Sedm mladých britských kosmonautů před pár lety vystartovalo do hudebního vesmíru. Přistáli na přenádherné planetě, ve vědeckých kruzích označované jako „historical music museum“. A zde, údajně, našli lebku neznámého původu. Vzali si ji s sebou jako cennou trofej. A nyní z ní Church Of The Cosmic Skull čerpají čisté esence takových hudebních ikon minulosti, jako byli Abba, Jefferson Starship, nebo Fleetwood Mac.
A pokud bych měl zmínit hudební žánr, zdůraznil bych dva jasně zřetelné. Rock a…vážení, šok! Gospel! Ano, těchto sedm mladých muzikantů z Nottinghamu si vzalo za vzor žánr, ve kterém je signifikantní úloha vokálů, přičemž texty jsou náboženské povahy, zejména křesťanské. Většina forem gospelu užívá Hammondovy varhany, piano, bicí nástroje a basovou kytaru.
A to je přesně případ kapely Church Of The Cosmic Skull.
Zdánlivě nesouvícející exkurz do minulosti
V 70. letech minulého století jistý ujetý chlap jménem Otec Yod zorganizoval jeden z největších tripů v historii lidstva tím, že se oženil s 13 děvčaty a úspěšně šířil hippie kulturu masám, skrze založenou komunitu zvanou „The Source Family“. Jak jsem se dočetl, bylo to všechno o sexu, drogách, nošení bílých oděvů, veganském bio jídle a rock 'n' rollu. Kromě založení své vlastní kultovní komuny založil Big Daddy Yod kapelu, která prodávala hodně podivné (a nyní velmi vyhledávané) rock 'n' rollové desky.
I kdybyste na takové vzácné album narazili, což nepředpokládám, pravděpodobně by ve vaší kešeni nebylo dost peněz na jeho zakoupení. Ale Church of the Cosmic Skull jsou tu, aby vám pomohli. Hudba této kouzelné sedmičky totiž není nic menšího než oblíbený trip s podporou nějakého příjemného pitiva a kuřiva. Nottingham ve Velké Británii rozdal bílé róby svým nejlepším hudebníkům, kteří plodí doslova orgie vokálních harmonií, vesmírných riffů a vzdušného klasického rocku.
Sestavu tvoří Bratr Bill Fisher– kytara a zpěv – Bratr Laurence Stone – bicí a zpěv – Bratr Sam lloyd – baskytara a zpěv – Bratr Michael Wetherburn – hammond varhany – Sestra Caroline Cawley – zpěv – Sestra Joanne Joyce– zpěv – Sestra Joe Stone – elektrická viola a zpěv.
Dříve do kapely patřila Amy Nicholson– electric cello a zpěv
Dosud kapela vydal tři alba. 2016 – „Is Satan Real?“ 2018 – „Sci-Fi“ a 2019 – „Everybody´s Going To Die“
Zdá se mi, že Church of the Cosmic Skull našli hodně zajímavou kombinaci popu, psychedelie a rocku. Všichni jsou ostřílení muzikanti a to můžete pozorovat hned od prvního poslechu. Jedná se o hudbu ze staré školy, která se vrací do zlatých 70. let, jen se současnou jiskrou. Všechno je tak jednoduché a přístupné, že se tomu nemusíte přizpůsobovat. Není tu žádná houština tónů, riffů, melodií atd. Příležitostná okultní témata navíc dělají věci ještě zajímavějšími a zábavnějšími a vytvářejí odkaz pro ty, kteří dávají přednost temnějším dotekům.
Dnes v hudbě – a zvláště rockové – platí, že vše již bylo vymyšlené, všemožná propojení rocku s jinými žánry (crossover) bylo vyzkoušené. Zkrátka: rock music je na konci s dechem. Psal jsem o tom třeba zde. Obecně platí, že není snadné získat publikum, a už vůbec ho něčím překvapit. Ovšem zdá se, že tihle kluci a holky našli mezírku a mají dost dovedností a charisma k tomu, aby se tou škvírou protáhli a upoutali pozornost diváků.
Na připravte svoje ouška.
Příval hudby let 70. Krásný zvuk hammondových varhan. Kvalitní, dobře poslouchatelné a hodně zajímavě se proplétající vokály sedmi zpěváků a zpěvaček ala žánr gospel. Veskrze pozitivní hudbu.
A že by mohlo někomu něco vadit? Vpomeňte na americké kostely. V rytmu se kymácející desítky zpěváků navlečených ve stejných úborech a neustéle opakující nějakou mantru týkající se Boha.U tohoto stylu hudby se to klidně může stát. Možná právě onen vokální propletenec. Zpěv ala gospel je ve svém náboženském originálu o repetici mnoha frází. Což je hlavním poznávacím markantem i Church of the Cosmic Skull.
Moje hodnocení: 95%
Toto je můj autorsky názor, který se může odlišovat od názorů váženého čtenáře.