V katastru obce Hostivice a Břve se nachází nejrozsáhlejší a nejcennější přírodní celek. Tím je rybniční soustava s okolím, které je chráněna jako přírodní památka. Její název je Hostivické rybníky. Památka zahrnuje ještě další vodní plochy. Rybníky Břevský, Kala a Litovický. Patří sem i mokřady Nekejcov, Chobot, Břevská rákosina a lesní porosty kolem rybníků. Kdysi dávno to bylo místo, hojně navštěvované Pražany. Bylo tu totiž proslavené koupaliště. O tom dále v textu.
Pohled do historie
Stoletá lidská činnost tuto krajinu kdysi dávno přetvořila z původních rozsáhlých bažin. Dnes má území mimořádnou estetickou i přírodní hodnotu. Hostivická rybniční soustava má i historický význam. V době vlády císaře Rudolfa II. sloužila soustava jako zdroj vody pro pražský hradní vodovod. Je ale jisté, že tehdy byla rybniční síť rozsáhlejší. Údajně tu bylo rybníků sedm! Ovšem přesná velikost či lokace dalších rybníků není známá.
Po vzniku Československa v roce 1918 se stal Pražský hrad opět sídlem hlavy státu. Začaly se budovat rozsáhlé zahrady podle projektů Josipa Plečnika. Opět došlo k výraznému navýšení potřeby dodávek vody. Projektant byl upozorněn na rybniční soustavu na západ od Prahy. Při následném průzkumu byl zjištěn nevyhovující stav většiny rybníků! V důsledku čehož se muselo přistoupit k jejich rekonstrukci.
Před rekonstrukcí rybníků Kala (dnes Kalý rybník) a Břve (dnes Břevský rybník) byl v letech 1924 až 1925 obnoven Litovický rybník ( v 18. století byl zrušen a obnoven až ve 30. letech 20. století), do kterého se napustila voda z těchto dvou rybníků. S postupným naplňováním Litovického rybníka v lednu 1926 se objevily potíže! Výrazně se zvyšovala hladina podzemní vody! V důsledku toho došlo dokonce k zaplavení sklepů blízkých domů. Vodovod se nakonec vzhledem k nastalým problémům už nikdy nepodařilo dobudovat.
Koupaliště
Málokdo ví, že se na břehu Břevského rybníka (dříve Břve) nacházelo koupaliště velmi oblíbené Pražany ve 30. a 40. letech 20. století. O tom, jak byla tato lokalita populární, svědčí i zápis v místní kronice ze dne 26. června 1976. Píše se zde, že celý areál musel být uzavřen, protože v jednu chvíli bylo na koupališti 2800 koupajících se!
Z vlakového nádraží v Hostivici se přes náměstí vždycky táhl průvod do Břví. Ale vlaky nestačily, a tak se dokonce nasazovaly autobusy z Bílé Hory! Já si ještě pamatuji, že cestu z Hostivic k rybníku Břve – po ulici Břevská a parkem dále k rybníku – lemovaly staré, vymlácené lampy. Evidentně svítily rekreantům večer, při návratu z koupaliště na vlakové nádraží.
Místní učitel Antonín Uhlík dokonce roku 1919 navrhoval, aby bylo u Kalého rybníka vybudováno rekreační středisko. Říká se, že tento návrh nebyl tehdy úspěšný. Nicméně já si dobře pamatuji, že ještě v letech 1986 – 1989 (a možná že ještě dál) zde rekreační středisko bylo! V podobě kempu. A mám pocit, že fungovalo pod hlavičkou CK Čedok. Dokonce si matně pamatuji, že bylo toto místo prezentováno i v jejich tištěném katalogu. Chaty s podezdívkou a nějaká větší budova, snad recepce s restaurací. To je už ale daleká minulost.
