Pro tuto metalovou sebranku, kterou je švédský Opeth, je třeba jen málo slov v úvodu. V kariéře trvající přes 30 let a zahrnující 13 předchozích studiových alb x-krát prokázali nekonečnou snahu o pokrok tím, že jak se vyvíjeli, do své hudby přitahovali další vlivy. Od death metalu přes progresivní rock až po evropský folk. Dočkali jsme se též náladového jazzu. Kapelu průběžně sleduji, neb jsem si kdysi – v časech přízně k metalové hudbě – zamiloval jejich prvotinu Orchid z roku 1995 nebo fenomenální album Blackwater Park z roku 2001. Jejich kurz byl na každém albu vždy fascinující, i když kvalita se na té plejádě desek lišila. Nyní tu máme jejich novinku „Opeth – The Last Will and Testament.“ Nová deska po pěti letech ticha.
Nabízí pořádnou nálož všeho, co máme na Opeth rádi. Nové album je jako kaleidoskop. Koukneš, vidíš barevnou sestavu, pootočíš, obsah se přesype a vše je jinak. Tohle tato smečka umí. A jako bonus tu máme návrat ke koncepčnímu albu, doslova napěchovaném klasickými změnami nálad a temp. A… hurá, konečně opět plnokrevný vokální projev mistra Mikaela Åkerfeldta, který mistrně kombinuje šťavnatý growlig s čistým vokálem, božsky vetknutým do krásných melodických linek. Viz. nádherná první skladba s názvem „§1„
- Moje hodnocení: 9,5/10
- WEBSITE: https://www.opeth.com/
- Formát: stream Spotify
- Doba čtení: 3 minuty
- VIDEO: na konci článku
Hosté
Opeth si na toto album přizvali dva hosty, resp. tři. Prvním je rocková ikona Ian Anderson ze slavných Jethro Tull se svoji kouzelnou flétnou ve skladbě „Paragraph 5„. Druhým je Joey Tempest z druhdy slavné kapely jednoho hitu, Europe. A třetím „do party“ je dcerka Mikaela Åkerfeldta Mirjam. Tu je slyšet hlavně ve skladbě „Paragraph 5“ a potom v náznaku ve skladbě „Paragraph 7„
Spletitý příběh…
Koncepční album „Opeth – The Last Will and Testament“ vykládá na ploše 51 minut a v 8 skladbách historii založenou na správě majetku bohatého muže a drsného patriarchy, který dostal hlas prostřednictvím hněvivého growlingu Mikaela Åkerfeldta. Též tu najdeme rodinného právníka, kterého krásně modeluje mistr flétny Ian Anderson z Jethro Tull ve skladbě „Paragraph 4“ Prostřednictvím alba je nám v šesti „paragrafech“ vyprávěn spletitý příběh rodinných intrik, podvodů a nezákonných dětí – než vyvrcholí ve skladbě „Paragraph 7“, kde Anderson předkládá nic netušícím pozůstalým zlé čtení poslední vůle.
…a mistrovství
Album „Opeth – The Last Will and Testament“ (Poslední vůle a zákon) je naprosté mistrovství! To zdůrazňuji! Nevím o nikom jiném, kdo by napsal hudbu jako je tato, a pokud přece jen, tak pochybuji, že bude tak úspěšná. Ta, pro Opeth naprosto typická bouře, která osciluje mezi hutným death metalem, jemným jazzem, progresivním rockem a klasickým hard-rockem! Je to fúze různých textur, drsných jako šmirglpapír, ale též uchu lahodících melodií. Maximální fúze! Skladba „Paragraph 5“ je toho ukázkovým příkladem. Slyšíme tu vysokou míra složitosti, jak ostré bicí, tančící basové linky a krásné smyčce, tak lehce blízkovýchodní modalitu, bouřlivé vokály a bluesové kytary. Ale to jen malý výčet z té obrovské plejády barevných krystalů, jako ve výše zmíněném kaleidoskopu.
Závěrečná skladba „A Story Never Told“, jako by to předchozí šikanózní běsnění uzavírala. Je tak jednoduchá, jako krásná. Jakoby posluchače pozvedala z bahna předchozího rodinného dramatu. Podle mne TOP rocková balada letošního roku 2024!
Na portálu youtube lze najít videa jednotlivých partů muzikantů Opeth na aktuálním albu
Závěr
Abych jen nechválil: trochu zamrzí malý prostor pro flétnu Iana Andersona. Když už si Opeth pozvali takovou ikonu… Na tomto albu by slušela ve více skladbách. A také jsou trochu nepochopil závěr „do ztracena“ ve skladbě „Paragraph 5“ Více by slušelo pár finálních a výbušných taktů.
Jako každé album Opeth, ani toto není jednoduché na poslech. Celé představení je natolik spletité, že vyžaduje delší a pečlivý přístup. Jedině tak odhalíte krásy, které jako perly jsou v tomto opusu skryté.
