Europe – Come This Madness (2026)

Po devíti letech čekání se švédská hardrocková legenda Europe vrací s albem Come This Madness, které vyšlo 25. září 2026. A už samotný název napovídá, že Joey Tempest a spol. nemají v úmyslu jen nostalgicky vzpomínat na zlatá osmdesátá léta. Jejich dvanáctá studiová deska míří k hutnějšímu, temnějšímu a současnějšímu hard rocku, aniž by kapela zahodila melodický cit, díky němuž se nesmazatelně zapsala do historie rockové hudby. Má toto nové album pořád sílu udeřit rockové fanoušky světovým hitem? Odpověď najdete v článku.

Kašleme na minulost!

Mám zato, že největší předností alba Come This Madness je skutečnost, že Europe nepůsobí jako kapela, která se snaží za každou cenu zopakovat úspěch svého top mega-legendárního hitu v podtitulku zmíněného. Místo toho staví svoje nové skladby na letitých zkušenostech, muzikantské jistotě a zvuku, který je ostřejší a přímočařejší než jejich nejslavnější tvorba.

Potřebnou razanci dodává skladbám kytara Johna Noruma, baskytara Johna Levéna a bicí Iana Hauglanda. Skladby drží pevně pohromadě klávesy Mica Michaeliho a vytvářejí charakteristickou atmosféru. Nad tím vším stojí Joey Tempest, jehož hlas si zachovává melodickou přitažlivost i potřebnou naléhavost. Dokonce bych řekl, že věkem danou usedlost či vyzrálost.

Modernější zvuk alba podtrhuje produkce Toma Dalgetyho. Výsledkem je deska, která nezní jako pouhý návrat do minulosti. Europe na ní působí jako zkušená kapela, která ví, co umí a ví která bije. Z alba je slyšet, že stále má chuť posouvat vlastní hranice. Dokonce bych řekl, že tohle album je prozatím v top pětce hard-rockových alb vydaných v tomto roce! Také musím zmínit velmi dobrý zvuk!

Skladby, které stojí za pozornost

Předesílám že tento můj výběr vychází z poslechu. Rozhodně nejde o tvrzení či závěr, že všechny čtyři skladby zde recenzované jsou jednoznačně nejlepšími písněmi celé desky.

One on One je energický otvírák, který kombinuje výrazný basový riff, velké melodie a typickou schopnost Europe napsat refrén, jenž se člověku dostane pod kůži. Je to přesvědčivé spojení klasické identity kapely s modernějším zvukem.

The Cult Of Ignorance je tvrdší a naléhavější poloha Europe, která dává vyniknout hutným kytarám a energii celé kapely. Skladba ukazuje, že ani po desítkách let na scéně nemusí být jejich hard rock jen příjemnou vzpomínkou na staré časy. Titulní skladba Come This Madness reprezentuje celkové směřování desky: napětí, hutnější zvuk a důraz na současnou rockovou energii. Nejde o snahu zalíbit se všem, ale o jasné vyjádření toho, kde se kapela nachází dnes.

Scandinavian Eyes – začíná jako filmová melodie. Vyklube se z toho melodičtější stránka nového alba, ve které se potkává atmosféra se silným rockovým základem. Právě podobné skladby připomínají, že Europe nikdy nebyli pouze kapelou jednoho monumentálního hitu.

Co se povedlo a co může vadit?

Největším plusem alba je jeho zvuková vyzrálost a absence zbytečné nostalgie. Europe se nesnaží soupeřit se svým mladším já, ale využívají silné stránky, které jim zůstaly: melodické refrény, kvalitní instrumentální výkony a cit pro dramatickou stavbu skladeb.

Za zmínku stojí také kontrast mezi tvrdšími momenty a melodičtějšími pasážemi. Album tak nestojí pouze na kytarových riffech, ale zachovává si i onu atmosféru, která byla pro Europe vždy důležitá. Recenze časopisů Classic Rock nebo LouderSound vyzdvihují například skladby „This Time of Year“ a „The Angels Must Have Flown.“ Označují je jako výrazné momenty desky.

Slabinou či sklamáním může být pro některé posluchače právě odklon od velkolepého, klávesami poháněného zvuku osmdesátých let. Kdo očekává druhé tracky The Final Countdown nebo „Carrie“, nemusí dostat přesně to, po čem touží. Současnější produkce a tvrdší přístup navíc nemusí sednout každému fanouškovi klasického melodického rocku à la Europe.

A ještě jedno malé mínus, možná bezvýznamné. Které jsem ale při poslechu alba opakovaně vnímal. Celé album mi přijde vybroušené, vyleštěné, vycizelované až chirurgicky přesné. Každý tón, každý riff, každý přechod v tempu sedí přesně na svém místě. Co mi trochu chybí je ta hard-rocková rozervanost. Alespoň to občasné „urvaní se z řetězu!“ No, jsou to pop-rockoví Europe, takže je těžké jim něco takového vnucovat. Oni nechtějí svoje fanoušky provokovat, oni se chtějí…líbit.

Závěr

Pro fanoušky melodického hard rocku jde o velmi zajímavou desku a důkaz, že Europe mají stále co říct. A pro ty, kteří je znají jen díky těch pár osmdesátkových hitů, může být Come This Madness příjemným překvapením a důvodem objevit i jejich novější tvorbu. Je mi ale jasné, že mnozí nad novým albem Europe ohrnou nos! A mnozí budou zajisté překvapeni, že Europe ještě existují a že nahráli dobrou desku…

Další články z rubriky MUSIC – ROCK