Co se týká hudebního žánru, Morcheeba vždy byla velmi široce rozkročená kapela, v jejíž tvorbě lze nalézt prvky hip hopu, downtempa, blues, chillout, jazzu i funku. Na této nové desce tomu naštěstí není jinak, dokonce se na ní najít zřetelné prvky rocku a psychadelie! Na scéně působí Morcheeba už od roku 1996. Patřila tehdy do trojice předních kapel britské alternativní scény, vedle slavných Massive Attack a Portishead. Morcheeba: Blackest Blue, to jsou velmi smyslné, elegantní zvuky smíchané s pozitivní, melodickou notou, taktéž díky drobným kořínkům ve funku.
-1-
Kapelu znám už od roku 1998
Přesně si to pamatuji. Poblíž mého pracoviště byla otevřena čajovna. A jako milovník dobrého čaje byla takřka povinnost, onu čajovnu otestovat. Pominu zážitek z upíjení lahodného moku servírovaného v malovaných kalíšcích. Tehdy mne zaujalo ještě něco jiného. Nevtíravá hudba na pozadí jemného, ševelivého ruchu čajovny. Copak je to za příjemný vokál? Ptám se obsluhy. Prý Morcheeba a album Big Calm. Skladba „The Sea“. Neznám, ale rád poznám. Neváhal jsem tehdy ani minutu a CD si koupil. Dodnes patří mezi moje nejhranější. Ovšem nějak se to přihodilo, že jsem o další tvorbu kapely nezavadil. Ne, že by nepouštěla do světa dobré desky. Byla u mě jen jiná hudba na „pořadu dne“. Až nyní! Rok 2021 a Morcheeba: Blackest Blue. Copak nám britská elektro-trip-hop-downbeat kapela představí? Bude hudba z nového alba opět znít v mé oblíbené čajovně?
Určitě! Moc příjemný poslech!
Ano! Ikonická zpěvačka Skye Edwars nic neztratila ze svého velmi příjemně sametově zabarveného hlasu. Od začátku existence kapely byla jeho jasným poznávacím znakem. Kdysi sice kapelu opustila, ale zase se do ní v roce 2010 vrátila. A je to moc dobře. Neb její následovnice Daisy Martey sice stihla natočit desku „The Antidote“… aby byla v roce 2006 z kapely vyhozena.
-2-
Vše, co chci, jsi ty – potřebuji tě, jsem blázen,
Proč odcházíš beze mě? – jsi moje všechno,
Jsi vzduch, který dýchám – jsi moje všechno
Celá deska Morcheeba: Blackest Blue se nese ve volném, až medově se táhnoucím, tempu. Začíná skladbou „Cut My Heart Out“. Hladká, smyslná basa, vířící kytarové linky v mezihrách a plynulý, opojný zpěv zpěvačky Skye Edwards. Krásný refrén a jiskřivé kytarové vyhrávky:
Další krásná skladba „Kiled Our Love“. Rozhodně aspiruje na „čas v playlistech“ rozhlasových DJ.
Oh, zabil jsi naši lásku – Pane, tak krásný den – muselo to skončit tímto způsobem
„Sounds Of Blue“. Hit! Sametového hlasu Skye Edwards se nemohu nabažit. Zde, místy, s lehounkým nádechem rapu. Opět velmi chytlavě – a jednoduše – vystavená skladba. Vážení, takto vypadá skvěla zpracovaná nahrávka! Na platformě Spotify má v čase psaní této recenze už přes 4 miliony poslechů! Nejvíce z celého alba!
„Say It´s Over“. Výjimečná melancholická balada. Klavír a zpěv chlapa jménem Brad Barr, jinak amerického písničkáře. Pardon, dvojhlas se Skye Edwards. Hodně zajímavá, vysloveně nemorcheebovská, písnička. Říkám si: kdyby tito dva pokračovali ve spolupráci, mohlo by to přinést hodně zajímavé výsledky! Jejich hlasy totiž velmi dobře ladí.
Instrumentální „Sulpur Soul“. Protiklad proti totálně vyklidněné předchozí skladbě. Parádní věc! Super beat, dusné downtempo a až hypnotické syntezátory s dynamickými bicími a basou. A do toho sóla kytary! Zajímavý počin! Jak z rockové učebnice! Ale opět trochu mimo typický sound Morcheeba. Tuhle věc asi v čajovně neuslyším:-)
A v další skladbě „Oh Oh Yeah“ slyšíme jemné sólíčkování na kytárku jak úvodu, tak uprostřed skladby. Opět vše pokryje sametový hlas Skye. Volné tempo a chytlavý refrén.
„The Moon“. Jde o cover písně chorvatské umělkyně jménem Irena Žilič, se kterou se Skye potkala v Záhřebu. Hustý kytarový riff, prolínající se celou skladbou, jak vystřižený od nějaké metalové kapely! Ne, je to jinak, kytara sice štěká, ale Sky Edwards tomu dává opět rozměr a la Morcheeba. Nicméně tuhle skladbu opět tituluji na potencionální hit!
„Falling Skies“. Zvonivé kytary. Čekám, co z toho vyleze. No… nic moc. Asi nejslabší skladba na albu. Refrén bez nápadu.
Závěrečná a ruchy vyplněná „The Edge Of The World“. Dominuje jí recitativ anglického multiinstrumentalisty jménem Duke Garwood. Kontrapunktem je zpěv Skye Edwards. Pěkná věc, i když kvalitám výše zmíněných nedosahuje.
Celkově je album Blackest Blue od Morcheeba příjemné na poslech – skladby jsou dostatečně odlišné, aby posluchače zaujaly, zároveň vychlazené a ambientní, aby umožnily vaší mysli bloudit při jejím poslechu ve svých snech.
Moje hodnocení: 97%
Recenze vyjadřuje názor autora a nemusí být totožný s názorem váženého čtenáře.