Píši zde o výborné knize, která sice vyšla původně v roce 1989 ale po přepracování opětovně v roce 2014. Spisovatel Vondruška je u nás osoba veleznámá. Historik, etnograf, publicista a spisovatel. Napsal toho spousty, stačí si někde najít jeho bibliografii. Je to už pár let, kdy jsem se doslova prolouskal sedmidílnou ságou „Husitská epopej“. A moc mě bavila, neb člověk se – na pozadí života jedné písecké rodiny- dozvěděl spoustu informací o tehdejším životě. Nejinak je tomu i v této knize. V přeneseném slova smyslu Vlastimil Vondruška prožil „Život na staré Šumavě“. Tady nám předkládá svědectví. A jak je u tohoto historika zvykem, jsou opřená o spoustu zdrojů, jejichž seznam najdeme na konci knihy.
Život na Šumavě na 252 stranách
Ano, Vondruška „vstupuje“ do šumavských hvozdů v šeru dávných věků, ve střední době kamenné. Sleduje postupné osídlování, vznik opevněných sídlišť, příchod slovanských kmenů, vznik veledůležitých obchodních stezek atd.
V dalších kapitolách se podrobně zaobírá sociálním vývojem venkova, zemědělstvím, sklářskou tradicí, obchodem… Ale třeba též nekalými živnostmi jako pašováním, pytláctvím, výpady loupeživých jedinců atd.
Jak se na Šumavě žilo
Od poloviny knihy Vondruška „vstupuje“ do domácností. A podává opravdu velmi čtivé svědectví o dnech všedních i svátečních, o tom, jak byla organizovaná vesnice, jak se hospodařilo v domech, jak příbytky vypadaly, co se jedlo, jak se tehdejší obyvatelé Šumavy odívali, jaký vedli rodinný život, jak se rodili a umírali. Široce rozebírá obyčeje a pověry.
Vlastimil Vondruška prožil „Život na staré Šumavě“ a pořídil spoustu fotek. Ne, dělám si legraci. Nicméně v knize je opravdu velké množství zajímavých fotek, které poskytlo Muzeum Šumavy v Sušici. Je ovšem s podivem, kde se v těch pradávných dobách vzal fotograf s tím obřím fotopřístrojem na trojnožce. A zrovna zabrousil sem, do šumavských končin, aby dokumentoval „Život na staré Šumavě“. Dřevaře, kácející šumavské velikány, jarmark v Kašperských Horách, tkalce při práci, výrobce šindelů, hrábí či dřeváků, či jen takové „obyčejné“ panorama fotky krajiny, třeba se sklárnou v Klášterském mlýně, pastviny u Stodůlek, sněhem zaváté Zhůří atd.
„Život na staré Šumavě“ by si měl přečíst každý milovník této atraktivní příhraniční části naší země. Aby, kráčející po Srní, Kvildě, Antýglu, Prášilech či Kašperských Horách, aby pochopil, jak těžce se tu kdysi žilo, jak lidé přicházeli a odcházeli, zkrátka, jak se šumavské hvozdy měnily v čase. A možná zůstane i s ústy otevřenými, neb mnohé informace jsou opravdu velice zajímavé.
Moje hodnocení:
5.0 out of 5.0 stars5.0