Tato dámá mě zaujala už v roce 2017, kdy vydala skvělé album Sedmoláska. A říkal jsem si, kdepak se ta slečinka vzala? Ta, s tak úžasným hlasem? Ta, se slovenskou jiskrou v oku a symaptickým úsměvem? Malé zašátrání v net sítí. A ejhle. Szidi Tobias ( Sidónii Tobiášovou) na českou scénu uvedla známá umělecká dvojice Hapka–Horáček. Je zajímavé, že se od té doby mluví o Szidi Tobias jako o československé zpěvačce. A ona to potvrzuje tím, že na svá alba zařazuje české texty – mimochodem s velmi dobře zvládnutou výslovností, včetně „zrádných“ písmenek opatřených diakritickým znaménkem v podobě háčku. A tak tomu je i na letos vydaném albu Szidi Tobias – Okná dokorán.

Čeká tu na vás 12 krásných šansonových skladeb s občasnými prvky jazzu a folkloru. Navíc vyšperkovaných zvuky houslí, cimbálu, violoncella, wurlitzeru, mandolíny nebo akordeonu. A zazpívané s úžasným citem. Hudební styl šanson to ostatně vyžaduje, viz. přednes takových ikon, jako např. Hana Hegerová, Edith Piaf aka Vrabčák, či Charles Aznavour. Ano, do této excelentní „rodinky“ Szidi Tobias řadím.

Recenze

Album Szidi Tobias – Okná dokorán záčíná krásnou titulní skladbou. Volné tempo, housle, cimbál – a boží hlas dámy Szidi. „Samotář“ je první česky (a velmi dobře) zpívaná. S chytlavou melodií.

…samotou cpu dlaně pod paže…

Další úžasná písnička na posluchače čeká ve skladbě „To jednou k večeru„. Opět česky zpívaná, přičemž mužský hlas tu patří zpěvákovi jménem Jarda Svoboda (kapela Traband). Krásné sólíčko na cimbál (Marcel Comendant)

To jednou k večeru – z ničeho nic – zvedl se vítr – bral co zmerčil – na co sáh – já v okně stál a viděl – jak mi bere štěstí – až někam k Budapešti – podle zpráv

Nádherným jasem Ostrihomská kaple září – prý po té záři slítaj na zem andělé – zafoukané štěstí – na hromadu sváží – pak jej po té záři – nosí zpátky do nebe.

Teď se budeme procházet kolem Dyje – a objímat

A pokračujeme v krasojízdě nádhernou skladbou, opět česky zpívanou „Dyje„. Úžasná melodie, ve které se krásně snoubí folklórní motiv se šansonem. Milý , i když poněkud smutný text.

Pojď, půjdeme po břehu Dyje – po pravdě řekneš – jak se ti žije – snad se uslyšíme – v listí vrb a lip – co se nám to stalo? – zda z nás nezůstalo – něco v písních ryb

Ve skladbě „Obětí“ dala Szidi Tobias prostor drsně chlapácky-hospodskému zpěvu „chalana“ jménem Milan Vyskočko Vyskočáni. Přeje si viset na fotce nad výčepem, spolu s majitelem, hudrá na život, a co by dal za obětí. Taktéž česky.

Říkám si – kurva život prokletý – co já bych lidi dal za obětí (…) kde já byl – když měnil bůh věcí řád – proč nikdo neřek – že můžu si přát…

Na závěr ještě zmíním klasické tango ve skladbě „Tango Macondo„, nebo hebrejsky zpívanou „Roš Chodeš“ (označení pro první den židovského měsíce, užívá se též slova novoluní). Nebo krásnou závěrečnou „Podaj mi ruku„

Podaj mi ruku – nech viem prečo žiť – a dáš zmysel, ako ihle niť – podaj mi ruku -a nech každý vie – že budeš pre mňa – teraz a navždy

Závěr

Jak jsem se kdesi dočetl, prý nejprocítěněji umí zpívat šansony nikoli rodilí zpěváci. Příkladem může být v úvodu zmíněný slavný Charles Aznavour, který byl arménského původu. Koneckonců Hana Hegerová byla též původem Slovenka. I tak je možné, že se na albu Szidi Tobias – Okná dokorán nachází několik krásných písniček zpívaných v češtině – a vůbec ne špatně! Se širokým týmem muzikantů Szidi Tobias připravila skvělé album. Sice více smutné, než radostné, sem tam omotané stužkou patosu.

Kvalitně odzpívaného šansonu s DOBRÝMI texty je jako šafránu. Troufám si říct, že na české scéně nikdo takový v současnosti není. Někde jsem si přečetl jednoduché hodnocení zhruba ve znění, že tak přesvědčivou „rodilou mluvčí“ českého šansonu v její (Szidi) generaci nemáme. S tím se nedá jinak než souhlasit. A naše zpěvačky by se měly snažit. Něco zajímavého se klube v podobě mladé zpěvačky Rozálie Havelkové. Uvidíme, uslyšíme.

Další nabídka z rubriky MUSIC