Pearl Jam – Dark Matter. Grunge osmiválec ryčí blahem!

Začnu trochu netradičně. A to náhledem do minulosti drsného hudebního stylu grunge. Kapela byla založená před 35lety. Přežila kvanta grunge současníků. Je to už 20 let, co zpěvák Edie Vedder chválil zpěváka slavných Alice In Chains, Layne Staleyho. Je v pánu. Nebo kdy stejný Vedder roztřískal hotelový pokoj, když se dozvěděl, že Kurt Cobain je mrtvý. Pearl Jam nahrávají novou desku v roce 2022, v čase, kdy umírá Mark Lanegan (Screaming Trees). Tímto chci poukázat na to, že životnost této kapely je malý zázrak. Dostali se do role jediných nositelů standardů pro zdánlivě zapomenutý hudební styl grunge! Jejich alba působí jako luxus v realitě, kde je spousta jejich vrstevníkům už pod drnem. Jaké je tedy nové album Pearl Jam – Dark Matter?

Nahrávání

Kapela měla obrovské štěstí na chlapa jménem Andrew Watt. Narodil se několik měsíců před nahráním ikonického alba Pearl Jam „Ten“. Je považován za super producenta. Spolupracoval s Miley Cyrus, Dua Lipa, Justinem Bieberem, podílel se na posledních albech Rolling Stones. Ozzyho Osbourna či Iggyho Popa, aniž by tyto ikony svojí prací nějak ztrapňoval. A v tomto případě pomohl Pearl Jam…aby zněli jako Pearl Jam.

„Opravdu nás ten chlap nakopl do zadku, soustředil nás, abychom to odehráli, jako zastara, s tím, že on se postará o moderní zvuk.“, řekl kytarista Mike McCready.

Co bych k albu Pearl Jam – Dark Matter předeslal? Nahrávka má naprosto skvělý zvuk! V plné kráse vyzní na kvalitní hi-fi sestavě nebo ve sluchátkách! V obou případech volume doprava! Věc druhá: nahrávkou je třeba se proposlouchat! Má v sobě ukryté spousty nádherných detailů, které neodhalíte při prvním poslechu. Věc třetí: boží změny temp a nálad snad v každé skladbě! Tohle Pearl Jam prostě umí!

Recenze

Úvod alba ve skladbě „Scared Of Fear“ obstarává 23 vteřin dlouhý ambientně temný zvukový blok zakončený prásknutím. Jako by se tímto Pearl Jam odřízli od časů minulých. Ale pak následuje řezavý kytarový riff, uprostřed skladby vygradovaný do skvělého sóla. Máme tu první hodně povedenou skladbu.

„React, Respond“ uvádí na scénu alba hřmotná basa Jeffa Amenta. Pak nastane pekelný rockový úprk, nakopávaný opět neskutečně strhujícím kytarovým riffem. A když do té smrště řve Vedder „nereagujte, neodpovídejte“, kotel pod jevištěm při live vystoupení se zcela určitě rozpálí do běla.

The Cure a Dopplerův efekt

„Wreckage“ je vyklidněně zpívaná balada, nad kterou odkudsi z výšky mávl křídly Tom Petty. Hraná ve středním tempu a já ji tipuji na první hit vložený do věčně hladových playlistů rádií. A určitě bude bodovat i na koncertech.

Titulní „Dark Matter“. Drsně výbušná věc, klasická rocková vypalovačka. A skvěle zpívající Vedder. Zaujme zajímavé akustické kouzlení zvané Dopplerův efekt. A opět excelentně vystavěné kytarové sólo mága McCreadyho. Ve skladbě „Won´t Tell“ nacházím další hit zabalený v popovém kabátku s pěkným refrénem. V úvodu cítím zřetelný závan melodičnosti U2 a v závěru pak…překvapivě ozvěny megaslavných The Cure. Náhoda nebo účel?

Pomalá „Upper Hand“ začíná ambientní zvukovou malbou, dále zní, jako kdyby byla nahraná – a zapomenutá – někdy v devadesátých letech. Nyní objevená, oprášená a přemodulovaná do nového kabátku. Zaujme vybroušené kytarové sólo Mika McCreadyho a vířivé příboje bicích Matty Camerona. „Running“ je punková vypalovačka s nádherně vytavěným refrénem. Skvělá věc! A je to právě ten v úvodu zmíněný poukaz na delší poslech. Na první dobrou vás tahle skladba moc neosloví. Teprve po druhém, třetím zjistíte, jaká je to perla.

Poslední 3 skladby mi ovšem přijdou poněkud slabší polévky, než jsou předchozí nášupy. „Something Special“ je obyčejná písnička, dost načichlá country. Na albu Pearl Jam – Dark Matter asi nejslabší a zbytná. „Got To Give“ je hraná ve středním tempu, v závěru dramaticky vystevěná. Svým vyzněním by mohla být tou poslední. Ovšem ne, je to jinak. Je tu závěrečná, vysloveně uvolněná „Setting Sun“.

Závěr

Sestava kapely Pearl Jam – Eddie Vedder – zpěv, kytara, piano, Jeff Ament – baskytara, kytara, baryton baskytara, Mike McCready – kytara, piano, Stone Gossard – kytara, Matt Cameron – bicí, perkuse.

Co k albu Pearl Jam – Dark Matter ještě napsat? Se „starými“ hudebními dinosaury bývá potíž. Tito veteráni často cítí nutkání vydat nový materiál a rozšířit svou existující diskografii. Nicméně, mohou se setkat s kritikou, pokud jejich výstup nesplňuje očekávání. V takových případech je zapotřebí rychlého řešení – buď tím, že se vrátí k minulým úspěchům, nebo vytvořením něčeho zcela nového. Toto dilema je zřetelně patrné třeba na ZDE recenzovaném albu od mega hvězd Metallica.

Pearl Jam – Dark Matter se tomuto úskalí dokázali tímto albem vyhnout. Já ho považuji za přímého následníka ikonických alb „Ten“ a „Vs“. Je to grunge osmiválcový motor, ryčící na plné obrátky. Žádné chlazení, žádná převodovka a absence zpětného zrcátka. Nasedněte do tý starý káry a nechte se vézt. Pearl Jam vás uzemní a vzápětí odpálí do nebeských výšin! Uši vám z toho půjdou kolem…

Armádo fanoušků, máte se na koncertech na co těšit! Někteří uslyšíte ohnivé znovuzrození po sérii víceméně klidnějších kolekcí Pearl Jam. Někteří uslyšíte bledé odlesky minulé slávy. Ale já mám pocit, že uslyšíte přesně to, co potřebujete – nové Pearl Jam, kteří zní… jako oni sami – prostě jedinečně úžasní!