné místo. Projekt navrhl Jan Škoda, s respektem k historii i krajině.
