Kolem roku 1250 obdržel darem (zřejmě za služby a věrnost) od českého krále Václava I. nynější oblast Moravskotřebovska. Několik vesnic a také samotné město Moravskou Třebovou. A jako symbol moci nechal Boreš na svém panství vybudovat nový klášter. Pro jeho stavbu bylo vybráno místo mezi obcemi Krasíkov a Třebařov. Přesněji na pahorku obtékaném řekou Moravská Sázava. Zakládací listiny pochází z roku 1267.
Do kláštera byli vzápětí povolání mniši Řádu svatého otce Augustiana. Který založil samotný papež Alexandr IV. v roce 1256. Klášter dostal název Koruna Panny Marie. V těch pradávných časech ho obývalo kolem 10 mnichů.
Zanedlouho se Korunský klášter stal kulturním a duchovním centrem nově kolonizovaného kraje. A proto byl hojně obdarováván svým zakladatelem i jeho nástupci. Aby mniši netrpěli hlady, šlechtic Boreš jim daroval pro jejich obživu 20 lánů polí ve vesnici Třebařov, lesy u obce Krasíkov a mlýn na řece Sázava. Též polovinu vsi Tatenice a později ještě další pole. Opravdu šlechetný to šlechtic…
Poutní místo?
Postupem času se stal klášter velmi známým. Putovali sem poutníci ze širokého okolí, dokonce údajně až z Polska. Zásadní otázka! Za kým, za čím šli ti lidé světa kraj? V klášteru muselo být tehdy něco mimořádně zajímavého, zcela jistě z teologického hlediska! Napadá mě jediná věc: v roce 1260 se udála bitva u Kressenbrunnu! Boreš velel zálohám. A v níž Češi porazili uherské vojsko.
Boreš v bitvě získal vzácnou relikvii, a to prst Jana Křtitele!(info wikipedia) Takže odvážná myšlenka – byla snad tato relikvie v ten čas uložena v klášteru Koruna!? Za ní táhly davy?
Prst Jana Křtitele, který byl ve středověku uchováván v oseckém klášteře, je dnes nezvěstný. Po druhé světové válce zmizel spolu se stříbrným relikviářem, v němž byl uložen, a jeho další osud není znám. Pravděpodobně zmizel během poválečných přesunů majetku a nikdy nebyl znovu nalezen(info AI)
Smrt Boreše
Výsady kláštera potvrdil v roce 1364 český král Karel IV. a později i král Václav IV. Jenže v dalších letech nastala situace, kdy nějaké výsady, byť královské, přestávaly platit! Šlechtic Boreš zemřel roku 1277, pravděpodobně ve vězení po obvinění ze zrady během konfliktu s Přemyslem Otakarem II. Kde je Boreš z Oseka pohřben, nikdo neví…
Jako vysoce postavený šlechtic z rodu Hrabišiců by za normálních okolností byl pohřben v rodovém nebo klášterním prostředí (typicky v Oseku, možná v Koruně). Protože však zemřel ve vězení a v době politického napětí, je pravděpodobné, že byl pohřben bez okázalosti, zřejmě i mimo rodové pohřebiště. Žádný záznam o jeho hrobě se nedochoval ani v oseckém klášteře, ani v jiných církevních archivech.
Husité – jak jinak, ničitelé všeho!
A jak to našich krajích bývalo v pradávnu zvykem, přišla pohroma! V podobě Husitů! Neboť za jejich aktivit – ať si o nich dnes myslíme cokoli – byl Klášter Koruna Panny Marie zpustošen a mniši vyhnáni. Roku 1444 odešli do Brna. Zkáza kláštera tedy proběhla někdy mezi lety 1420–1444!
Vychází to na období aktivních husitských tažení na Moravu a do východních Čech. Žádný pramen neuvádí konkrétní datum útoku, ale fakt, že mniši klášter opustili až roku 1444 ukazuje, že zkáza nebyla okamžitá, ale spíše postupná – vyplenění, vypálení, možná marný pokus o obnovu, následný úpadek a nakonec úplné opuštění.
Nicméně klášter byl po odeznění husitských válek a souvisejících aktivit znovu obnoven. Ovšem původního významu již nedosáhl. Dnes těžko říct proč tomu tak bylo? Změna ve společnosti? Mniši se nechtěli vrátit? Husity ukradená relikvie – prst Jana Křtitele? Pravdou je, že definitivní zánik způsobila luteránská reformace kolem roku 1550. Poutní odkaz převzal nedaleký Rychnov. Nový klášter byl vybudován v Moravské Třebové.
Nejstarší augustiánský klášter na Moravě
Ještě jednou se vrťme do minulosti. Ve své době byl klášter nazýván Corona S. Mariae, nebo jen zkráceně S. Corona. Dochovaly se pouze zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice. Viz foto.
Zavřete oči a jen se na chvíli vnořte do tehdejších časů dávné historie. Všude vůkol hluboký temný les. Příchozí cizinec se jím prodírá…a náhle před sebou zří ves. Na vyklučeném kusu lesa, k zemi připláclé domy s doškovými střechami. S nevelkým, z kamene vybudovaným klášterem v centru. Osazeným dřevěnou zvonicí.
Z dáli hřmí. Zvon ve zvonici oznamuje večerní klekání a blížící se bouři. Koně jsou neklidní. Prostí lidé nechávají práce na polích, spěchají do svých příbytků a modlí se Anděl Páně. Vrata kláštera se otevírají příchozím. Mniši nabízí hrachovou polévku nebo ovesnou kaši…
Zdroje: ptejseknihovny, kudyznudy, estredovek, wikipedia,
