Krátké shrnutí na úvod. Vlakem z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou. Dále už na kole, zpět do Prahy. 54 km, 444 metrů nastoupaných. Z nich vypíchnu nepříjemnou stojku ze Zákolan na historický vrch Budeč. Nejprudší část v délce cca 170 m za 13,7 %! A když na vás na tomto úzkém místě ještě zezadu „tlačí“auto supící „na jedničku“, je to fakt vopruz! Uf! Na trase pak další zajímavé body: zámek Veltrusy, starý železný most přes Vltavu, zámek Nelahozeves, koupaliště Otvovice, hrad Okoř a nakonec cesta makovým polem kolem zadního traktu letiště Václava Havla. MTB trip horním Povltavím se vydařil. Závěr cesty ovšem dost výrazně znepříjemňovalo velmi dusné počasí.
Koupaliště Otvovice
Návštěva byla v plánu a koupák přišel náramně vhod. Zchladit rozpálená těla ve studené vodě, to byl velmi vítaný bonus. Ách…ta úleva! Jen zamrzela neochota personálu smlouvat nad výši vstupného. Opakovali jsme, že jsme tu jen na skok, půl hoďky max. – a jedeme dál. Tak proč bychom měli platit celodenní vstup? Marné, s hodinovou taxou ve vsi proslavené snad jen Luckou Bílou nepočítají. No…mají tu koupaliště evidentně nově vybudované, takže prachy potřebují.
Oběd na Okoři
Přesněji řečeno v Bistru Okoř. Vcelku rozumné ceny a obří porce! Viz. foto. A k tomu živá hudba, neb se v areálu chystal koncert nějaké kapely. A od tohoto okamžiku se stal MTB trip horním Povltavím hodně náročný. Nikoliv profilem trasy, ale počasím. Vykouklo slunce a na kraj vůkol padlo velmi nepříjemné dusno. Když k tomu přičtu plná břicha, tak jindy pohodové stoupání směrem z Okoře na Čičovice a dále na Černovičky ubíralo dost sil. Sálající slunce nad hlavou, vedro!
Letiště Václava Havla
MTB trip horním Povltavím se blížil do svého finále. Přes Středokluky a Dobrovíz jsme se dostali do západní části okruhu, kolem rozlehlého areálu pražského letiště. Cesta úžasným polem dozrávajícího bílého máku. Taková scéna se jen tak nepotká. A k tomu přistávající a startující letadla takřka nadosah ruky.
A pak už byl konce. Přiznám se, že jsem byl mimořádně total vyšťavený. Nikoli z profilu trasy ale z toho nepříjemně dusného počasí, které nás doprovázelo v podstatě od Okoře. Jen pro zajímavost: doma jsem během cca 30 minut vpravil do těla 2,5 litru tekutin, z toho 2x půllitr kvalitního džusu ředěného vodou na ex! A kotel kávy!
Co bylo dobré
Vypíchnul bych velmi dobře značenou a připravenou cyklotrasu č. 077 – též známou, jako Poutní cesta Říp – Blaník. Je vidět, že ti, kteří ji budovali – a pochopitelně i zainteresované vesnice – moc dobře věděli, co cyklisté potřebují. Např. průjezd pod dvěma železničními mosty s napojením, na parčík v Zákolanech hodnotím za jedna s hvězdičkou.
Též průjezd centrem Kralup nad Vltavou, po cyklostezce č. 202 od Vltavy podél Zákolanského potoka až do obce Minice, je velmi dobře vyřešen.