Tato nahrávka je první. V té spoustě zde recenzovaných desek je první v tom smyslu, že tuhle zpěvačku, Miki Mutínskou, už nějaký pátek znám. Aby ovšem nedošlo k mýlce, netykáme si. Občas se mi mihne před očima v jisté roli, kterou tu nehodlám blíže rozebírat. Ostatně, cyklo nadšenci, motající se kolem Café Calabrone Cykloservisu na rozhraní Řep a Zličína, tuhle sympatickou dívčinu určitě zaregistrovali. Nevím, jak jim, ale mně byla až donedávna utajena informace, že ona dáma má na svém kontě svoji hudební premiéru. A tou je CD s názvem Miki – Stop This Time
Stalo se tak už v roce 2016, ovšem až teď se mi dostala nahrávka do rukou. Přiznám překvapení, na druhou stranu, jak píši výše, dámu Miki v podstatě neznám, takže jaké překvapení, že? Zkrátka: ta sympatická paní má svoje sny, svoje ambice, určitou míru talentu, a tak proč by to vše nezhmotnila zrovna v autorství sedmi skladeb, a „nehodila“ na svoje vlastní album. Je v tom kus odvahy a drzosti. O tom dále v textu. Vkládám CD do přehrávače a jsem zvědavý, co z reproduktorů uslyším.
Pohodový pop z rodu běžného.
Abych to upřesnil. Písničky jsou pěkné, pět jich je zpívaných v angličtině, dvě, titulní, „Volám“ a závěrečná „Brána času“ v češtině. Miki Mutínská se tu představuje jako zpěvačka s velmi příjemným, ve vypjatější polohách lehce zastřeným vokálem. Textová složka mi přijde normální, nijak nevybočující se standartu české pop scény. Což může být bráno jako pochvala, nebo také jako postesknutí. V mém případě platí spíš to druhé. Ano, texty o slunci, slzách, lásce, víře v život… ty slyším z rádia dnes a denně. Ovšem když má tuhle polohu zpěvačka Miki ráda a prameny k textům nachází ve svém srdci, nic proti tomu. Zkrátka se musí „vyzpívat“ ze svých radostí, stesků, tužeb a bolístek. Co bych já rád slyšel, to je teď druhořadé.
Zajímavé hudební aranže!
To je to, o čem chci mluvit! Přiznávám, že se ocitám v mírném šoku, neb v tiráži na obalu CD je uvedena, jako autorka hudby… Miki Mutínská! A v rozhovoru to potvrdila! Zvedám palec hodně vysoko, neb z vlastní zkušenosti vím, že složit smysluplnou hudební složku pod svoje texty, či hůř, pod cizí texty, sladit je rytmicky dohromady do poslouchatelných aranží, to vše si žádá velkou míru talentu.
A svým způsobem i drzosti, jít s tím svým produktem na trh. Který, známe to dobře, nemilosrdně rozcupuje vše, co se mu jen trochu nelíbí. Nemluvím tu o nás, které hudba zajímá, a umíme ji i kriticky s nadhledem ohodnotit. Se znalostí normy slušnosti. Mluvím o hnoji, zvaném sociální sítě – a zní klíčící závisti!
Jen tak, mimochodem, album Miki – Stop This Time se v roce 2020 objevilo i v nabídce streamovacích společnosti Spotify a Tidal
Ale zpět k hudební složce, která vůbec není špatná. To zdůrazňuji! Na konci článku najdete sestavu, která se na nahrávce podílela. Zkrátka, ti všichni muzikanti, na obalu uvedení, odvedli skvělou práci.
A v tomto místě velmi oceňuji skutečnost, že zpěvačka Miky nesklouzla po lákavé a relativně snadné cestě počítačem tvořených samplů lepených na sebe a opatřených „nějakým“ textem. Za mě opět klobouček, že se obklopila živými muzikanty! I když nějaké špetky programmingu jsou ve skladbách přiznané, hlavní roli hrají live nástroje! A to se v dnešní době zahlcené počítačovým balastem cení!
Není mým úmyslem recenzovat všechny skladby. Spíš si všímám drobností. Např. titulní skladba „Stop This Time“ má dobrý odpich, a může se svým způsobem stát hitem. Možná bych tam pustil z „uzdy“ klávesistku Šarku Adámkovou, aby si tam užila trošku sóla, aby svoje prsty na klávesách trochu rozpohybovala a skladbu nakopla nějakým sólíčkem.
Co mi chybí
Po poslechu celého alba bych řekl, že to „nakopnutí“ chybí asi ve všech skladbách. Ano, je to autorské album MM. Můj názor je – a kdybych byl v roli Miky – zařídil bych to tak, že bych dal zúčastněným muzikantům pár nahrávacích frekvencí pro seberealizaci. Za odměnu. Z takového postupu se kolikrát dokáže vyklubat leccos hodně zajímavého, co celé nahrávce dá šťávu.
Třetí track, „Love Somebody New“, středně pomalá to věc, která by si určitě našla místečko v našich mainstreamových rádiích. A určitě by se líbila.
Skladba No. 4 „Hi There“. Pěkná svižnůstka. Opět bych ji viděl jako track, který si Dj zařadí do playlistu. Určitě by k tomu přispěly i neotřelé zvuky klávesistky Adámkové v závěru skladby. Ale opět prosím: trošku nějakého úletu! Sólíčko z rodu nadpozemského!
Zkrátka, tohle mi na albu Miki – „Stop This Time“ trochu chybí. Celé album je jako volně plynoucí řeka. Voda teče, sem tam se ve zvířené vlnce zaleskne paprsek slunce. A to je všechno. Není to málo. Jak píšu výš. MM má talent. Ale ta peřej, ten vír pod splavem či dravý vodopád, ten mi tam chybí.
Album se zrodilo v roce 2016. Zakrátko to bude 7 let nazpět! Na otázku, zda MM připravuje něco nového, dostalo se mi neurčité odpovědi. Že by ráda, ale… Bylo by škoda, nepokusit se o něco dalšího. Talent na to má – a skladatelek schopných napsat smysluplnou hudbu není mnoho. A pokud k tomu opravdu dojde, pak bych byl rád, když z volně plynoucí Berounky pod Tetínem bude divoký potok Kačák, vulgo Loděnice. 😊Potom by to mohlo být hodně zajímavé.
Přiznejme si, že takových zpěvaček, jako je Miki, těch máme u nás spousty. A jejich produkce jsou si podobné, jako vejce vejci. Bohužel. Chci říct jen toto: pokud bude MM chtít pokračovat ve své kariéře a odlišit se od toho davu bárbín odkojených počítači a kanálem youtube, musí přijít s něčím neotřelým. A pakliže umí skládat hudbu, drží v ruce sakra vysokou kartu! Se kterou by měla rozehrát hodně dobrou partii! Držím palce!
Sestava na albu Miki – Stop This Time
Miki Mutínská – zpěv + autorka hudby a některých textů
Šárka Adámková – piano a syntehetic keyboard
Michal Gregor – akustické a elektrické kytary
Jan Jakubec – basa a programming
Petr Škoda – bicí
Na textech se podíleli ještě Zdeněk Roubíček, Silvie Vrkočová a Shai Cohen.