Tuto mega stavbu zná určitě každý. Jde o skrytou dominantu Prahy. Zezdola, od Vltavy ji neuvidíte. No, buďme rádi, neb její současný technicko -stavební stav je žalostný, viz fotografie a video. Nemá cenu, abych tady vypisoval detaily, ty je možné najít zde, na wikipedii. Snad jen zmíním, že se pyšní světovým titulem stadionu s největší rozlohou. Kompletní plocha i s tribunami zabírá téměř 12 hektarů! Jeho kapacita byla 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení. Mnozí pamětníci jistě mohou zasvěceně mluvit o tom, jak zde při spartakiádě, či všesokolských sletech cvičili. Nebo při níže zmíněných koncertech řičeli radostí. Jako já při vystoupení Pink Floyd, i když tehdy lilo, jako z konve. Pokud někdo ze čtenářů tohle zažil, a když bude chtít, vložte svoje vzpomínky do komentáře pod článkem. Ale strahovský spartakiádní stadion se neproslavil pouze cvičenci.
Co všechno se zde odehrávalo.
Vezmu to popořádku: mimo všesokolské slety a spartakiádu – závody motocyklů i aut, vojenské přehlídky, atletické závody (Zátopek), přehlídkové maršparády “šedých myší” a la Lidových milicí, veletrhy… A také tu celebroval mši Jan Pavel II (1995), 100 tisíc lidí přišlo na kapelu Rolling Stones (18. srpna 1990) a dalších 127 tisíc v srpnu 1995. Nechci se mýlit, ale mám dojem, že nikde jinde ve světe neměli „kameny“ takovou návštěvnost, jako tady.
Další koncerty
Guns N´ Roses, Bon Jovi, Aerosmith, U2, AC/DC. Já strahovský spartakiádní stadion navštívil, ne jako cvičenec, ale jako návštěvník dvou koncertů: Pink Floyd (září 1994) a v květnu 2002 na legendárním Ozzfestu.
Současný stav
Strahovský spartakiádní stadion je zařazen mezi kulturní památky ČR. Jak je vidět z fotek a filmu, jakž takž udržovaná je hlavní, západní, též prezidentská tribuna, která prošla dílčí modernizací. Ta je přístupná. Musí se ale jít ze zadní strany stadionu, z ulice Zátopkovy. Po schodech vystoupat do bývalého prezidentského apartmá a úzkou chodbičkou se dostanete na tribunu. A mějte na paměti, že tenhle prostor obývali při spartakiádách ti nejvyšší bolševičtí prominenti, včetně prezidentů. Zbytek rozlehlého areálu přístupný není, kvůli bezpečnosti. Nicméně jsem si všiml, že zbylé tribuny byly alespoň zbaveny náletových dřevin. Plochu pokrývají fotbalová hřiště patřící společnosti AC Sparta Praha.
Budoucnost?
Údajně se vyřešily majetkové spory a strahovský spartakiádní stadion patří nyní městu. Má se stát moderním centrem pro inovativní firmy a testování nejmodernějších technologií. A to vše pod hlavičkou ČVUT. Pražský radní Jan Chabr prohlásil: cituji:
„Moje vize je, že to bude takové naše české Silicon Valley, vlastně Silicon Hill. Tedy místo, kde se bude tvořit budoucnost.“
Zajímavý výhled. Ovšem na stadionu tomu zatím nic nenasvědčuje.
A tak jsem stál na prezidentské tribuně a koukal kolem. V hlavě se mi honily nějaké fragmenty , právě ze spartakiádních cvičení. Hm, ať byl bolševik, jaký byl, je neuvěřitelné, že takovýto obrovský spektákl dokázal zorganizovat! Logisticky pokrýt nejen ty desetitisíce cvičenců, ale i těch 250 tisíc diváků. Jak všechny ubytovat, na ten Strahov dostat, jak je spořádat, nakrmit a pak zase odvézt dolů, do města. A další den nanovo!
Já, v roce spartakiády 1980, narukoval na vojnu, na Pohořelec. Nadohled od točny tramvají Dlabačov. Sloužili jsme strážní služby, v noci čuměli z okna do prázdné ulice, a jako mladí vojáci přemýšleli, kam že nás to ten život zaved.
A jednu noc…tři hodiny nad ránem. Na točně Dlabačov se začalo dít cosi velkého! Jedna tramvaj za druhou. Hluk, cinkání… a nekonečné davy lidí v teplákovkách, s batůžky na zádech. Všichni mi přišli stejní! A po schodech z točny ven, a vzhůru. Strahovský spartakiádní stadion je už čekal. Ano, to právě začínaly nácviky spartakiády roku 1980. A pár dnů nato jsem pomáhali na Vypichu stavět stanové městečko pro naše soudruhy v boji. Nyní cvičence Československé lidové armády, jejichž famózní vystoupení uzavíralo program. Schytali to ti, kteří narukovali půlrok před námi. Něco z toho jsem vložil do videa dole.
Toto je článek publikovaný na privátních stránkách – blogu autora. Rozhodně nemusí vyjadřovat názory vás, vážených čtenářů. Přidávat komentáře může kdokoliv, ovšem vyhrazuji si právo neuveřejňovat komentáře, které nerespektují zásady slušného chování.