Ladislav Vostárek, autor knihy „Jen jednou dostat šanci„, je klíčovým jménem v historii českého bigbítu. Jeho práce jako textaře a hudebního manažera měla významný dopad na vývoj a tvar české rockové a popové hudby. Vostárkova schopnost tvořit texty, které rezonují s posluchači a zároveň charakterizují dobu, ve které vznikaly, ukazuje na jeho nezaměnitelný talent a důležitost pro českou hudební kulturu.
Připomínka těchto umělců a jejich děl je důležitá nejen pro zachování kulturního dědictví, ale také pro pochopení vývoje české hudební scény a jejího současného stavu. Mladé generace možná neznají všechny tyto skladby nebo umělce jménem, ale jejich vliv na českou hudbu je nezaměnitelný a stále přítomný v mnoha současných hudebních dílech.
Pojďme dědictví lehce poodhalit
A pár těch špičkových děl si připomenout: kapela Katapult a písničky „Lesní manekýn“, „Půlnoční závodní dráha“, „Blues“, „Hlupák váhá“, „Máš na to být víc“ a další. Jen tak, mimochodem, s kapelou Katapult získal Vostárek dvakrát ocenění Zlatý slavík!
Nebo kapela Turbo a jejich slavné hity „Chtěl jsem mít“, „Hráč“, „Sáro“, „Tak jsem byl zase jedou druhej“, „Dívka s modrýma očima“, „Díky já jdu dál“, „To bude pánové jízda“ a další. Opět se jednalo o materiál, který kapelu „vytáhl“ ke dvěma stříbrným Slavíkům.
Kapela OK Band se zpěvačkou Marcelou Březinovou. Zde Ladislav Vostárek vystupoval pod pseudonymem Vlasta Voko a stal se spoluautorem všech skladeb až do roku 1985.
Co vidím na knize zajímavého?
Vostárek obohatil čtivost své knihy originálním způsobem, tím, že svůj text propojil s texty písniček. Pochopiteleně, že svých. Díky tomu se čtenář dostává přímo do epicentra událostí, které inspirovaly vznik některých ikonických hudebních skladeb. Jako příklad lze uvést slavnou písničku „Do klína ti padaj tvoje dlouhý vlasy“, která vznikla jako bezprostřední reakce na povolávací rozkaz a následný odchod na vojenskou službu.
Dalším příkladem je hit „Půlnoční závodní dráha“, inspirovaný nezapomenutelnou noční jízdou, kdy Vostárek přeměnil kropící trambus na improvizované taxi. Jako řidič nabral celou skupinu muzikantů a odvezl je na koncert do klubu Mánes. Během této avantýry, kdy se část muzikantů ocitla na plném nádržovém voze, je nenapadlo nic lepšího, než začít hrát přímo během jízdy. Tento zážitek pak posloužil jako živná půda pro vznik zmíněného hudebního hitu.
Šli na pár piv bylo jich víc,
A pak jeden dostal nápad v autě se svízt.
Kámen byl klíč, spojený drát,
Tak na to dupni brácho, jeď co to dá.
Půlnoční závodní dráha,
Kvílení rychlých kol,
Půlnoční závodní dráha,
Tak jezdí alkohol.
Bolševici v akci
Když se vrátím k výše zmíněné mladé generaci, tuhle část knihy asi nepochopí. Připomenu, že se děj odehrává v 70. a 80. letech minulého století.
Ladislav Vostárek zde čtivě popisuje peripetie s komunistickými partajníky, kteří kapelám Katapult a Turbo připravili spoustu problému. Zákazy, podrazy, šikana, nesplněné sliby. Bolševici dobře věděli, jak jsou Katapult populární. Jenže Říha a spol neměli podporu u těch „soudruhů nahoře“. A bylo mu jasně naznačeno, že pokud nebudou mít nějakou politicky angažovanou píseň, se kterou by mohli soutěžit na tehdejším Festivalu politické písně v Sokolově, komouš je bude mít stále na indexu, a problémy s hraním budou pokračovat! Na to konto Vostárek napsal „angažovaný“ text „Až“.
Až se bude psát rok dva tisíce šest
Až se všichni přestěhujem do obrovských měst
Až dálnicí zeměkouli opředem
Až budem pyšní na všechno co dovedem
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát
Co děti? Mají si kde hrát?
Díky tomuto textu se Katapult na výše zmíněný festival opravdu dostali! Jenže tam se všchno zvrtlo, komouš opět úřadoval, slib, neslib!
Příběh slavné live desky
Rád bych se s vámi podělil o jednu zajímavou poznámku, která sice nemusí úplně souznít s tématem, ale přesto stojí za zmínku. V roce 2018, při příležitosti 40. výročí, bylo vydáno stříbrné album skupiny Katapult v luxusním, limitovaném a remasterovaném vydání, které bylo navíc obohaceno o bohatý obrazový materiál. Této příležitosti jsem se chopil bez váhání, vzácné LP koupil a na své stránce jsem zveřejnil článek plný vzpomínek a oslav tohoto alba. Ale také jsem se zamyslel nad otázkou, co se tehdy přihodilo, že v době bolševického režimu bylo povoleno nejen nahrát, ale i vydat takovou živou(!) rockovou desku. Uvažoval jsem, že za tím možná stály nějaké sliby, alkohol, nebo typicky české „přečůrání“. A ukázalo se, že moje podezření nebyla tak daleko od pravdy! Odpověď najdete v této knize.
Ladislav Vostárek – Jen jednou dostat šanci. Tento titul představuje nejen vzpomínkovou knihu, ale zároveň i životní příběhy muže, jehož texty se staly základními pilíři českého bigbeatu. My, kdo si ty časy pamatujeme, jsme za toto dílo vděční. Ba, co víc! Myslím si, že by se tato kniha měla stát pro mladou generaci jakousi povinnou četbou. Aby pochopila, jak se žilo za bolševika v takové ty „normálně nenormální dny“.
Já osobně tuto knihu řadím hned vedle onoho stříbrného live LP! Jako zdroj informací. Jako dovysvětlení, jak to všechno tehdy vzniklo. Od této chvíle, jakmile budu LP Katapult poslouchat, okamžite se mi vybaví příběhy, už téměř půlstoletí staré! Laudetur Jesus Christus.
Děkujeme vám, pane Vostárku, za knihu plnou vzpomínek a za texty, z nichž mnohé se staly – dovolím si tvrdit – nesmrtelnými.