ROCK

Red Hot Chili Peppers – Unlimited Love

Red Hot Chilli Peppers - Unlimited Love bych zařadil do klasiky jejich tvorby. Album neurazí, nerazí sice nic novátorského, ale to, co ke kapele patří, to vše tu najdeme v míře vrchovaté. Red Hot Chilli Peppers - Unlimited Love bych zařadil do klasiky jejich tvorby. Album neurazí, nerazí sice nic novátorského, ale to, co ke kapele patří, to vše tu najdeme v míře vrchovaté. Příjemný hlas, zpěv, rap Anthony Keidse, skvělou kytaru Fruscianteho, který si snad v žádné skladbě neodpustí…

Roman Dragoun a His Angels v Malostranské besedě

Trošku nadneseně řeknu, že nás Roman Dragoun a His Angels vysvobodili z pařátů corona svinstva. Jinak řečeno: po dlouhé, dlouhé době to byl první live koncert někdy od konce loňského léta. Tvorbu tohoto chlapa mám rád. Dobrý vokální projev kombinující zpěv a zvláštní formu „melodického“ recitativu. Za svého života toho stihl hodně a jen tak mimochodem: v roce 2012 byl posluchači Rádia Beat vybrán do „Beatové síně slávy“ v kategorii „osobnost“.

Gary Clark Jr. – „This Land“. Možná pomáhal Hendrix z nebe.

Gary je z Ameriky, z Texasu, z města Austin. To je nazýváno hlavním městem živé hudby, údajně. Gary Clark Jr. měl už jako dítě kytaru a jako teenager začal koncertovat. Spolupracoval s Foo Fighters, Alicií Keys či s Sheryl Crow. Jeho styl by se dal označit za mistrný mix blues, popu, jazzu. Rád do svých skladeb zatne i rockový dráp, jindy rozhoupe rytmy hip-hopovými prvky. Při jeho kytarových sólech si občas můžete vybavit Jimiho Hendrixe nebo borce jménem Chris Whitley. Gary Clark Jr. je černoch.

Billy F Gibbons – Hardware

Nevzpomínám si, kdy bych v posledních letech mohl o recenzovaném albu napsat, že nemá slabého místa a že je plné potenciálních hitů. V případě alba Billy F Gibbons – Hardware to napíšu! Prostě skvělé album. Ne, že by jiskřilo originalitou, to snad dnes už ani není možné. Je ovšem neskutečně zábavné, hlas Gibbonse je jako hrst pouštního písku dřeného v dlaních. Ten chlap prostě umí a Billy Gibbons – Hardware je prostě skvělá nahrávka!

Greta Van Fleet – The Battle At Garden´s Gate. Led Zeppelin Copy!?

Hudební kritika se na tyto mladíky z amerického Michigenu svého času hrnula snad ze všech stran. Veleknězi s planoucími pohledy a s kříži tasenými vysoko nad hlavou hřímali, že jsou plagiátoři bezostyšně kopírující slavné LedZepp, Queen, Aeoresmith a další kapely ze 70´ let. Ovšem v tomto místě je také nutné připomenout skutečnost, že se už nějaký pátek vyhřívají v paprscích slávy, které jim vypomohly z těch „vágních kopií“ v roce 2019 vygenerovat dokonce cenu Grammy za EP „From The Fires“. Takže: jak to je? Stojí album…

Khruangbin

Vzpomínáte na pradávnou letní venkovskou zábavu, na kterou, co by hvězda večera, dorazila kapela okresního formátu? Ovšem bez zpěváka a klávesáka, protože oba včera pařili a dnes jeden ztratil hlas a druhý nástroj? Tak na mixpultu trochu vytáhneme basovou linku a ty lidi pod pódiem to přežijí…

Brian Bromberg hraje Hendrixe

Na albu zaujmou hned dvě skutečnosti: jak se mistru povedlo „zrestaurovat“ dynamiku a živelnost Hendrixovy hudby a jak dobře a citlivě „přetavil“ do „basové linky“ klasické kytarové riffy mága Jimmyho. Přesněji řečeno do mnoha basových linek a vzorců.

Schelinger – …hrr na ně

Konečně! Po 41 letech vinyl vychází jako doklad Schelingerova velkého kumštu. A to v měsících, kdy si připomínáme dvě jeho kulatá výročí: narození (1951) a tragické - a hloupé - předčasné úmrtí (1981). Když jsem zjistil, že bude toto album znovu vydané ve „vyčištěné“ verzi, neváhal jsem ani vteřinu. Jde totiž o ikonickou desku

error: Obsah je zabezpečený !!