MIRADOR – nová kapela…a sakra dobrá!

Tahle smečka je sice na rockové scéně novým jménem, nicméně její členové nejsou žádní hej, počkej! MIRADOR je nový projekt kytaristy a zpěváka jménem Jake Kiszka (Greta Van Fleet) a dalšího pěvce jsménem Chris Turpin (Ida Mae). Tedy dvou muzikantů, kteří sdílejí fascinaci kořeny rocku, country blues a raného folku. Vše propletené starými příběhy zakořeněnými v mytologii. Jejich debutové eponymní album Mirador vyšlo 19. září 2025 u Republic Records

Můj názor: projekt MIRADOR se může stát top smečkou, která bude plnit stadiony k prasknutí. Protože – když dáte dohromady výše zmíněné žánry, nemůže z toho vzniknout nic špatného. Pochopitelně při kvalitě muzikantů. Provést “duchovně/zvukový” mix takových ikon jako Led Zeppelin, Thin Lizzy, relativně nových Larkin Poe, hodně starých Wishbone Ash a ještě starších bluesmanů, to vyžaduje odvahu, cit a mimořádný um. A Kiszka s Turpinem se toho evidentně nebojí!

Sestavu kapely doplňují bubeník Mikey Sorbello a baskytarista Nick Pini. Toho sice obvykle najdete v jazzovém světě, ale je to evidentně všestranný interpret schopný se „čtyřmi tlustými strunami” proplouvat napříč žánry.

Obě kapely, Greta Van Fleet a Ida Mae se potkaly na turné po USA. A právě zde najdeme kořeny vzniku této nové smečky. Kvarteto se vydalo do studia v Savannah ve státě Georgia. Pozor! Kluci tam vlétli a nahráli dvanáct písní…naživo!

Kapitoly

• Názory kapely
• Zvuk kapely
• Recenze alba
• Špinavé blues i filmová hudba
• Závěr
• ŠOK!
• Malá obava

Systém hodnocení: 5,0 – ikonické / 4,5 – vynikající /4,0 – skvělé / 3,5 – velmi dobré / 3,0 – dobré / 2,5 – smíšené, ani ANO ani NE /2,0 – zklamání /1,5 – špatné /1,0 – trapné /0,5 – nestojí za nic

Názor kapely

Už samotné vyjádření kapely naznačuje, že rozhodně nejde o další retro-rockový revival, ale o pokus vytvořit vlastní image hudby s mytologickými texty:

„Mirador přichází z hluboké vášně pro rock’n’roll, raný folk a country blues… je v tom nevyřčený mysticismus.“ — Chris Turpin & Jake Kiszka

Zvuk kapely

Po několikanásobném poslechu mohu konstatovat, že album stojí na třech základních pilířích:

1) Dravý, organický rock s kořeny v 60–70 letech

Kiszkovy kytary mají syrovost a melodickou jistotu, kterou známe z „rodné“ Greta Van Fleet. Tady jsou ovšem méně bombastické a více „příběhové“. Vokál Chrise Turpina přináší bluesovou drsnost a dramatickou vypjatost, stejně tak baladickou naléhavost.

---

2) Zpěv

Oba hlavní protagonisté, Kiszka i Turpin, disponují výraznými a zajímavými hlasovými projevy. Na této desce často zpívají ve dvojici nebo se ve vokálech střídají, přičemž jejich hlasy spolu skvěle ladí. Charakteristickým rysem jsou táhlé vokální linky, které působí jako osvěžující kontrast vůči dnešní hudební scéně, jež často spoléhá na krátké, úsečné rýmy nebo rap. Tento způsob zpěvu proto vnímám jako výjimečný a pozoruhodný.

---

3) Obsah skladeb alba Mirador

Texty i nálada skladeb evokují putování, hrdinské příběhy, střet kultur, touhu po bohatství i cenu, kterou za ni člověk platí. To potvrzuje i jejich první singl „Feels Like Gold“, který tematizuje imperialismus, kulturní konflikty a historické napětí

Recenze alba Mirador

„Feels Like Gold“ Dramatický, rytmicky pulsující otvírák alba. Tematicky téměř politicky zaměřená skladba — střet civilizací, touha po moci, lidská chamtivost. Dramatická hudba a mimořádně vypjatý vokál Chrise Turpina. Boží věc!

“Roving Blade” je pomalá baladická skladba s motivy tuláctví, cti a života na hraně zákona. Akustické vrstvy střídají dramatické elektrické výboje; vokál zpívá o portrétu psance, který nese vlastní morální kodex. Výborný dvojhlas! Dočkáme se i krátkého “škrábavého” sóla na kytaru.

“Raider” je asi nejrockovější kus první třetiny alba. Motivem je nájezdník, lovec, bojovník — archetyp síly i destrukce. Riffy jsou ostřejší, rytmus úderný, skladba má téměř pochodový tah.

“Must I Go Bound” temná balada, reinterpretace staré lidové písně. Žalozpěv o odloučení, zradě, bolesti. Hudba je minimalistická, melancholická, s důrazem na hlas a akustiku. Intimní moment alba. Opět pěkný dvojhlas Kiszka – Turpin. Tahle skladba není původně píseň jednoho konkrétního autora ani interpreta, ale tradiční britsko‑irská lidová balada, která se v různých variantách zpívá už více než dvě století. V písemnostech byla zaznamenána už v letech 1795, 1905 a 1909. To jen pro zajímavost…

Špinavé blues i filmová hudba

“Fotrune´s Fate” bych označil téměř za hymnickou. Je to skladba, která stojí na hraně mezi moderním americkým folk‑rockem a mystickou baladickou poezií. Mirador tu předvádějí přesně to, co je pro ně typické: hutnou, organickou produkci, která “dýchá prostorem”.

“Blood and Custard” mi zvukem připomíná americkou dívčí dvojici Larkin Poe. Hodně špinavé blues! Svým způsobem to je nejvíce „folklorně bizarní“ skladba na albu. Hudba je rytmicky hravá s lehkým kabaretním podtónem

Mohutné víření bicích otevírá „Heels of the Hunt“. Je to skladba, která doslova křísí k životu ducha “zeppelina”. Vypjatý vokál… a je tu k zaslechnutí i foukací harmonika.

“Skyway Drifter” je další skvělá věc! Opět výborný dvojhlas. Vnímám ji téměř, jako filmovou skladbu! Má v sobě pocit putování, otevřených horizontů a tichého, téměř spirituálního napětí. Mirador tu znovu ukazují, že jejich síla není v okázalosti, ale v atmosféře, která se ti dostane pod kůži.

“Hymnal I” je 2 minuty a ždibec krátká kytarová vyhrávka. Uzavírá celé album. Svůj um zde předvádí Kiszka. Cítím z ní lehké sakrální kytarové textury.

Závěr k albu Mirador

Jak jsem psal v úvodu: Kiszkova domovská Greta Van Fleet se v současnosti vyhřívá na slunci popularity. I když ji mnozí haní za vykrádání Led Zeppelin. Ovšem Mirador má možná našlápnuto ji trumfnout. Když si tohle album poslechnete, první, co vás určitě napadne, že takto skvěle ladicí dvojhlasy se už dnes moc neslyší. Spíše vůbec! A když se k tomu přidá dramatický zvuk À la výše zmíněné kapely, není co řešit! Krásné melodie, tah rytmiky, co více si přát.

Jediné, co bych snad kapele Mirador vytknul, že album postrádá vyložený hit! Aby nedošlo k mýlce! Kapela má potenciál tvořit skvělé písně! Což dokazují na tomto albu! Ale přece jen, něco, co by okamžitě udeřilo na bubínek a kladívko a co by vyrazilo dech, nad čím bych se, jako posluchač, rozplýval…to tady neslyším! Možná příště!

A teď mne napadla ještě jedna věc! Byl by to ŠOK z největších, možná událost roku či dokonce desetiletí! Kdyby se třeba jen v jedné jediné skladbě postavil vedle Kiszky a Turpina i Robert Plant! A všichni vytvořili fest rockový trojhlas! Kurva! Už jen to pomyšlení mi vyvolává mrazení v zádech! Ufff…

Malá obava

Přes všechno víceméně kladné hodnocení bych si přece jen dovolil vyslovit menší obavu. Něco jsem naznačil výše. Minulá i současná rocková produkce ve všech svých žánrových směrech se vyznačuje krátkými, úsečnými vokály, jednoduchými sentencemi, někdy nechutně blazeovanými, dosti často mixovanými s rapem, syrovým growlingem, nebo čistým řevem. S jediným účelem: aby, vedle hudby, i vokál byl úderný, dramatický.

U tohoto alba Mirador ovšem nic takového nečekejte! Zde dominují občas až exaltované vokální linie pánů Kiszky a Turpina, tu a tam se proplétající v délce přes několik taktů. Jinak řečeno: jde extrémně odlišný styl zpěvu, než na který je rockový fanoušek zvyklý! A pravě tady by mohl pro mnohé číhat kámen úrazu! Neb ne každý se s tímto extremně mimořádným stylem zpěvu ztotožní!

Více z rubriky MUSIC