Je to deska, která na posluchače neútočí, ale postupně se otevírá. Jako kniha, kterou listuješ od první kapitoly. A nakonec zanechá přesně ten pocit, který od ní člověk chce: tichý, měkký dozvuk v šílené kakofonii současnosti.
Tak tu máme dlouho očekávanou novinku od zpěvačky, klavíristky a skladatelky, která v 90. letech zaznamenala průlom tím, že spojila ostrý útok alternativního rocku s výrazně písničkovým přístupem. Od prvního alba Little Earthquakes z roku 1992 vytváří hudbu, ve které se mísí dravá meditace Kate Bush a s poetikou Joni Mitchel. Kromě oživení těchto pěveckých/skladatelských tradic 70. let také obnovila klavír jako rock & rollový nástroj, který ovládá s typickou intimitou i agresí. A nic se nezměnilo ani na této novince Tori Amos – In Time Of Dragons.
- MOJE HODNOCENÍ: 10/10
- Label: Universal Music
- Vydáno: 1. 5. 2026
- Délka alba: 17 skladeb, 1h 16 min.
- Čas na četbu: 845 slov, 4 minuty

Nesmím opomenout, že se Tori Amos může pochlubit spoustou ocenění: Grammy Awards – 9 nominací / MTV Video Music Awards – 5 nominací / Hollywood Music in Media Awards (HMMA) / MTV Europe Music Awards / VH1 – 100 Greatest Women of Rock & Roll / Critics’ Choice Documentary Awards
Malé ohlédnutí do historie
Bez ohledu na výše vypsaná ocenění překvapuje to vzepření se změnám, které přicházejí s věkem! Jak jsem psal v nedávné recenzi o americké rockové ikoně Kim Gordon. Tento stav generuje otázku: jak by měl vypadat umělec po půl století v oboru?
Tori Amos sleduji dlouho. Od roku 1992. Oceňuji spoustu jejich alb. A nyní musím konstatovat, že v roce 2026 vytvořila jedno z nejlepších ve svém dlouhém katalogu. Do kterého Tori postupně vložila 18 studiových alb, což je údaj, který se v dostupných zdrojích shoduje. Tento počet nezahrnuje: živé desky (má jich přes 30 oficiálních bootlegů a několik hlavních live alb), kompilace, EP a soundtracky. O spoustě ocenění píši výše.
Průlet skladbami
Předznamenávám, že na albu In Time Of Dragons najdeme dvě neměnné klasiky: typický zpěv Tori Amos a zvuk jejího klavíru. Její vokální projev je modelován díky zkušenostem z divadelních a klubových vystoupení. Dokáže svým hlasem vytvářet dramatické oblouky a měnit nálady téměř jako herečka. Zpěv Tori Amos je nejlépe charakterizovat jako emotivní, výrazově pružný a hluboce osobní. Hlas, který se pohybuje mezi šeptanou intimitou a dramatickým, téměř divadelním výbuchem.
Album otevírá píseň „Shush“, která tě okamžitě vtáhne do intimního prostoru. Jako kdyby Tori šeptala přímo do ucha. Klavír je tlumený, skoro opatrný, ale pod povrchem bublá napětí. Skladba působí jako tichá výstraha: něco se chystá, něco se probouzí. Úvod, který není okázalý, ale má sílu právě v té zadržené energii.
Titulní skladba „In Times of Dragons“ Nejvíc „velká“ píseň na desce. Tori tu staví melodii jako příběh: pomalu, s napětím, s pocitem, že každé slovo má váhu. Klavír se rozlévá do orchestrálních ploch a refrén má až mytologickou sílu. Je lehce podmalován kytarovým riffem. Je to píseň o přežití, o návratu k sobě, o tom, že draci nejsou nepřátelé, ale naši vlastní strážci.
Největší návrat Amose do formy slyším ve skladbě “Provincetown.” Překvapuje vzrušující znovuobjevení cembala, nástroje, který se v Amosině práci naposledy objevil v roce 1996! Je tu dán prostor pro energické basy a bicí. Zároveň přidává zdobenou a vysoce strukturovanou prog-rocky vrstvu. Skvělá skladba!
Více jak 6 minut trvající parádní skladba. „St. Teresa.“ Tady se Tori opře do melodie s větší jistotou. Skladba má v sobě starou amosovskou spiritualitu. Ne tu náboženskou, ale tu zvláštní, vnitřní, která se rodí z pochybností. Vokál je pevnější, klavír je doplněn nějakým syntezátorem. Je to píseň o hledání světla v temných koutech. Krásná věc.
Benzínové dívky pod jahodovým měsícem
„Gasoline Girls“ Tady Tori přitvrdí. „Píseň má v sobě jiskru, která připomíná její ostřejší “verzi” Rytmus je pulsující, skoro až rockový, a vokál má jedovatý nádech. Jako by Tori zpívala o ženách, které už odmítají být pouhou dekorací vedle svých chlapů. Je to skladba plná vzdoru, energie a ironie. A taky jedna z těch, které se naživo musí rozhořet ještě víc.
„Ode To Minnesota“ Tahle krátká skladba zní jako návrat do krajiny, kterou člověk zná jen z dávných vzpomínek. Trochu melancholické, ale s podivně hřejivým podtónem. Klavír je tu široký, rozlitý, jako zaplavená krajina. A Tori zpívá s jemnou nostalgií, která nepůsobí sentimentálně, ale spíš smířeně. Je to píseň o místě, které člověk nosí v sobě, i když už tam dávno nežije. Jedna z nejlyričtějších věcí na desce.
„Strawberry Moon“ Jemná, snová, skoro až průsvitná píseň. Klavír tu zní jako noční světlo a vokál se vine v dlouhých, měkkých frázích. Je to píseň o chvílích, které trvají jen okamžik, ale člověk si je pamatuje po celý život. Atmosféra je intimní, skoro až magická, a Tori tu ukazuje, že i po tolika letech dokáže napsat skvělou baladu.
A jdeme do finále
„Blue Lotus“ je jedna z těch skladeb, kde Tori Amos pracuje s jemností tak přesně, že i ticho má vlastní melodii. Klavír tu zní jako kapky vody dopadající na hladinu — měkké, kulaté, ale s jasným dopadem. Vokál je téměř meditativní. Tahle píseň patří k těm trackům, které se nevnucují, ale zůstanou v hlavě ještě dlouho po doznění posledního tónu.
Závěrečná „23Peaks“ je píseň, která má v sobě výrazný ambientní tah. Tori tu staví melodii jako horský hřeben — nahoru, dolů, s ostrými zlomy i klidnými plošinami. Elektronické vrstvy se tu mísí s klavírem v přesně odměřené dávce, takže skladba působí současně moderně i typicky „amosovsky“. „23Peaks“ je silná, sebevědomá skladba, která album uzavírá, ale zároveň posouvá do výšek — doslova i obrazně.
Závěr
In Times of Dragons je album, které nepřekvapuje silou, ale hloubkou. Tori Amos tu znovu dokazuje, že její hudební svět stojí mimo trendy a mimo čas. Je výjimečný! Je to deska, která na posluchače neútočí, ale postupně se otevírá. Jako kniha, kterou listuješ od první kapitoly. A nakonec zanechá přesně ten pocit, který od ní člověk chce: tichý, měkký dozvuk v šílené kakofonii současnosti.