Vážení cyklisté, známe to asi všichni. Máme oblíbené okruhy se startem a cílem ve svém bydlišti. Jak čas dovolí, vyrážíme, a je-li času více, dáme se i do objevování tras dalších, odkrýváme nová území, na které pak rozšiřujeme pole naší cyklistické působnosti. Jenže plynou měsíce, roky, a najednou nás donekonečna opakované okruhy omrzí. Známe detailně každou zatáčku, stoupání, všechny díry na silnicích, zrádné kořeny na lesních pěšinách atd. A najednou si říkáme, já vůl, proč, ksakru, jezdím jen jihozápadním směrem, proč se nevydám jinam? V mém případě nastal tento zásadní předěl výbuchem pandemie podělaného covidu. Po jeho odeznění jsem poměrně radikálně změnil směr svých vyjížděk. Ani nevím proč. Jenže od té doby uplynul nějaký rok a já si najedenou řekl: proč se navrátím na svoje kdysi oblíbené trasy!? Které jsem před 34 lety začal s napětím objevovat!? Musím to změnit! Není nic jednoduššího, než vlétnou na znovu oprášené trasy v lesích křivoklátských. A odfouknout si od nedávné nálože těžkých stoupání v Krušných horách.
Co těmi oprášenými trasami myslím?
Území kolem středočeských vesnic Chýňava, Libečov a Nenačovice. Zajímalo mě, co se tady za těch zhruba 5 – 6 let změnilo? Jsou všechny mnou dříve ježděné trasy stále průjezdné? Ano jsou, i když třeba místo v sousedství vesnice Libečov zvané Nebuz je trochu “upravené”. Pamatuji, že kdysi dávno, v devadesátých letech, tu někdo zřídil malý ranč s koníky. Dnes jsou ohrazené výběhy asi tak 10x rozlehlejší a ranč nese název Double M. a stáj Nebuz. Cesta mezi nimi vede po šotolinové cestě patří mezi ty znovu oprášené trasy v lesích křivoklátských .
Mapka s trasou z aplikace mapy.cz
Ťapni – táhni – zoomuj – klikem do mapy se dostaneš přímo do aplikace
Stoupání od rozcestí Malé Kyšice (mezi body 9-10) po modré turistické cestě, zvané též Charvátská, zůstává stejně náročné: délka téměř 2km s průměrným sklonem 5,5%, přičemž nejprudší úsek v délce kolem 100 metrů nabídne “výživných” 7,8%. Stoupání po silnici III třídy od osady Chrbiny do obce Úhonice (mezi body 21 – 22) je nyní na pohodu (cyklo značení KO3 KO5). Nový asfaltový povrch srovnal všechny nepříjemné výtluky z minulosti.
Oproti časům minulým byla na povrchu zemském docela zvýrazněna (cyklisty, a možná i turisty) modro–červená stezka od rozcestí Chýňavská myslivna k rozcestí Chýňava. (bod 13) Pamatuji, že před pár lety jsem ji nemohl v terénu najít. Takže další, která patří mezi ty znovu oprášené trasy v lesích křivoklátských. A také znovunalezené.
Setkání s neznámým bikerem mě zavedlo na trasu, kterou jsem dokonce nikdy nejel. A to z obce Chyňava po červené turistické, kolem výškové kóty Kamenná do obce Železná. Mírné stoupání jsme prokecali, on pokračoval do Berouna, já se pak odpoutal a po neznačené, ale pěkné polňačce jsem se doslova zhoupl kolem kóty Hůrka na hlavní silnici č. 118. Mezi zrajícími obilovinami to byl moc pěkný úsek cesty. (mezi body 14 – 15)
Závěrem: znovu oprášené trasy v lesích křivoklátských pobavily stejně, jako když jsem je před 34 lety odhaloval. Pár změn nastalo, ale jinak je vše při starém.