Píše se rok 1972. Vládne tu bolševik. Nade vším. I nad hudební scénou, které je tlačena do kouta. Zákazy a omezení. Někdo hrát a zpívat může, jiný má zákaz, jiný mezi tím tak nějak lavíruje. A v tomhle čase a prostředí vzniká něco neobyčejného. Průlomové album, na němž se setkaly texty básníka Josefa Kainara a český bigbít. Pánové v kapele Flamengo, Fořt, Khunt, Kubík, Kulhánek, Mišík a Šedivý vyslali do hudebního světa mimořádné dílo „Kuře v hodinkách„. Ovšem, jak to tehdy bývalo v našich končinách obvyklé, úspěch vlasatých „mániček“ s tou podivnou hudbou, navíc rámovanou obrovským zájmem fanoušků, bolševika dráždil natolik, že když se všechny LP prodaly a bylo potřeba dolisování, komouš to zatrhl! Uplynulo půl století a máme tu Flamengo Reunion Session.
Flamengo Reunion Session – sedící zleva: kytarista PavelFořt, zpěvák a klávesák Jan Holeček a baskytarista Vladimír „Guma“ Kulhánek. Stojící zleva: saxofonista Vladimír „Boryš“ Secký a bubeník Jiří „Zelí“ Zelenka
Hů! Duchové let sedmdesátých ožívají! Levitují kolem nás. A novodobé Flamengo jim práší kožichy, mají-li duchové vůbec nějaké😊! Ano, jsem v šoku! A volám hurá! Stalo se něco nečekaného! K 50. výročí vydání mega legendárního alba „Kuře v hodinkách“ se sešla opravdu skvostná sestava, aby stvořila něco nevídaného. Povedlo se jí přetáhnout pecky 50 let staré do roku 2022. A pozor! Nejedná se o nějaké bezduché kopírování čehosi dávno vytvořeného. Pro efekt, pro prachy. Flamengo Reunion Session, to jsou staří bardi, pamětníci té slavné doby ve spolčení s mladými muzikanty. A společnými silami vytvořili něco, z čeho mi padá brada běhá mráz po zádech! A zřejmě i každému pravověrnému „bigbíťákovi“. Protože…
Protože novodobé Flamengo sáhlo do minulosti půl století vzdálené, vytáhlo z něj pár slavných pecek, a velice šikovně je přetavilo do moderní, rockové podoby. Ovšem jaksi mi uniká, jak to ti borci udělali! Přestože se píše rok 2022, dokázali na albu vybudit zvuky let sedmdesátých, a to v takové síle, že to až bere dech. Ty boží hammondky nebo ságo! Nebo v hodně pasážích docela složité pletivo bicích. Ano, Flamengo Reunion Session jsou dravější, moderně znějící, ale pořád to je kuwa ten poctivý, český bigbeat! Který se tak dobře poslouchá!
Sestava Flamengo 2022
Předně dva staří bardi, pamětníci té půl století slavné doby. Kytarista Pavel Fořt a basák Vladimír „Guma“ Kulhánek. A k nim přibyli Jiří „Zelí“ Zelenka na bicí, saxofonista Vladimír „Boryš“ Secký, Jan Holeček, Hammond B3 klávesy a zpěv. Značka: žádná nostalgie na kterou se lepí je pamětníci. Plnokrevný výkon, bigbeat turbo motor.
A co Mišík?
Tahle otázka asi napadne každého, kdo zná a nadevše miluje originál desku „Kuře v hodinách“, mimochodem v roce 2018 znovu vydanou v reedici, perfektně zvukově vyčištěnou.
Vždyť Vláďa Mišík je ikona, navždy s „kuřetem“ spoutaná. Šťourači – a znám takové-mohou (a také to dělají) protestovat, že „tohle přece není Mišík“, že ho v těch totálně profláknutých partech zpěvák Holeček jen przní.
Ne, nesouhlasím! Byla by přece kolosální blbost dělat pouze tupé „copy“ Mišíka! Nehledě na to, že na něj nikdo nemá! Holeček se do toho opřel po svém! A rozhodně to není vůbec špatné! Má hlas, má drive, má cit! Jako třeba ve slavné skladbě „Já a dým“ Pro mě jeden z vrcholů alba!
A vůbec: celá kapela hraje naprosto skvěle! Holečkovy hammondy, sága „Boryše“ Sadského, kytarová sóla Fořta a Kulhánkova basa na pozadí, to je jeden bonbónek Bon Pari za druhým!
Album Flamego Reunion Session
Pozor! Nesmíme zapomenout na to, že celé album je nahráno živě, tedy LIVE. Vzniklo během dvou koncertů v pražské Malostranské besedě. A posluchač si tak užije nejen poctivé muzikantské práce, ale též dvoje sáhnutí do historie.
Prvních pět skladeb z jedenácti pochází z období, které předcházelo ikonickému albu „Kuře v hodinkách“, zbytek přináší vydatnou ochutnávku přímo z něj. Nahrávka je o to cennější, neboť ukazuje naprosté mistrovství jednotlivých muzikantů. Povedlo se jim totiž něco, co není obvyklé. Vybudit nadčasovost písniček i po půl století. Je to krásné, je to mystické i děsné…
Chválu si zaslouží i dynamicky nasnímaný zvuk. Je mohutný, ale při tom nechává každému nástroji prostor a neskrývá žádný důležitý detail. Poslouchám nahrávku ve formátu HI-RES a je vám to opravdu lahůdka pro ouška!
Jen jedna výtka směrem k vydavatelství, nebo k mixu… nebo nevím. Nevím, koho napadlo potlesk a halekání diváků na konci skladeb nechat mizet do ztracena, aby se vzápětí nová skladba z něj, tedy z ticha, vynořila. Pokud jde o záznam živého vystoupení, tak prosím pro příště komplet. Takhle to působí, ne snad rušivě, ale poněkud nenormálně.
Podobně nepříliš citlivé předěly jsem zaznamenal i na zde recenzované live desce legendárního jazzmana Milese Davise - Merci Miles! Live At Vienne
Co napsat závěrem. Nesluší se recenzovat jednotlivé skladby, neb ty prověřil čas. A jsou navždy uložené v katedrále těch nejslavnějších.
K albu Flamengo Reunion Session chci říct jen jedno. Borci vytáhli na světlo boží cosi, co bylo dosud ukotvené v šeru věků. O čem jsme si mysleli, že to tak již navždy zůstane. Ano, to slavné „kuře“ tam je, vystavené na piedestalu v síni slávy. Nicméně to, co novodobé Flamengo vytáhlo ukazuje na jednu věc. A vcelku překvapivou. Že i dnes, v záplavě leckdy pokleslé elektroniky a počítačového svinstva má tento styl hudby svoje místo. A mladé hudební rychlokvašky odkojené výše vypsaným digitálním bordelem by si měli brát příklady. Jak se hraje poctivý český bigbeat.
