Jan Žižka ve filmu 2022.

Aneb žádná sláva, vážení! Když jsem se asi před pěti (!) lety dozvěděl, že se natáčí nový Jan Žižka, říkal jsem si, že to bude paráda! Že díky moderní technice uvrhne do temna zapomnění snímek z roku 1955, natočený Otakarem Vávrou se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli. Zároveň se ale vkrádala i pochybnost. 67 let „starý“ Žižka, to byly dechberoucí davové scény, nijak nešizené. Jaký tedy bude Jan Žižka ve filmu 2022?

Nechápavě kroutím hlavou

Údajných 8 let příprav! Hm. Prý splněný sen mistra Jákla. Měl jsem v úmyslu jít do kina. Pustit tomu chlapovi pětku. Než jsem se k tomu dohoupal, Žižka se zjevil u mě v obýváku, v nabídce filmové společnosti Netlfix. Natáhl jsem se pohodlně na gauč, nohy hore, což bych si v kině netroufl. Tak, Jákle, dávej! Tolik humbuku kolem! Čekání, protáhnuté sviňským kovidem. Prý to bude bomba! Že všichni budeme zírat s hubami otevřenými.

Jenže ouha! Film končí. Drbu si hlavu. Co to bylo!? Co to na mě z té televize vyběhlo!? Ono se to tak nějak nepovedlo!? Je to jen můj problém, nebo na to nahlížejí stejně i jiní? Klik na net. Pouhých 63% na csfd hovoří za vše!

 Nemám ve zvyku bezhlavě hanět práci jiných, vždy se snažím najít alespoň drobet něčeho dobrého. Ano, Jákl si sehnal prvotřídní zahraniční herce. Ben Foster, Michael Caine, Til Schweiger, Sophia Lowe a další. Žádný český film doposud neměl tak hvězdné obsazení zahraničních hvězd jako právě Jan Žižka. To byl moc dobrý tah!


Myslím to tak, že vidět v bojových scénách, odehrávajících se na konci 14. století, totálně profláknuté ksichty většiny našich herců, to by asi nebylo to pravé ořechové. Bohatě stačilo, když se v jakýchsi b-rolích mihnuli: Vašut, Vetchý, Budař či Ben Cristovao. Nebo Lukáš Krpálek. To je ovšem asi to jediné plus, které ovšem Žižku ve filmu nezachrání. Ono totiž skoro všechno další je špatně.

 Co se mi na filmu líbilo

Dobře, je toho sice málo, ale začnu tím. Ben Foster coby Žižka obstál. Bál jsme se, že bude „přemodelovaný a přepohádkovaný“, třeba podle vzoru obrazů Mikoláše Alše. Naštěstí se tak nestalo, Foster/Žižka působí veskrze civilně a „normálně“. To ostatně platí i o ostatních hercích. Docela mě pobavila role Kateřiny, kterou ztvárnila krasavice Sophie Lowe. Stále čistá, byť se plížila jeskyněmi, plavala pod vodou, plahočila se po lesích, po zadnici sjížděla rokliny, stávala se účastnicí bitev… a Sophie…stále čistá. Kuwa! To snad ne!? Až by se dalo říct voňavá. Kateřina je ztvárněná v obrovském kontrastu s jinými ženskými rolemi, kterých ovšem, pravda, není mnoho. Ona, rozkvetlá růže mezi kopřivami.

Další plus, bojové scény. I když bych tuhle kategorii zařadil i mezi mínusy. O tom dále v textu. Některé záběry až brutálně syrové, viz. třeba mladík naražený na kůl, jehož oči vyklovávají havrani. Setnutá, spíš bych řekl „upižlaná“, hlava jediného černocha ve filmu. Otázka: 14. století… a černoch v české kotlině!? A taky lev…

Á propos, lev. Držený v kleci ve sklepení. A pak puštěný a šířící zkázu. Měla být snad tohle nápověda, odkud že se ta kočkovitá šelma vzala v našem státním znaku?

Nemohu nezmínit slušný hudebně instrumentální podkres. Udržuje jistou formu napětí od začátku až do konce. A když se promění v klasický náboženský popěvek „Kdož sů boží bojovníci“, jest to hodně zajímavé. Až mráz mi běžel po zádech.

Posledním plusem jsou exteriéry. Krásné lesy, lom Amerika, České Švýcarsko, hrady Orlík, Zvíkov a další. Dost často snímané shůry, z dronu!

A to je další problém s autentičností filmu! Kamery měly zůstat na úrovni pohledu osob, koní, při zemi! Pohledy “shůry” diváka totálně sráží do role: ha ha, to je pěkné divadlo! Žádné “vtažení” do děje se nekoná!

Moc pěkně digitálně zpracovaná část Prahy konce 14. století s Karlovým mostem a rozestavěným Pražským hradem. Nebo závěrečná scéna, bohužel, jen závěrečná… O tom dál.

Mínusy

A těch bude mnoho! Začnu těmi výše zmíněnými bojovými scénami. Označil bych je za zmatečné. Opravdu v málokteré bojové řeži je jasné, kdo jsou jedni a kdo ti druzí. Podle mě za to může zparchantělý střih. Zkrátka přehlednost v bitvách mizerná!

A vůbec, film, myslím jakýkoliv film, má cosi vyprávět. Mělo by to být srozumitelně dané, aby se divák okamžitě „chytil“. Jan Žižka ve filmu je o tápaní. Kterému nepomohou ani úvodní titulky, „uvádějící“ diváka do problému.  Možná tuším, čím to asi je.

Jákl si totiž vybral ze Žižkova života dobu, o které nikdo nic neví, takže děj je víceméně smyšlený. Asi to bylo jednodušší, než se případně hádat s historiky…Ano, děj vyfabulovaný, ale zmatečný.

Takto jsem vůbec jsem nepobral politické pletichy a z nich krystalizující krvavé šarvátky. V mnohých scénách mi unikalo, o co vlastně jde. V tomhle tento film hodně, opravdu hodně ztrácí za hollywoodskými kasaštyky. Bývají sice leckdy typicky „americky“ mizerné, ale vždy mají jasně danou a přehlednou strukturu.

A na toto téma ještě navážu. Doslova v posledních vteřinách filmu – jde vlastně o závěrečný pohled – jsme viděli to, na co jsme se asi všichni těšili. Na to, co bylo pro Žižkovo vojsko charakteristické: na mohutnou vozovou hradbu! Na zcela nový způsob boje, na pořádnou řež, třeba u Sudoměře, na rytíře brodící se bahnem… Tohle by ten Hollywood tutově zmákl! Ne však Jákl.

Závěr

Před pěti lety letěly řeči, že „nový“ Žižka bude film hollywoodského formátu! Ani náhodou! Už jen ve srovnání těch davových scén starý Vávrův film z roku 1955 vítězí na celé čáře! A to nemluvím o jasné dějové lidi, o přehlednosti a výrazné charakterizaci hlavních postav. A když jsem už nakousl ten „holyvůd“, Žižka v roce 1955 by v Americe tutově způsobil převrat! Jákl s „modelem“ Jan Žižka 2022 ani náhodou!

A jen tak na okraj. Jan Žižka přišel o levé oko už v mládí, kolem dvanácti let. Jak, to se neví. Zajímavostí je, že na starých obrazech, nebo na monumentální soše na Žižkově, má vojevůdce zaslepené oko pravé.

Jan Žižka ve filmu 2022 zklamal. Čekal jsem víc, mnohem víc! Prostě se mlátí pár chlapů hlava nehlava, trocha lásky, trocha hnusu. A pěkné záběry krajiny. Nic víc nečekejte.

 Film mě přinutil k akci. Koupit si knihu, obsáhlý životopis vojevůdce, jehož autorem je Petr Čornej. Abych se vyznal a pochopil, jak to vlastně tehdy bylo. A až ji dočtu, určitě sem hodím recenzi.

Moje hodnocení: 60%

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Obsah je zabezpečený !!