Tak tu máme duo mladých muzikantů hrajících – no, považte – prý VELKOLEPÝ synth-pop! Kdesi psali. A já křičím: pomoc! Infekce! Jinak to nemohu nazvat! Vokální zvrácenost mladých zpěvaček zpoza oceánu! Vir, který v roce 2019 do světa vypustila americká „zpěvačka“, spíš vychladlá recitátorka a kníkalka, jménem Billie Ellish. Její klony, čti napodobitelky, na sebe nenechaly dlouho čekat! Není to tak dávno, kdy jsem tu psal recenzi na album zpěvačky říkající si Clairo, vydané v roce 2024. A vyslovil jsem podiv nad jejím dětským, nevzrušivým, spíše šeptavým, a až zasněným vokálem. Kdesi jej dokonce nějaký recenzent označil novým názvem – badroom-lo-fi zpěv. A když teď poslouchám album losangeleského dua Magdalena Bay – Imaginal Disc, též z roku 2024, říkám si, zda opravdu není náhodou tento styl šeptavého zpěvu nějakou nakažlivou vokální epidemií!
Zpěvačka této dvojice se jménem Mica Tenenbaum se totiž prezentuje přesně v tomto podivném stylu. Jako by si zpívala před zrcadlem v ložnici a nechtěla, aby ji někdo slyšel. Protože ví, že na víc nemá! Zato sebevědomí má navršené do nebeských výšin: když to zvládla Billie Ellish, dám to i já! A na této cestě jí pomáhá parťák Matthew Lewin v roli multiinstrumentalisty a producenta. Zde ale podobnost s výše zmíněnou Clairo končí. Zatímco ta se prezentuje vintage zvukem a la 70 léta min. století, Magdalena Bay se razantně pouští do hodně břitkého synth-popu.
Co na čtenáře čeká dál:
- Hodnocení technické kvality náhrávky
- Zmínka o platformách TikTok a Youtube
- Podivení nad recenzí v deníku The Guardien
- Malá pochvala
- Zmínka o hodnocení na platformě Spotify