Voila! Když se mladé holky pouští do jazzové hudby, je to fajn. A když se mezi nimi najde taková, která hraje na můj oblíbený nástroj zvaný kontrabas (nebo baskytara), je to pro mne pokyn pro detailní poslech. Jak tyhle nástroje mám rád, budiž toho dokladem třeba v této recenzi. Zkrátka, je vždy s radostí potkat poprvé hudebníka, jehož hudba je pro mne potěšením. Album Ilaria Capalbo – Kartago toho potěšení přináší spoustu. I když… jsou na něm místa, pro které bych měl určité výhrady. O tom dál.
O čem album vypráví, aneb trocha historie
Album Kartágo bylo inspirováno starověkým městem, jehož pohnutý osud známe všichni z historie. A když ne, tak vzpomeňme na Jirku Schelingera…“ Kartágo hoří, matčina náruč dítě svírá“ Město, které v době římské říše leželo na severoafrickém pobřeží, jihozápadně od paty “boty” Itálie, na území dnešního Tuniska. Město údajně založila žena, královna Alyssa, též jmenovaná jako Dido. Po více než století bylo Kartágo přerušovaně ve válce s Římem, jehož armáda město zničila v roce 146 př.nl. (Punské války)
Dost historie a pryč od Schelingera.
Baskytaristka a skladatelka Ilaria Capalbo se narodila a vyrostla v Itálii, ale většinu času tráví ve Švédsku, kde nahrála album Karthago a sestavila kapelu, která ji doprovází. Tvoří ji alt saxofonista a klarinetista Thomas Backman, tenorista a barytonsaxofonista Fredrik Nordstrom, kytarista Andreas Hourdakis a bubeník Fredrik Rundquist .
V první skladbě ještě hostovali: Tobias Wiklund: kornet a Mats Äleklint: pozoun. A všichni dohromady tvoří smečku, která stvořila zajímavé album Ilria Capalbo – Kartago
Recenze – píši ji při prvním poslechu!
Ilaria Capalbo – Kartago začíná pěkně zostra skladbou „Belóved“. Říkám si, že to zní jako nějaký ryčný big band. Dáma Capalbo se drží v pozadí a prim tu hrají dechové nástroje. Ale to trvá jen asi minutu a půl. Pak je už vypíchnutá paní mistrová se svojí basu a první kudrlinky vypouští kytarista Andreas Hourdakis. A od 4 minuty přichází první překvapení. Dechové nástroje se přetahují v krásném sólu! Tohle je první lahůdka.
Moje hodnocení: 70%
Téměř 9 minut (!) dlouhá druhá skladba „Part I: Ab Radice“ jest velmi bohatá na zvuky. Začíná ovšem velmi zvolna. Dostáváme se až na jakousi jazz – ambientní notičku… a tady je moje první výtka: trvá na můj vkus dlouho. Téměř 2 minuty! Potom přijde příval! Explodují tu náznaky emocí lehce vibrující free jazzem. Dáma Capalbo převezme na chvíli otěže, pak se přidá kytarista a společně vykouzlí opět zajímavou jazzůvku. Bohužel, závěr skladby se překlopí do titulní melodie a trochu nudí. O tři minuty zkrátit, dámo Capalbo!
Moje hodnocení: 60%
Titulní „Kartago“ a opět víc jak 7 minut. Pozvolné zahájení, variace dechové sekce tvoří příjemnou melodii. Co bude následovat? A on to šok! Špičkové riffy a explozivní figury kytaristy Hourdakise! Tak tohle je boží! Máme tu jazz-rock jako vystřižený! Jenže dechy skomírající kytaru překřičí, zadusí a máme tu sólové výstupy, drásající, ale při tom milé. Skvělá skladba.
Moje hodnocení 90%
„Mare Nostrum“ Poklidná skladba, jen kontrabas a kytara. Jemné předivo tónů a barev.
Moje hodnocení: 90%
V kompozici „Scintilla“ jiskří klarinet, poté alt ságo; a rázem jsme se ocitli v kolonce klasického jazzu vyšperkovaného sólem kontrabasu a bicích.
Moje hodnocení: 90%
A skladba „Moth“? Krásná věc z kolonky lyrického jazzu. A to sólo na klarinet je boží!
Moje hodnocení: 95%
„Part II: Ago Radices“ Dobrý den. Nabízíme cool jazz, free jazz, lyriku. Za příplatek vám obě sága předvedou docela slušné běsnění, i kytara si zabrnká svou.
Moje hodnocení: 95%
Závěr
Důkazem alba Ilaria Capalbo – Kartago je, že dáma kontrabasistka nejen skvěle umí ovládat svůj nástroj, překvapuje tím, že si složila všechny skladby, a také moc dobře ví, jak dát dohromady dobře sehranou partu hudebníků. Nutno je pochválit, že nikdo ze smečky se nijak nevypichuje, všichni zde naslouchají jeden druhému, a jedině tak vznikne zajímavá deska.
Celkové moje hodnocení 85%
