Plné bodové hodnocení si toto album zaslouží. V titulku avizovaný folk tu Beth Gibbons na albu Lives Outgrown přetvořila v něco těžce uchopitelného. Ano, budete bloudit v temných lesích a létat na mlhou zastřenými britskými blaty, na kterých se v detektivních románech prohání psi baskervilští. A v některých skladbách Beth koketuje s vážnou hudbou. Ale hlavně: tahle umělkyně se tu vyzpívává ze všech trablů svého dosavadního života.
Je mi ovšem jasné, že ne každý tuhle dámu zná. Poradím, připomenu. Krátký skok do devadesátých let. Na výsluní hudebního světa se dere nový styl – trip-hop, kořeněný indie rockem a jazzem. A jednou z kapel, která začala tento hudební styl stavět na piedestal slávy, byli Portishead z britského Bristolu. Připomínám alba Dummy z roku 1994, eponymní desku z roku 1997 a album Third z roku 2008. Za mikrofonem stála Beth Gibbons. Pro mnohé byla tehdy zjevením. Fascinoval její hodně příjemný „dívčí“ hlas, který se zajímavě a novátorsky kloubil s dunivým, elektronickým podkladem, plným samplů a smyček s hudebními fragmenty nasbíranými kdesi v 60 letech min. století. Beth se doslova stala poznávacím znamením, stejně jako její texty. Jenže to je dávná minulost. První sólový počin Beth Gibbons – Lives Outgrown je současnost. Trip-hop dáma se po 30 letech od vydání prvotiny Portishead změnila! Výrazně! Důkazem je tato deska.
Kde se album vzalo?
Toť legitimní otázka, kterou si mnozí fanoušci a kritici položili. Protože od vydání alba Third v roce 2008 se Beth Gibbons v podstatě stáhla z hudebního světa. Pokud pomineme zajímavé, ale takřka nepostřehnutelné odbočení k vážné hudbě. V roce 2019 totiž natočila live pěvecké party ve společnosti Polského rozhlasového orchestru. Šlo o mysteriózní dílo polského skladatele Henryka Góreckého, třívětou skladbu „Symphony No. 3 – Symphony Of Sorrowful Songs.“
Tak proč najednou vytáhla Gibbons sólové album Lives Outgrown ze své ulity? A proč teď? Těžko říct, snad je v tom nutnost něco posluchačům sdělit. Celé tři desítky let poté, co se Portishead poprvé objevili na scéně, přichází s albem, které je možné chápat, jako dokument jejího prožitého života se všemi jeho radostmi, smutky, bolestí, zklamání a nadějí.
Sama Beth Gibbons říká: „Když jste mladí, nikdy neznáte konce, nevíte, jak to dopadne. Když vám táhne na padesát, konec se blíží, ohlížíte se a kroutíte nechápavě hlavou.“
V samém srdci alba Lives Outgrown je cítit tlak a tah mezi minulostí, přítomností a budoucností, přičemž se dáma Gibbons pro inspiraci noří do své osobní historie. Její starostlivý hlas je až intimní, jako by promlouvala do vaší duše. A je naprosto osobitý. Zpívá o stárnutí a ztrátě.
„Projdi mým srdcem, když můžeš,“ prosí ve skladbě „Whispering Love“, zjevně k duchu zesnulého přítele nebo příbuzného. Je ovšem potěšující, že se velmi cíleně vyhýbá muzikální paletě, díky které byla před mnoha lety modelována „domácí“ kapela Portishead.
Co je pro toto album charakteristické?
Především „zkrocený“ až zádumčivý zpěv paní mistrové. Po dávném „trip-hop párty“ ani památka. Celým albem zřetelně rezonuje folk, ovšem jakoby utopený kdesi v podzimních mlhách nad britskými blaty, na kterých se v detektivních románech prohání čokli baskervilští. Po elektronice a samplech tu máme ryze akustickou záležitost. Nutno dodat, že velmi bohatou. Při nahrávaní alba Beth Gibbons – Lives Outgrown 2024 bylo údajně použito 14 nástrojů! Včetně řady klávesových, dále zobcová flétna, vibrafon, cimbál, smyčce, klarinety, housle, viola, různé perkuse, atd. K těm jen drobný dodatek: prý bylo použito i invenční tlučení do různých misek, do krabice od paelly, údery lžičkami do klavírních kláves atd. A vězte, že celé to ďábelské seskupení nástrojů je v každé skladbě rozprostřeno do nevyzpytatelných hudebních vrstev. Nikdy nevíte, co bude následovat v další vteřině nahrávky. Pochoutka pro uši!
Album „ Lives Outgrown“ otevírá „hutná“ folková melodie „Tell Me Who You Are Today“, podbarvená výraznými hypnotickými rytmy. Píseň se táhne jako med a vy jste v očekávání věcí příštích.
Kdybych mohla změnit způsob, jaký cítím,
Kdybych mohl přimět své tělo, aby se uzdravilo
Osvobozeno ode všeho, co slyším uvnitř
„Floating On A moment“, je nádherná skladba, která je uváděná výrazně nápaditým kytarovým riffem, opakujícím se takřka v celé skladbě. Krásný vokální projev dámy Beth. A do nebeských výšin tuhle pecku pozdvihuje dětský sbor. Úžasná věc!
„Burden On Life“ je zajímavě postavená na dunivých perkusích. Zjeví se tu ovšem až filmově strašidelná část, ve které Beth překračuje hranici mezi folkem a vážnou hudbou. „Lost Changes“ je další noblesní věc s nádherným refrénem a rozmáchlými, téměř blízkovýchodními smyčcovými linkami.
Hej, ty tam - změnte své srdce místo zírání - ciťte se naživu - držte se - navždy to končí - zestárneš
Letíme nad lesy, nad blaty
Taktéž skladba „Rewind“ posluchače posune na mapě až někam do Arábie. Opět dramaticky hypnotická bicí. Environmentální nářek zaplavený smyčci a perkusemi, trvá na tom, že „všichni víme, co přijde“. V závěru jsou slyšet až jaksi nemístně zlověstné zvuky dětí hrajících si ve vodě a mrazivě deklamující: „všichni jdou do nikam„. Čas nevinnosti končí…
Nyní, když jsme si užili
je čas, abychom poznali způsobenou škodu
A divočina už nemá, co nám dát
Zašla příliš hluboko, zašla příliš daleko, aby se přetočila
Skladba „Beyond The Sun“ hřmí, jako by se řítila temným lesem, basklarinet a smyčcová pila (!) vyvolávají nedefinovaný pocit hektického rituálu a horečnatého pronásledování. Jsi oběť, utíkej, já tě stejně ulovím! Jsem ČAS!
Zato „Oceans“ má nádhernou melodii a v refrénu až epický nádech. Krásná skladba, ovšem se smutným textem.
Nikdy jsem si nevšimla bolesti, kterou podstupuji
Protože moje srdce je unavené a vyčerpané
Bez jakýchkoli otázek jsem se snažila zapomenout
Snažila jsem se ignorovat, že možná nikdy nevyhraju
Protože mé srdce bylo unavené a vyčerpané
Zde se zastavím. V této písni, stejně jako ve většině dalších, si určitě všimnete neuvěřitelných ruchů na pozadí. Štěrchání, pískání, vrzání, bublání a další, těžko definovatelné zvuky. Zdůrazňuji, že celé album je opravdu excelentně nahrané! Pochopitelně to platí pro reprodukci přes kvalitní hi-fi aparaturu, případně sluchátka. A zdrojem nechť je LP deska (prodává se ve třech variantách ale vždy s 180g vinylem). Nabízí se též datově bohatý přenos poskytnutý hudebními platformami (Spotify, Tidal…). Poslouchejte pečlivě a nebudete se stačit divit.
Jen tak uslyšíte na konci závěrečné skladby „Whispering Love“ zpívající ptactvo ve větvích a kdákající slepice „do ztracena“. Při mém poslechu se tyto zvuky krásně prolínaly s podvečerním koncertem živého ptactva za mým otevřeným oknem. Slepičky ale chyběly 🙂
Záverečné shrnutí
Předesílám, že album Beth Gibbons – Lives Outgrown NENÍ jednoduché na poslech! Platí zde to, co jsem nedávno napsal u recenzované desky kapely Pearl Jam. Skladbami je třeba se proposlouchat. Na první dobrou vám budou připadat zmatečné, neuchopitelné. Chce to čas. Jedině tak rozkryjete krásu nahrávek. A garantuji vám, že se k nim budete vracet. A možná si budete i některé fragmenty pobrukovat. Dáma Beth odvedla skvělou práci!
Celkově je album Lives Outgrown mnohem meditativnější, až mírně hypnotické dílo plné napětí, ale i prázdnot a ticha. Beth Gibbons se vydala směrem k ambientní a experimentálnější hudbě, která je mimořádně atmosférická a výrazně se odklání od jejího trip-hopového základu v Portishead. Je to velice zajímavá a pozoruhodná transformace.