Alter Bridge po více než dvaceti letech kariéry překvapili fanoušky zajímavý oznámením. Jejich osmé album bude eponymní! Tedy jednoduše Alter Bridge. To je u kapely s tak dlouhou historií docela zajímavé gesto! Eponymní titul obvykle znamená to, že kapela vstupuje do nové fáze. Nebo že něco nechávají za sebou! A nyní startují nový začátek. Každopádně album Alter Bridge – Alter Bridge 2026 je povedené! Slyším tu mix klasického hard-rocku s krátkými šlehy metal-coru či post-grunge. Co je ale nutné vypíchnout: skvělý, moderní, hutný a dynamický zvuk nahrávky s velkým prostorem pro kytary a vokály!

Album vznikalo ve dvou ikonických studiích: 5150 Studio v Kalifornii (původně Eddie Van Halen). Dále studio producenta Michaela „Elvise“ Baskettea na Floridě.

Sestava kapely:

• Myles Kennedy – zpěv, kytara
• Mark Tremonti – kytara, zpěv
• Scott Phillips – bicí
• Brian Marshall – basa

Mark Tremonti je ve svém kytarovém řemesle opravdový kouzelník. Jeho chirurgicky sekané i masivní riffy + sóla jsou prostě boží! Vyplatí se v některých skladbách na hru kytaristy soustředit. Rytmická sekce basisty Briana Marshalla a bubeníka Scotta Phillipse je to, co všechen ten příval rockové hudby napevno ukotvuje v hranicích hard-rocku.

Samostatnou kapitolou je vokální projev Mylese Kennedyho! Tak vyzrálý výkon jsem už dlouho u rockové kapely neslyšel! Dravý, dynamický, dalo by se říct “volkoplošný”! Skvělý jak ve vysokých, tak nízkých tónech.

Recenze

Otvírák alba “Silent Divide” naznačuje, co na posluchače bude čekat v dalších nahrávkách. Temná atmosféra, drama s velkým refrénem. Pokud budete pečlivě poslouchat hlas Mylese Kennedyho, určitě si povšimnete jedné věci! Ve vyšších polohách trochu připomíná Bruce Dickinsona z Iron Maiden. V nižších cítím občas lehké šlehnutí ikony rocku jménem David Coverdale (Deep Purple, Whitesnake). Tremonti staví kytarový riff na střídání otevřených strun a tlumených úderů, což vytváří pulsující, lehce industriální groove.

“Rue The Day” – tvrdší, středně lyrchlý a agresivnější kus. Riff je postavený na rychlém střídání power akordů a krátkých melodických výběrů. Tremonti tu jede „přísnější“ variantu svého stylu. Méně ornamentů, více údernosti. Přesto vysekne skvélé sólo. Kennedy se pouští do ostřejšího, rockovějšího tónu. Refrén má dvě linie: hlavní linku a doprovodné vokály. Phillips používá dvojšlapku jen decentně, ale efektivně.

“Power Down“. Rychlá vypalovačka. Kennedy zpívá v čisté, kontrolované poloze. Refrén je melodicky jednoduchý, ale mimořádně chytlavý. Tremonti tu pracuje s ostře řezaným, syncopovaným riffem. Určitě jedna z top skladeb na albu!

Testování a top hit?

“Tested And Able” – takřka metal-corový úvod nečekaně přejde do téměř pop-rockového nápěvu! Ne nepodobnému šamanům z Red Hot Chili Peppers! Kennedy tu exceluje — refrén je vystavěný na dlouhých, táhlých tónech, které dávají skladbě „světlo“. Dokonce mi v některých chvílích přijde, že malinko imituje vokál Anthony Kiedise.

Skladba „Scales Are Falling“ je jednou z nejvýraznějších momentů alba. Působí, jako by stála na hraně mezi sebezpytováním a explozí. Má temný, dramatický nádech, ale zároveň je melodicky velmi přístupná. Tremonti staví skladbu na hutném, rytmicky členitém riffu, který má moderní, lehce industriální puls. Sólo je melodické, nikoli exhibiční. Produkce Michaela „Elvise“ Baskettea je tradičně precizní. Dává kytarám ostrý, ale ne přepálený charakter.

“Playing Aces” se představuje nespoutaným kytarovým riffem, vypjatým vokálem a skvělým refrénem! Naopak “Hang By A Thread” (Visí za vlákno) by měl být ten top hit, což se ale nekoná.

“Slave To Master” je velkolepý závěr alba. Oproti předchozím skladbám zde slyšíme složitější strukturu. Devět minut trvající a trochu evokující sound progres-smečky Dream Theater! Takřka ambientní úvod. Tremonti tu rozvíjí kytarové motivy postupně. Od jemných arpeggií přes střední riff, dravé štěky, až po monumentální závěr. Jeho sólo je netradičně dlouhé, melodicky vystavěné, s typickým „Tremonti vibratem“. Slyším vokální duo Kennedyho s Tremontim.

Na závěr

Všechny skladby jsou dobré. Znovu musím zmínit perfektní zvuk, který vynikne na dobré aparatuře či sluchátkách. Půjdete-li po ulici a pustíte si tuhle smečku do oušek, budete si lebedit! Jenže mi tu chybí nějakéTOP písničky se značkou jasný hit! Který bych si zapamatoval! Jak tomu třeba je u nedávno recenzované finské kapely Shiraz Lane. Chybí mi tu rozmanitost! Ale jinak to není špatná deska. Alter Bridge hrají bezesporu poctivý hard-rock. Bezpochyby patří ke světovému výkvětu! A neřekl bych, že by jim na tomto poli v současnosti někdo konkuroval.

Další články z rubriky MUSIC