Třebovské hradisko a klášter Koruna. Valy a zdi.

Třebovské hradisko se nachází nad Moravskou Třebovou ve výšce 550 metrů. Vede k němu žlutá turistická značka, která začíná v ulici Na Stráni nedaleko od vlakového nádraží. Cesta vzhůru je zpočátku na pohodu. Kolem zahrádkářské kolonie. Jenže na rozcestí „U Včelína“ se stezka zlomí velmi strmě vzhůru. Na turisty tu čeká cca 500 dlouhý výstup, v této délce s převýšením 110 metrů! Jako cyklista si rád přepočítávám stoupání na procenta a tento úsek mi vychází na 23,5%! Kdo a proč vystavěl Třebovské hradisko na takto těžce přístupném kopci?

Byl to Boreš II. z Rýzmburka

 Jinak významný český šlechtic z rodu Hrabišiců, za českého krále Václava I. nejvyšší maršálek Českého království a nejvyšší komorník. Za vlády krále Přemysla Otakara II také vojevůdce a jeden z nejvlivnějších šlechticů na královském dvoře. Pocházel z rodu Hrabišiců ze severozápadních Čech. Německy Boresch II. von Rieseburg. Žil v letech 1210/1215 – 1277. V úředních listinách ho lze nalézt též pod jmény Borso fillius Bohuzlai, nebo Borso de Risenburch.

Boreš disponoval rozsáhlými majetky jak v Čechách, tak na Moravě (Osek, Krásno, Slavkov, Horní Němčí). Ve 13. století na Hradisku nad Třebovou postavil dřevěný hrad. Což bylo v tom čase již neobvyklé, neboť se na území Českého království vesměs budovaly hrady kamenné. Stalo se tak těsně poté, co v roce 1248 získal Boreš třebovské panství darem od krále Václava I za věrné služby.

Protože se ale Boreš více zdržoval na svých severočeských statcích, nechal zdejší panství spravovat purkrabími. Podle historických pramenů se v té době hrad nazýval Nový Rýzmburk.

Boreš umírá a vše se bortí

V letech 1275/1276 však došlo k zásadnímu zlomu v panovníkově životě. Spolu s Vítkovci a Závišem z Falkenštejna se neúspěšně vzbouřili proti králi Přemyslu Otakarovi II. Boreš II. z Rýzmburka byl uvězněn a následného roku 1277 popraven. Borešova rozsáhlého majetku se ujal poručník jeho dvou synů, jistý Bedřich ze Šenburku. Byl to ovšem loupeživý rytíř, který se záhy dostal do velkého sporu s olomouckým biskupstvím. Předmětem byla stavba hrádku pod Hřebčem (jinak též Boršovské hradisko, dnes nad tunelem Hřebeč), který si na církevním pozemku bez svolení Bedřich postavil.

Spor se dostal až ke králi Václavu II. Ten nařídil, hrádek pod Hřebčem zbořit. Bedřich ze Šenburku  to odmítnul. A tak došlo na „úřední“ zásah, kterého se ujal… kdo jiný, než nedávný Borešův spolubojovník, Záviš z Falkenštejna. Při trestné výpravě roku 1286 byl se zemí srovnán nejen hrádek pod Hřebčem, ale i hrad Třebovské hradisko.

Dnes se z hradu nad městem zachovaly pouze reliéfní zbytky asi 10 m širokého příkopu a 3 m širokého valu. Zbytky kulaté zděné věže byly náhodou objeveny až v roce 1836 při kácení stromů.

Pozn. Od koho je odvozené jméno vesnice Boršov? A co o něco málo severněji Borušov? Co tak pan Boreš z Rýzmburka?

Klášter Koruna

Málo se ví o tom, že Boreš z Rýzmburka stojí i za stavbou kláštera Coronae Sanctae Mariae, na ohybu řeky Moravská Sázava, mezi obcemi Třebařov a Krasíkov. Byl zasvěcen Řádu svatého otce Augustina. Nejstarší dějiny Třebařova, ale i okolních obcí Krasíkov a Koruna, jsou tedy spojeny právě s augustiniánským klášterem Koruna sv. Marie. Jedná se o nejstarší fundaci řádu augustiniánů eremitů na Moravě, o jediný moravský konvent tohoto řádu, založený již ve 13. století. Klášter byl z počátku obývaný asi deseti mnichy.

Proč ho nechal Boreš postavit? Snad jako symbol moci, snad i jako místo posmrtného odpočinku? Pravda je, že se klášter stal zakrátko význačným kulturním a hlavně duchovním centrem nově kolonizovaného kraje. Dostávalo se mu velké podpory jako od zakladatele Boreše, tak i jeho nástupců. Výsady byly dokonce potvrzeny i českými králi, roku 1346 Karlem IV a později i Václavem IV.

Jenže za husitských válek byl klášter zpustošen a konečný hřebík do rakve zatloukly luteránské reformy kolem roku 1550.

Ano, takto šla pradávná historie moravskotřebovským krajem. Stavělo se a následně bořilo. Třebovské hradisko – dnes valy splývající s lesním porostem. Klášter Koruna – dnes impozantní rozvaliny, přece jen viditelné z dálky. Co zbude za 500 let po nás?

Ještě pár fotek z lokality Třebovské hradisko

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Obsah je zabezpečený !!