Měkce pohádkový hlas speekra uvádí album dámy, o které jsem ještě před pár dny nevěděl zhola nic. Vítá přítomné v proslulém, špinavém, zaprášeném, bluesovém klubu, kterému říkají Royal Albert Hall. Netuším, zda je to myšleno ironicky. Pak uvádí účinkující: majestátní Heritage Orchestra pod taktovkou Toma Richardse, 30členný gospelový pěvecký sbor Flames Collective a velmi speciálního hosta, “…prosím, srdečně přivítejte nádhernou… RAYE!” Na pódium vpochoduje snědá krasavice v bílém korzetu, rozhlédne se a na uvítanou zakřičí něco ve znění: “…děláš si, kurva, srandu?” Tak zní uvedení současné britské megahvězdy na live vystoupení, a vydané na LP albu pod celým titulem RAYE – My 21st Century Symphony. (Live at the Royal Albert Hall).
Říkáte si, co je to za ženskou, ta RAYE? Že vypálí do publika oplzlou vulgárnost v první větě!? A na konci první skladby “Oscar Winning Tears” mimo mikrofon vyštěkne hlášku”…doprdele“! Dovolím si krátké seznámení. Rachel Agatha Keen, známá pod uměleckým jménem RAYE, je příkladem toho, jak může rodinné dědictví pozitivně ovlivnit uměleckou dráhu. Narozená v roce 1997 britskému otci a ghansko-švýcarské matce. Vychovaná v Londýně v mimořádně hudebně nadané rodině. RAYE byla obklopena hudbou od útlého věku. Tento bohatý hudební základ jí poskytl nejen inspiraci, ale i technické znalosti, které později využila při psaní vlastních písní. Její talent se projevil už v raném věku, kdy v šestnácti letech napsala písně, které se dostaly do rádiového éteru. A dnes je megahvězdou globálního rozsahu!
Této známé hudební společnosti se upsala v 17. letech. Ovšem se zlou se potázala! Firma si sice všimla jejího obrovského talentu a rozhodla se na ní vytřískat peníze! Jenže tu byl problém! Děvče RAYE měla již připravené R&B (rhythm and blues) album s jedenácti skladbami! Šéfové Polydoru ho odmítli vydat! S odůvodněním, že tento hudební styl je neprodejný! Jádrem sporu s vydavatelstvím byla snaha tlačit RAYE primárně do tvorby prosté taneční hudby! Což zpěvačka, vzhledem k vlastnímu pestrému repertoáru a hudebnímu vkusu, dlouhodobě odmítala. Spor vygradoval v roce 2021, a nakonec vyústil v její odchod z vydavatelství.
O dalších životních traumatech RAYE se zmíním na konci. Nicméně texty na tomto albu všechny tyto hnusy připomínají. Zpěvačka se s tím vyrovnává v hudbě a osobních textech. Příkladem je skladba “Ice Cream Man“.
Získala Brit Awards – 7 nominací – 6 vyhraných!
A to právě za toto aktuální album RAYE – My 21st Century Symphony. (Live at the Royal Albert Hall) vydané letos, v roce 2024. Ceny byly uděleny konkrétně za: textaře roku, píseň roku, top R&B akt, objev roku, umělec roku a album roku. Stala se tak interpretem s nejvíce nominacemi a oceněními v jednom ročníku v celé historii cen! A týpci v Polydoru si mohou rvát vlasy, neb něco kurevsky prokoučovali.
Co vás na albu RAYE -My 21st Century Symphony čeká?
Vážení, připravte se na chytlavě propracovaný mix R&B, popu, muzikálu, filmové hudby, vážné hudby s náznaky blues a rocku. Odhalíte neuvěřitelný vokální projev dámy RAYE, který se pohybuje od klasického zpěvu přes melodickou deklamaci až po operní nuance a rap, jako např. ve skladbě “Hard Out Here“. Zde, za pomocí vynikajícího sboru Flames Collective , vykřičela všechna příkoří, která na ni zkoušeli papaláši v Polydoru.
“Moje pero je zbraň,” varuje RAYE na začátku, než odhodí všechny servítky. “Všichni bílí muži, generální ředitelé, seru na své privilegium / stáhni ty své růžové baculaté ruce z mých úst, kurva, co myslíš, že to je!? Její zuřivost v textu je ovšem servírována s chladnou hlavou. Raye si prožila své a teď to těm šmejdům natře! Plynulý melodický rap přichází v krátkých, ohnivých zásecích, jako když do sebe klopíte panáky rumu na čas.
Zde je na místě zdůraznit další aspekty její hudby: naprostou, a až odzbrojující přirozenost jejího projevu kombinovanou s nadšením!Viz video dole ↓ pod článkem. Hecuje sebe, hecuje publikum, roztomile děkuje, neustále gestikuluje rukama, a dokonce si dovolí nenápadné odkašlání uprostřed zpěvu. Jako ve špičkové blues-rockové, “dvojdílné” skladbě “Mary Jane“. Rytmus zpomalí do hedvábně hladkého tempa a drsného textu, když zpívá o své závislosti na marihuaně a kodeinu. Nicotné bicí, líná basa a kytarový riff tak jednoduchý a přitom vtíravý, že ho můžete téměř vdechnout. V první, orchestrální části, se představí v krásném sólu saxofonista Greame Blevins. Druhá část je perfektně vygradovaná krátkým sólem kytarovým. Škoda, mohlo být delší… Dechberoucí skladba!
Obecně se dá o tomto živém albu hovořit, jako o prolnutí dvou světů: orchestrální aranžmá, které se stává součástí hudební identity RAYE. Přináší místy až neuvěřitelnou lehkost a kontrast k dramatičnosti jejich textů. Gospelový sborový zpěv pak dodává celému dílu další rozměr. Tento crossover je příkladem toho, jak může být hudba zároveň hluboká a přístupná, a jak může překonávat kulturní a žánrové bariéry. Nedávno jsem se tu v podobném duchu vyjádřil u zpěvačky Izo Fitzroy.
A když už jsem v tom připodobnění, mnozí RAYE přirovnávají k Amy Winehouse a k Adele. V jazzových pasážích zase k umělkyním, jako Nina Simone či Jill Scott.
Rýpnutí do blbců v Polydoru a virální hit
A když jsem u toho jazzu, musím vypíchnout další skvělou skladbu “Worth It“. Stejně jako “Mary Jane” má dvě části. První má název “Worth It Prelude“. Je to kratičká orchestrálka evokující filmovou hudbu. Druhá část jazzová, na kterou odkudsi z výšky mává křídly anděl s ďáblem v těle, Amy Winehouse. Stejně jako ve skladbě “The Thrill is Gone“. Další z top skladeb je „Black Mascara“. Ač to tak v úvodu nevypadá, je to taneční skladba, taková, jakou od RAYE chtěli týpci v Polydoru. Pro umělkyni, která kdysi cítila, že se ztrácí v psaní neosobním dance-popu, to působí jako skutečný voice-relax. Ano, zatancujeme si, ale já vám představím svoji verzi!
Další špičkovou skladbou je volně plynoucí “Five Star Hotels” obdařenou lehkými elektronickými zvuky na pozadí. Krásná melodie, v závěru opět neskutečně vygradovaná dechovou sekcí a gospelovým sborem. Jeden z vrcholů už tak excelentního alba!
“Environmental Anxiety“. Další z top skladeb! Skvělá orchestrace, chytlavá melodie. Ovšem s vysoce alarmujícím textem – dobře si přečtěte následující text a zamyslete se:
Pojďte, děti, je čas hlasovat – Boris Johnson šňupe koks – všechny děti jsou v depresi – není to budoucnost, ve kterou jsme doufali – malé holčičky nejsou doma v bezpečí (posouvají prstíky nahoru a dolů po telefonu) – nenávidí svůj život, nenávidí sama sebe – a je jim dvanáct let – tyhle sociální aplikace jsou teď naši bohové – protože dopamin je z lajků a sdílení – pak najdeme klid od drog a sexu – a předpis na léky na úzkost – zameťte pravdu pod koberec – krmte nás plasty a GM plodinami – nepotřebujeme sebemotivaci – roboti nám vezmou všechnu práci
A v závěru skladba “Escapism“, vůbec první virální globální hit RAYE, který jí vynesl prvních 10 pozic v US Pop and Rhythm a stal se nejprodávanějším singlem britské umělkyně ve Spojeném království v roce 2023! Je zajímavé, že text skladby zastihuje RAYE v sebedestruktivní noci plné “opilých slz, opilých textů, opilého sexu“ .Na TikToku má více než 700 milionů kumulativních přehrání a 30 milionů měsíčních posluchačů na Spotify.Hm… milony lidí fandí opilosti a sexu ve variantě… nevím s kým!? Nevím, zda jsem sám, kterému se zdá něco špatně.
Album RAYE – My 21st Century Symphony představuje živou verzi jejího studiového alba ‘My 21st Century Blues‘. Jedná se o hluboce osobní dílo skládající se z 13 písní, které odráží její bolestivé zkušeností s hudebním průmyslem, závislostí, sexuálním násilím nebo dysmorfofobií. Její písně se rychle staly synonymem síly a inspirují všechny, kteří se v životě potýkají s podobnými problémy. Ještě vám přijde občasná sprostota dámy RAYE “mimo mísu”, samoúčelná?
2 thoughts on “RAYE – My 21st Century Symphony. Zrodila se megahvězda!”
Dovolím si přidat můj poznatek. Studiová verze je oproti této živě zahrané velmi skrovná. A řekl bych že i nic moc.Ten orchestr plus sbor těm písním dává neskutečný drajv. Jako by to byly úplně jiné skladby. Jinak na LP z Anglie jsem čekal skoro 14 dní.
Já byla na pražském koncertě. Bylo to hodně dobré, Raye sice neměla za sebou takový orchestr, bylo to spíše komorní ale ta holčina to prostě umí, publikum si okamžitě omotá kolem prstu. Přirozená, pohodová,na nic si nehraje. Hvězda se nezrodila,ona už jí je,a se vším všudy.
Dovolím si přidat můj poznatek. Studiová verze je oproti této živě zahrané velmi skrovná. A řekl bych že i nic moc.Ten orchestr plus sbor těm písním dává neskutečný drajv. Jako by to byly úplně jiné skladby. Jinak na LP z Anglie jsem čekal skoro 14 dní.
Já byla na pražském koncertě. Bylo to hodně dobré, Raye sice neměla za sebou takový orchestr, bylo to spíše komorní ale ta holčina to prostě umí, publikum si okamžitě omotá kolem prstu. Přirozená, pohodová,na nic si nehraje. Hvězda se nezrodila,ona už jí je,a se vším všudy.