Kdo by nevěděl, kde se tento krásný a romantický kousek naší země nachází, tak si najděte lokalitu České Švýcarsko. A pokud na toto místo nahlížíte např. přes portál mapy.cz s turistickou vrstvou, okamžitě vidíte vzájemně propletené turistické i cyklo trasy. Ano, najdete tu opravdu spoustu zajímavých míst: hlavně pak vrcholové body na pískovcových skalách, strmé rokle, zde označované jako doly, s často až poetickými názvy ( doly Lumpeho, Zaječí, Jetelový). I nějaké ruiny starých hradů se tu najdou (Šaunštejn, Falkenštejn), rozhledny (futuristická Růženka), „pohádkovou“ ruinu Dolského mlýna atd. Zkrátka: stále je tu co objevovat. Týden v Jetřichovických stěnách dal unavit našim nohám, ale též provést očistu v našich hlavách.
Máme na tento krásný kraj týden. Kam tedy jít? Jakou zajímavost navštívit? Jaké trasy zvolit? Bylo nutné vypracovat plán. Což se nakonec ukázalo jako velmi důležité, neb terény jsou zde opravdu velmi náročné. A to jak z pohledu turisty, tak usilovně šlapajícího cyklisty. Počasí slibovalo býti příjemné – což se, až na drobné přeháňky – vyplnilo. Takže: co jsme všechno viděli? Kam mířili naše kroky?
Pavlínino údolí
Úvodní, tzv. rozehřívající výšlap. V Jetřichovicích jsme obešli Grieselův rybník, pozdravili Vodníka a Rusalku na houpačce, a pokračovali Pavlíniným údolím po červené turistické. Byla to příjemná cesta podél Chřibského potoka s několika mostky. Ovšem výstup z rokle po modré, označené jako „Hřebenovka“ byl už docela náročný. To jsme ale ještě netušili, co nás čeká další dny.
Pohádkový Dolský mlýn
Kdo by neznal pohádku Pyšná princezna z roku 1952? Zřícenina původního trojkolového mlýna a pily pochází z roku 1515. Z původní stavby zůstalo dochováno pouze torzo obvodových zdí a blíže neidentifikovatelné stavby v těsném sousedství. V roce 2007 byl Dolský mlýn vyhlášen kulturní památkou. A ty pohádky? Ano, filmařům se asi Dolský mlýn moc líbí, neb se tu natáčela nejen Pyšná princezna, ale třeba i pohádka Peklo s princeznou z roku 2008
Ovšem přístup k mlýnu od obce Vysoká Lípa je opravdu hodně nepříjemný. Prudký sestup – a následný zpětný výstup – po vymletých kamenných schodech, kořenech stromů či schodech vytvořených z klád, to je opravdu turistická lahůdka. Týden v Jetřichovických stěnách nám dal poprvé pocítit pořádnou dřinu.
Za dvěma atraktivními vrcholy
Trasa Rudolfův kámen na vrchu Ostroh a Mariina vyhlídka. Asi nejznámější trasa, hned po Pravčické bráně. Z Jetřichovic jsme vyrazili po zelené turistické, kolem skal Hezoun, Četník a Tuláček, dál pěkně zprudka vzhůru na kótu Pohovka. Odtud po červené „Purkatické silnice“ směrem na vrch Ostroh. Hodně náročný finálový výstup k prkennému přístřešku. Ovšem za úžasný výhled to stojí! Viz foto. A překvapení, když jsme se na samém vrcholu setkali s Angličany s Londýna!
Poté pokračovaní po červené turistické směrem na Mariinu vyhlídku. Trasa krásná, ovšem opět zprudka dolů a zpět nahoru. A tak stále dokola.
Na Mariině vyhlídce nás čekal nový altán a nové schody. A opět krásné výhledy. Zde musím vypíchnout počasí, které nám hrálo do karet. Dlouho nepršelo, rána chladná, takže žádný nežádoucí opar. Krajina vůkol byla velmi dobře plastická, dohlednost úžasná. Radost pro fotografa.
Trpaslíci a kamenný úvoz
Trpaslíky ve skále najdete u silnic – či přesněji řečeno NAD silnicí, mezi obcemi Jetřichovice a Rynartice. Přístup je buď po strmých schodech přímo od silnice, nebo seshora. To se ale musí v Rynarticích najít ta správná pěšinka, skrytá ve vysoké trávě. Otázka, zda to stojí zato. Najdeme tu jen pár trpaslíků vysekaných ve skále. Nic víc.
O mnoho zajímavější je kamenný úvoz, o kterém se dodnes vedou spory, k čemu vlastně sloužil. Najdeme ho na neznačené cestě vedoucí z Rynartic do Jetřichovic, v mapě označené jako Tesaná cesta. Celým úvozem jsem prošel – viz. video – a přemýšlel, k čemu tak mohl sloužit. Údajně se jedná o starou obchodní stezku a v pískovcové skále vytesaný úvoz kopíruje profil kol trakařů či koňských povozů. Ano, v jedné části úvozu by se tahle teorie dala připustit, neb stopy – rýhy ve stěnách úvozu by tomu odpovídaly. Jenže co ta druhá část? Nedokážu se představit, jak by si koně na úzkém dnu koryta složili svoje kopyta! Do jedné linie! Ani já nedal obě nohy vedle sebe! Takže tahle teorie má zásadní trhliny! Nebo možná žleb na stahování dřeva!? Nesmysl! Terén tu NENÍ tak složitý, aby se musel „zlehčovat“ nějakým tesaným korytem ve skále. Viz video.
Belveder a výhledy na Labe
Týden v Jetřichovických stěnách se chýlil ke konci a bolavým nohám bylo třeba ulevit. Cílem byl Belveder, což je hodně zajímavé místo vysoko nad řekou Labe u obce Labská stráň. Nachází se zde penzion, restaurace a přírodní varianta zahradního pavilonu ve stylu sala terrana, jehož součástí je skalní grota, tedy umělá dekorativní jeskyně. V tomto případě tedy spíš kamenné podium.
K čemu že Belveder ve výšce 160 m nad hladinou Labe sloužil? Jak jinak, bavila se tu vrchnost. Ta sídlila v zámečku Bynovec vzdáleném asi 4 km, a na Belveder sjížděla kočáry alejí zvanou Die Alee. Tanečky, žranice… a úžasné výhledy do údolí.
UFO rozhledna Růženka
Tuhle zvláštnost jsem si nechal na konec. Futuristicky vyhlížející rozhledna stojí na 402 m vysokém kopci nad obcí Růžová. Byla postavena v roce 2018 podle návrhu projektantů ze studia Mjolk. Je celá z betonu, na povrchu je síť z drátů. Myslel jsem si, že je to nějaká varianta bleskosvodu. Mýlil jsem se. Je předpoklad, že rozhledna za čas obroste zelení, třeba popínavými růžemi, které jednoho dne Růženku zcela obrostou. Jako v pohádce
Tak tohle byl týden v Jetřichovických stěnách. Stihli jsme toho hodně. Já vyrazil i na kole, ovšem zamýšlenou trasu mi překazilo deštivé odpoledne. Musel jsem ji o polovinu zkrátit a stejně jsme se do chalupy vrátil vodou nacucaný, jako koupací houba.
