Slovenskou pěveckou legendu u nás zná kdekdo. Nemyslím tím celou jeho diskografii čítající 25 alb (což je škoda), ale třeba a hlavně dvě slavné písničky, které se kdysi dávno do omrzení hrály na bolševickém rádiu Hvězda. Pamětníci pamatují a zajisté si vzpomenou: „Medulienka“ z roku 1971 a „Učiteľka tanca “ z roku 1975. Já ho znám i ze slavných alb skupiny Collegium Musicum, kde lze najít jeho pěvecké party v několika skladbách (např. „Refrény o prímerí“ nebo „Prístavy“ na legendárním albu Divergencie). Jenže to vše je prachem pokrytá minulost. Nyní hudební legenda od Dunaje vydala novou desku! „Pavol Hammel – Kam a za čím“.
- MOJE HODNOCENÍ: 9/10
- WEBSITE: PAVOL HAMMEL
- DÉLKA ČTENÍ: 3 minuty
- FORMÁT: stream Spotify – ukázka na konci článku ↓
- Použitý cross link: Collegium Musicum
Recenze
Předesílám, že Pavol Hammel natáčel svoji novou desku v průběhu několika měsíců, v různých sestavách a studiích. Nutno poznamenat, že na albu to lze rozpoznat. Každá z 11 skladeb má trochu jiný charakter. Každopádně je také znát, že se Hammel vždy obklopil prvotřídními muzikanty. Slyšíme tu blues, rock, i takové ty obyčejné niterné písničky. Je tu cítit inspirace, získaná návštěvou New Orleans, kolébky bluesové hudby.
A také nutno poznamenat, že se 75letý zpěvák nachází ve skvělé formě, což paradoxně potvrzuje v jedné z nejintimnějších skladeb na albu, velmi povedené „Keď sa nikto nedívá“, pocházející z roku 2019, z hudebního projektu Story. Slyšíme modlitbu a ódou na život. Zpěvák tu oroduje za každou sekundu svého života ve věku, kdy svíčka může každou chvíli zhasnout. Začíná Hammelovým recitativem a graduje skvělým kytarovým sólem, kterým se zde blýskl slovenský bluesman René Lacko.
Netúžim nazrieť do neba – čosi však predsa mámim – len trochu času pre seba – aby som bol dlhšie s vami.
***
Niekedy, keď sa nikto nedíva – na koleno klesám – len tak veľmi zľahka – letmý dotyk zeme a občas iba náznak – niekedy, keď sa nikto nedíva – tajne dvíham ruku, dotýkam sa čela – len na malú chvíľu a hneď rýchlo k perám.
Recenze
Album „Pavol Hammel – Kam a za čím“ začíná náramně, jednou z top skladeb. Krásné, líně se táhnoucí blues „Keď to nie je důležité“, ve které Hammela skvěle doplňuje zpěvačka Andrea Zimányiová.
„Vždy, když ti na mlýn nejde voda – a máš smutné prázdno v bytě – mávni nad tím zlehka rukou – vždyť to není důležité
„Túto noc“ plyne ve středním tempu. Tak trochu mi soundem připomíná poslední alba Vladimíra Mišíka, stejně tak následující skladba „Kamarátka noc“. A v „Salto mortale“ Hammel vystřihl třeskutý rock´n´roll. A při tom kalupu přemítá nad věčným bojem mezí lží a pravdou. Stojí to jen jedno – salto mortale!
„Lož je starý skvelý lovec, pravda plachá laň – za pravdu je šibenica, za lož metále“
Ovšem nad básnickým obratem v textu…“ tak im povedz, čo chcú počuť – urob to, urob salto mortale“ nad tím pozvedám obočí. Nebo jsem možná nepochopil, co tím chtěl textař říct.
Závěr
Když už jsem zmínil Vladimíra Mišíka, budu pokračovat v malém srovnání těchto dvou bardů. Podle mne oba, jak Hammel tak Mišík, tvoří ve svém „důchodcovském“ věku skvělá alba. Oba si ke své tvorbě přizývají mladé muzikanty a, jak vidno, jde jim to náramně k duhu.
„Pavol Hammel – Kam a za čím“ je velmi dobré album. Není novátorské, nevrčí tu žádná elektronika, ale to je dobře. Tenhle styl hudby se nikdy neomrzí. A pokud vezmou do ruky nástroje mistři svého řemesla – plus Hammel svůj hlas, nemůže to dopadnout špatně. Příjemné album.
Odkazy: https://pavolhammel.sk/, https://1url.cz/e1ZDC,
Toto je článek publikovaný na privátních stránkách – blogu autora. Rozhodně nemusí vyjadřovat názory vás, vážených čtenářů. Přidávat komentáře může kdokoliv, ovšem vyhrazuji si právo neuveřejňovat takové, které nerespektují zásady slušného chování.