Spielberga doprovázíme od raného mládí. Od věku klučiny, který si hryže nehty, všeho se bojí, nestydí se zato, a právě svoje strachy a fobie o mnoho let později převádí do filmového pásu, aby jimi děsil diváky. V tom je jeho velikost. Místo, aby zahanbující okamžiky vytěsnil ze svého života, on své vzpomínky a prožitky živí – a vydělává si tím miliony dolarů. (volné citáty z knihy)
Karin Lednická a její Šikmý kostel nás zavádí daleko do minulosti. Do doby, kdy to všechno začalo. Do let 1894 - 1921, kdy se původní pastevecká oblast Karvinska (Karwinska) začala radikálně a navždy měnit poté, kdy někdo kopl do země… a narazil na uhlí. Vesnice se začala měnit na městys a zanedlouho se celá oblast stala jedním z nejvýznamnějších hospodářských center Rakousko-Uherska.
Píše se rok 1944. A na počátku ledna dostala celá republika ránu. Protektorátní vláda se rozhodla, že milovanému vůdci Hitlerovi bude k jeho 55. narozeninám „věnovat“ sto tisíc mladých chlapců a dívek ročníku 1924, aby pomáhali v Německu na strategicky důležitých místech ve zbrojním průmyslu, pro konečně a velké vítězství Velkoněmecké říše a k uskutečnění nových pořádků v Evropě.
Kniha Poslední zvonění je psána krásným jazykem, je neuvěřitelně čtivá a doslova čtenáře vtáhne do života prostých lidí, jejichž osudy jsou doslova spjaté s přírodou. Jihočeské lesy, louky, rybníky...
Kdo by neznal tuto rozkošnou humoristickou novelu. Byla i zfilmovaná se skvělými herci: Rudolfem Hrušínským, Vlastimilem Brodským, Mílou Myslíkovou Jiřím Menzelem a dalšími. Rozhodně patří do zlaté klenotnice naší kinematografie. A o knize se dá říct totéž. Je to ale celkem zajímavé: Rozmarné léto není ani tak o příběhu, jako o stylu, o vyjadřovacím jazyku. A ten je vskutku naprosto originální.
Kniha má 300 stran a dozvíme se z ní, nejen jak fungovala Charta 77, ale hlavně zrod a fungování Jazzové sekce. Karel Srp tu popisuje nejen ataky StB a praktiky politických „dohlížitelů“ na ono „správné“ fungování naší hudební scény. Zmiňuje také vnitřní boje a zabývá se i širšími souvislostmi, když svým náhledem rozebírá vnitřní politiku a vnitropolitické otázky společnosti. Přibližuje lidi prosté, oddané, vzdělané, obětavé, pracovité ale též práskače, přizdisráče a další verbež, která si tu tehdy z „moci úřední“ mohla dělat,…
Spotify je moje velmi oblíbená hudební streamovací služba. A při každém spuštění aplikace, hledání umělců či vytváření svých playlistů mě napadaly otázky typu: kdo tohle financuje!? Jak je možné, že v základní, neplacené verzi je možné poslouchat veškerý obsah zdarma!? Hudbu, podcasty, rádio. Co se na kdesi daleko vzdálených serverech, děje, že po relativně krátké době aplikace dokáže předvídat, co chci poslouchat? Podle jakých algoritmů vytváří seznamy, přímo „šité“ na míru mému hudebnímu vkusu? A je dokonce až tak „chytrá“, že…
Řekl bych, že historik Macháček vypracoval čtivý studijní materiál. Biografie detailně sleduje vpravdě dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa. Zmiňuje Husákův původ a rodinné zázemí, mládí, studia a vstup do Komunistické strany Slovenska, jeho působení za války a za Slovenského národního povstání, aktivity v poválečné politice, jeho odsouzení v procesu se slovenskými „buržoazními nacionalisty“, dlouhý pobyt v base, úspěšně završené úsilí o rehabilitaci a postupný návrat na absolutní mocenské výsluní.
Pečlivostí sobě vlastní spisovatel Vondruška v tomto veledíle mapoval jeden z nejrozporuplnějších úseků našich dějin. Vznik, rozvoj, expanzi a posléze pomalý zánik kališnického, později husitského hnutí. A hlavně pak nekonečné boje mezi chudými a bohatými, mezi Čechy a Němci, husity a katolíky a nakonec i mezi husity samotnými.