Celým jménem Lindsey Erin Jordan. Vypadá jako školačka. Ale nedejte se zmást. Pochází z Ellicott City v Marylandu (USA) – předměstí Baltimoru, kde vyrůstala, začala hrát na kytaru a formovala svůj hudební vkus. Vyrůstala v katolické rodině; matka provozuje obchod s prádlem, otec pracuje pro nakladatelství. Ellicott City není velká metropole, ale právě to Jordan často zmiňuje jako důvod, proč začala brzy psát vlastní písně a hledat si vlastní cestu do “velkého světa”.
Ricochet působí jako deska, která vznikala pomalu, s rozmyslem a s tou zvláštní trpělivostí člověka, který ví, že některé věci prostě nejde uspěchat. Lindsey Jordan – Snail Mail v celé své síle a umu: zpívá, píše si texty, hraje na kytaru a nechává svůj hlas i zvuk jakoby rozprostřít do šíře
Po jejím boku se znovu objevují Alex Bass a Ray Brown, aby nahrávku ukotvili jako skutečnou kapelní záležitost, nikoliv jako sólový projekt s doprovodem. A producent Aron Kobayashi Ritch? Ten jako by měl neviditelný štětec – dotahuje aranže do jemných, někdy až filmově orchestrálních detailů, které album nenápadně, ale jistě posouvají do úplně jiné ligy.
- MOJE HODNOCENÍ: 9/10
- LABEL: Matador Records
- DÉLKA ALBA: 11 skladeb, 41:20 min
- ALBUM VYDÁNO: 27. 3. 2026
- ŽANR: lehký indie rock
- Čas četby: 568 slov, 3 minuty
Hudební výraz
Album Ricochet – po několikátém poslechu – vnímám jako vysloveně pohodový indie rock a alternative rock v tom nejlepším smyslu. Kytarové album je jakoby vláčné, prosté jakékoli výbušnosti. Ovšem nebojí se velkých gest, smyčců, melancholických ploch ani devadesátkové nostalgie. Viz třeba skladba “Cruise“. Jordan tu otevřeně přiznává inspiraci hudbou, kterou slýchala jako dítě. Od power‑popu po jemnější, zasněné melodie. A ono je to sakra slyšet v každém refrénu.
Slyším jiskřivé kytarové riffy, smyčce a dechy, které jsou nenápadné ale dodávají písním zvláštní šťávu. Rytmika není nikterak výbušná, nicméně pevná a drží skladby pohormadě. A co se týká vokálu Lindsey: po prodělané operaci hlasivek se nepouští do žadných dramatických pasáží. Zpívá jistě, pevně a co zaujme je její zajímavá, jakoby přirozená barva hlasu.
Sestava kapely
- Lindsey Jordan (Snail Mail) – zpěv, kytary, autorka všech skladeb.
- Alex Bass & Ray Brown – její dlouholetí spoluhráči, kteří se podílejí na nahrávce jako kapela.
- Aron Kobayashi Ritch – producent, spoluautor aranží, podílí se i na některých nástrojích.
- Další hudebníci – smyčce, cello, trumpety a další prvky, které rozšiřují zvuk (např. Jian Kim na cello).
O čem album Ricochet je?
Jordan se tentokrát méně zabývá korozními vztahy. O to více se věnuje existenciálními otázkami – smrtelností, strachem. Nebo tím, jak se člověk mění, když se snaží zůstat „nezkažený“ světem. Přesto je to pořád ona: přímá, citlivá, někdy až bolestně upřímná. Texty jsou často sebeironické, sebezpytující. Písně jako “My Maker” nebo titulní “Ricochet” se dotýkají témat smrti a transcendence, ale nikdy nesklouznou do patosu. Další skladby – třeba úvodní “Tractor Beam” nebo “Dead End” mají nostalgický, téměř filmový nádech.
Celkový dojem
Ricochet je album, které se nevnucuje – spíš se pomalu otevírá. Je to hudba pro chvíle, kdy chceš být chvíli sám se sebou, ale zároveň potřebuješ, aby ti někdo rozuměl. Jordan tu zraje, ale neztrácí svou typickou citlivost. A i když je deska plná těžkých témat, působí překvapivě lehce, skoro jako by se smířila s tím, že život je směs melancholie, humoru a krásy, která se nedá úplně vysvětlit.
