Položte si hlavu na polštář, zavřete oči a představte si následující. Píše se rok 1968. Vzduch je hustý a vlhký po dešti i po “naší” revoluci. My jsme mladí, ještě hloupí, prý na chvíli svobodní! Tanky “spřátelených armád” tu zatím ještě neparkují. Hudební svět od nás na západ se houpe mezi psychedelickým rockem a kosmickým optimismem! Gramofonová jehla se právě dotýká drážky desky, která jako by přiletěla z budoucnosti, ale přitom dokonale zapadá do slavné éry květin, lampových zesilovačů a nekonečných jamů.
Album Future Remains od Hollow Ship zní přesně takhle! Jako ztracený artefakt z konce šedesátek, který někdo po letech vyhrabal v zaprášené bedně vedle prvních desek Pink Floyd, Soft Machine a raných, ještě hudebně neukotvených King Crimson.
- MOJE HODNOCENÍ: 9/10
- LABEL: PNKSLM Recordings
- Žánr: psychedelický rock, funky beaty, jazzové fragmenty
- Délka alba: 9 skladeb, 35 min 32 s
- Čas četby: 426 slov, 2 minuty

Minulost kapely
Hudba Hollow Ship původně vznikla z improvizační spolupráce multiinstrumentalisty a producenta Thomase E. Franka a kytaristy Vincenta Vensala. Vyznačuje se souhrou různých prvků a vyzařuje podmanivou směs uvolněnosti a mistrovského muzikantství. Kapela pocházející z Göteborgu a na svou hudební cestu se vydala v roce 2019. Předcházelo tomu vydáním debutového sedmipalcového alba „We Were Kings“.
Album Future Remains je masivním představením kapely, které představuje jejich jedinečný pohled na psychedelický rock, jenž se nepodobá ničemu jinému. Hollow Ship ho mistrně produkovali společně s Mattiasem Glavåem ( Dungen atd.) na většině alba a s Danielem Johanssonem.
Hudba a audio
Skladby na jejich prvním albu Future Remains na vás působí z obou konců hudebního spektra, s trippy texty a melodiemi nahoře a funky beaty a jazzovými miny-groovy dole. Takže nezáleží na tom, jestli si nejdřív osvobodíte mysl nebo zadek. To druhé bude následovat tak či onak.
Co na vás čeká? Famózní “mazlivý! kytarový zvuk ve skladbě “Agent“. V “Chasing Shadows” vás kapela přenese do 60. let min. století. “Built To Last” by z fleku mohli zpívat druhdy slavní Simon & Garfunkel v roce 1981 na slavném koncertu Great Lawn v Central Parku v New Yorku. Na závěr zní famózní “We Were Kings“. A tak nějak nepřekvapí použití zobcové flétny. Orchestrální “Magic Mountain” opět zaujme krásně zabarvenou kytarou. V této skladbě, jako by se koncentroval typický psychedelický zvuk Hollow Ship.
Závěr
Album má tu zvláštní, mazlivou a až uklidňující kvalitu, kterou měly jen nahrávky z dávné doby, kdy se hrálo víc srdcem než hlavou zatíženou výdělkem a tedy nutností za každou ceny vydat singl, který zaboduje! Kytary jsou lehce rozostřené, jako by je někdo natáčel přes závěs. Bicí mají měkký, teplý úder, žádná digitální sterilita. A vokály? Ty se nesou éterem jako hlas, který slyšíš těsně před usnutím. Je to hudba, která tě nepopadne za límec, ale spíš tě uloží do lože plné měkké vaty.
Takže se usaďte se a pusťte si tohle dobré album. Zavřete oči a možná se na chvíli ocitnete v čase, kdy měl svět ještě jakýsi řád. A, možná, když v mátožném stavu pustíte rádio, uslyšíte “dutou loď a jejich budoucí pozůstatky”.