Krásně prožité tři dny v úžasné přírodě na pomezí Šumavy. A jako třešnička na dortu náramně vyvedené počasí! Příjemná teplota kolem 24´C doslova vybízela k pobytu v přírodě, stejně tak ke sportovním výkonům v ní konaných. I když… o tom dále v textu. Turistické a cyklistické trasy okolo Rabí a Sušice prochází skrze krásné lesy a hlavně protínají nádherné a rozlehlé louky. Těmi jsme byli doslova uneseni, protože jsme si uvědomili, že takovýchto ploch v republice je (zůstalo) už jen málo. A pro městského člověka, vyrůstajícího „na betonu a asfaltu“ je to náhle až povznášející pocit, brodit se do pasu vysokou trávou, plnou motýlů a v tento čas už notně rámusících cvrčků, kobylek další hmyzí čeládky. A ta barevná harmonie! Sluníčko, nádherně kontrastní modř oblohy (viz foto a video), teplo a omamné vůně. Zkrátka paráda v lůně přírody. Poznámka: ani jedno klíště!
Lesy
V nich to bylo už trochu jinak. Což o to, jsou krásné. A plné mravenišť, kterých jsme třeba ani ne na kilometru napočítali pět. Chci mluvit též o hmyzu, ovšem ne o tom líbezně cvrlikajícím, ale o tom zákeřně útočícím na naši kůži s cílem kousnout, píchnout a cucnout si krve. Nebylo se čemu divit. Nedávné vydatné deště a současné teplé dny způsobily doslova explozi těchto potvor, které ani nános repelentu nedokázal odradit. Dost fest nás obtěžovaly po celou dobu, co jsme navštěvovali trasy okolo Rabí a Sušice .
Co jsme při cestách viděli.
Rozlehlou zříceninu hradu Rabí. Jedná se o největší hradní zříceninu v Čechách, která se pyšnila jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Přesto vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421. Při druhém tažení zde ovšem husitský vůdce draze zaplatil, neboť před rabskými hradbami přišel o své pravé oko.
Po překonání prudkého stoupání lesem jižně od Rabí jsme se ocitli na horní hraně bývalého a rozlehlého lomu, který se ukrývá těsně vedle silnice ze Sušice do Rabí. Sloužil k těžbě vápence a následně k výrobě vápna. Které bylo mimo jiné použito i při stavbě nedalekého hradu. Zajímavostí je, že práce v lomu Rabí byly ukončeny z důvodu velkých otřesů, které poškozovaly statiku blízkých rodinných domků a dokonce samotného hradu!
Zde jedna kritická poznámka. Lom má výšku cca 90 – 100 metrů a horní hrana není nijak zabezpečena. Žádné výstražné tabulky, neřku-li lana, řetězy atd. Nějaké zrezivělé artefakty pohozené v trávě jsme sice našli, ale nic aktuálního. Je zde prostě spoléháno na rozum návštěvníků.
Dále jsme navštívili i Krásnou vyhlídku nad městem Sušice. A opět, jak to v tomto kraji je zvykem, prudké stoupání, přímo proti vrstevnici! Na kopci jsme ovšem trochu bloudili, protože umístění turistické zelené značky je v tomto místě poněkud matoucí.
Nakonec jsme cestu našli a námaha ze zdolání kopce Hřeben s výškou 674 m. n. m. byla odvděčena krásným výhledem z dřevěné vyhlídkové plošiny. Na město Sušice, protější kopec Svatobor s rozhlednou, televizním vysílačem, a dále k šumavským kopcům.
Nakonec jsme zdolali i kopec Čepičná nad obcí Budětice s výškou 671 metrů. A jako všude: v lese vlhko, teplo a mraky obtěžujícího hmyzu. A také tři krásné hřiby pravé, rostoucí na hraně úvozové cesty, které záhy skončily na pánvi pod kuřecím masem.
Turistické a cyklo trasy okolo Rabí a Sušice se vyvedly. Je to tu krásný kraj, znají ho i vodáci sjíždějící řeku Otavu. A možná se sem ještě někdy vrátíme, protože je tu stále co objevovat. A ty louky…
Vstup do galerie, kde naleznete fotky v plném rozlišeni.
