Začnu sprostě! Ksakru, chlape! To nemáš na víc, než na 9 skladeb v délce necelých 35 minut!? Ty, takový vykřičený rebel, taková ikona “osmdesátek” a MTV? Podívej se třeba na věkově podobného rockové souputníka! Horor figura Alice Cooper! Koukni na jeho album – nálož 14 pecek v délce 55 minut! Že se Billy nestydíš! A obsah toho tvého dárečku Billy Idol – Dream Into It, hm, žádná sláva! Nicméně, za snahu si potlesk zasloužíš! Jenže…ouvej, tleská jen 5 pracek z 10!
Celé album mi i při té zoufale krátké stopáži přijde jakoby unavené. Pryč je štěkot drsného rebela. Pro ty, kteří očekávají album plné výbušných rockových skladeb, se ‘Dream Into It’ může ukázat jako něco, co posluchače naprosto vyvede z míry! Většina skladeb upadá do šedého pop-rockového průměru. A jedna je fakt průser! Čti dál!
- LABEL: Dark Horse Records
- Vydáno: 25. dubna 2025
- Délka alba: 9 skladeb, 35 minut
- Čas četby: 4 minuty, 690 slov

Recenze Billy Idol – Dream Into It
Začnu poněkud netradičně, od poslední skladby “Still Dancing“. Která je, při vší tý šedi, určitě nejlepší na albu. Je to typický Idol. Velké syntezátorové plochy a křupavé kytarové power akordy. Šťavnatá rocková písnička, dá se říct: poctivě odmakaná! Hudba je také patřičně nostalgická, vrací se do 80. let. A teď ty průšvihy.
Skladba „77“ jest duet s Avril Lavigne. Nemám nic proti Avril, ale tahle “věc” je bída a průser! Je to odporně sladká popová písnička, vlastně spíš Avril než Billy. Nechápu jednu věc: napsali ji ostřílení borci Idol / Stevens / English. Obsahuje pěkné sólo od Stevense, který se ze všech sil snaží tuhle šílenou věc zachránit.
Nechci znít jako blbec, ale když Billy Idol vydal přelomové album Rebel Yell v roce 1984, Avril ještě nebyla na světě. Tahle písnička zní, jako kdybys pozval stárnoucího páchnoucího tuláka na přespávání u dívenky ze základní školy! Prostě to působí sakra divně – pubertálně! Ale to ještě není vše!
Joan Jett si “obarvila vlasy”…
Druhým průšvihem je slabá “Wildside” s další hostující zpěvačkou, slavnou Joan Jett. Opět se utápíme v sladkém popovém bahínku. Billy a Joan zní po většinu skladby jako stárnoucí soft-rocková verze Mamas & the Papas. Kytarista Steve Stevens se opět dostává do popředí a předvádí kytarové sólo ve stylu Van Halen. Zaplať pánbu, že tu je!
A do třetice průšvihů! Skladba „Too Much Fun“ je třetí skladba na albu Dream Into It (2025) Je to sice divoká, autobiografická zpověď o životě na hraně, plná ironie i rockového nadhledu. Nicméně tu máme opět průser: aby 70 letý zpěvák krákal, že: „odbarvila jsem si vlasy, odešla ze školy a vydělávala jsem si na živobytí porušováním pravidel…“ – to mi přijde fuck trapnost!
Opět musím napsat: nechci znít jako blbec, ale 70 letý dědek by měl už zpívat o něčem jiném! Měl by se spíš ohlížet za dekádami svého života, plnými divokých zážitků, drog, pádů i přežití. To by mu posluchač spíš věřil, než tyhle puberťácké bláboly!
Dalším duetem, už konečně povedeným, je svižným je skladba “John Wayne“. Zde hostuje pěnice Alison Mosshart (domovské kapely The Kills a The Dead Weather). A podává velmi dobrý výkon. Pamatuji, že jsem ji kdysi pradávno viděl live právě s všeumělem jménem Jack White ve skvělé smečce The Dead Wather. Písnička o americkém slavném herci je jedna z těch lepších.
Závěr
Poslední peckou je sice v úvodu článku zmíněná, typicky “Billovsky” šťavnatá “Still Dancing“, Já ale za závěrečnou považuji „I’m Your Hero“. Je to hymnická skladba, která kombinuje jeho klasickou rebelantskou pózu s překvapivě upřímným tónem – Idol se zde stylizuje do role přeživšího, který se stává hrdinou nejen pro sebe, ale i pro své publikum. Středně rychlá věc, s gradací směrem k refrénu. Píseň, která mi přijde, jako ideální pro živé koncerty.
Až na ty šílenosti s Avril Lavine, Joan Jett a “obarvených vlasech” to není zase tak špatné album. Nicméně: při té zoufale krátké stopáži by se měl Billy Idol vykašlat na nějaké popové duety a raději vsadit na svůj typický dance – rock. Byl přece ikonou “osmdesátek” a hvězda raných pořadů MTV! Nikdo po něm nechce opakovat pecky typu “Rebel Yell“, “White Wedding” nebo “Dancin With Myself“! Možná, kdyby hrábl do svých nápadů uložených v zaprášených šuplících, našel by lepší písně, než jsou přítomny na tomto albu!
Trochu jste to přehnal. Album není zase tak špatné, ano ta Avril, ta píseň se nepovedla a i ta krátká stopáž je mínus. Ale jinak se to dá poslouchat. Já bych dal 8 hvězd.