Grace Ives – Girlfriend 2026

Milé děti, začíná pohádka. Byla, nebyla, jedna lesní tůňka. Nad kterou tančí víly s průsvitnými křidélky a zlatou korunkou ve vlasech. Přelétávají nad hladinou a v třpytivém šerosvitu krouží mezi kapradinami. Takto mi připadá dvouminutový úvod skladby „Now I´m“, první v pořadí. Ano, jako hudba k pohádce. A pak…sakra! Opět šeptající zpěvačka! Bože můj, kolik se jich tu za poslední roky urodilo! Naštěstí je to na albu Grace Ives – Girlfriend přece jen jinak.

Teď jsem v divočině – teď jsem na místě, kterému říkám domov – teď jsem ve vodě – teď jsem na okraji světa – zavolám sestře – říká, že je zase se svým přítelem – vidím budoucnost – vidím krásný plán – venku v Kalifornii – v hukotu silnice – při západu slunce – teď vidím život, který znám… skladba „Now I´m“

Nedá mi to, abych hned úvodu album krátce zhodnotil. Vážení, máme tu co dočinění s interpretkou, které předpovídám velkou budoucnost! Tohle album je totiž plné skvělých písniček. A jsem přesvědčen, že jich více jak polovina bude označena za hity! O tom dále v textu.

Ve úvodu druhé skladby „Avalanche“ slyším bublavé syntezátory. Grace to rozbalí a já s úlevou zjišťuji, že krom šeptavého projevu disponuje i klasickým vokálem. Viz skladba níže. A když jsem doposlechl celé album, musím konstatovat, že Grace Ives kombinuje více hlasových variací. V pohodě se představí i plným hlasem, v některých skladbách dokonce lehce “šmirglovitě” zdrsnělým.

Něco málo o Grace Ives

Je to americká zpěvačka, skladatelka a producentka pocházející z Brooklynu v New Yorku. Vyrůstala v umělecké rodině – otec byl kameraman, matka kreativní ředitelka v hudebním průmyslu. Což ji přirozeně přivedlo k hudbě. Už jako teenager prošla programem School of Rock a později studovala grafický design na Maryland Institute College of Art, než přešla na SUNY Purchase⁽¹⁾, kde začala tvořit hudbu. Jak jinak, než ve svém pokojíčku.

⁽¹⁾ SUNY Purchase (oficiálně Purchase College, State University of New York) je prestižní veřejná vysoká škola v USA, která kombinuje studium svobodných umění (liberal arts) s intenzivním konzervatorním vzděláváním v oblasti vizuálního a scénického umění.

Její raná tvorba byla výrazně ve stylu „udělej si sám.“ Tvořila minimalistické beaty za použití přístroje Roland MC‑505. Troufla si i na krátké, chytlavé melodie. Postupně se však vypracovala mezi nejzajímavější jména amerického indie popu. Její první album Janky Star (2022) získalo ocenění Best New Music od Pitchforku. Nyní vydané album Girlfriend (2026) ji zcela jistě posune do ještě širšího povědomí.

Grace Ives je primárně autorkou i producentkou vlastní hudby. Od začátku tvoří své skladby sama – píše texty, skládá melodie a často si hudbu i produkuje. Její rukopis je velmi osobní, syrový.

Hudební styl

Album bych bez zaváhání zařadil do kolonky electro-synth-pop. V některých skladbách mi styl + vokál připomíná nedávno recenzované album Robyn. Slyším tu ševelivě cinkající syntezátory a syntetická bicí, taktéž často modifikovaná různými mašinkami. Celkově se ale říct, že sound na albu Grace Ives – Girlfriends není nikterak dramaticky vyostřený. Vše plyne volně, jako Vltava pod Vyšehradem.

Co se týká hitů, nacházím tu několik hodně zajímavých skladeb. Je vidět, že Grace opravdu umí napsat dobré a chytlavé písně. A z některých cítím hitový potenciál! Hned zmíním třetí věc, skladbu „Fire 2.“ s chytlavým refrénem.

Další potenciální hit čeká ve skladbě “Drink Up“. “My Mans” začíná, jako dětská rozpočítávačka. Tex je ovšem “smutně-vážný”. Grace Ives chce být milovaná, chce, aby někdo byl svíčkou a ona bude slzet vosk. Jenže, chlapi se o ni jen otřou…a jdou dál. Ve skladbě “Neither You Nor I” Grace opět řeší vztahy…

Žebrej jak pes, mm, mm – dýchej po linii mých kalhotek – pak dupej po mém hrobě – vypij tu sklenici a jdi…

Chytlavý nasamplovaný zvuk kláves uvádí závěrečnou a fest chytlavou “Stupid Bitches.” Další potencionální hit z vygradovaným refrénem!

Závěr pohádky – souhrn alba

Je to svým způsobem zvláštní album. Při prvním poslechu jsem si říkal něco o povrchní hudbě, na kterou je “přilepen” zpěv. Jenže, po opakovaných posleších, jak z mé domácí aparatury, tak ze sluchátek v MHD jsem musel připustit, že album má cosi do sebe! Grace Ives tu skládá svět z krátkých, nervózně pulzujících skladeb, které se nejen tváří, ony jsou, jako popové miniatury! Nicméně z překladu textů jsem jasně vyčetl vážnost témat. Úzkost, pochyby, nenaplněné lásky, ale i náznaky humoru i špetky něhy.

Všechno je tu úsporné, přesné, bez zbytečných gest. Jako by každá stopa byla výsledkem pečlivé preparace nápadů, až zůstane jen to, co opravdu vibruje v srdci. Písně mají až zpovědní kvalitu, texty obsahují myšlenky nebo pocity, které můžete mít, ale nikdy byste je neřekli nahlas. Grace Ives se toho ale nebojí!

Musím uznat, že výsledek je překvapivě návykový: pohádka je krátká, ale já se k ní stále vracím! Jak je to možné? Ne proto, že by nabízela velké refrény, ale protože je v ní něco lidského a neuhlazeného. Grace Ives tu potvrzuje, že je dobrá zpěvačka! A pozor, je to neuvěřitelné, ale většina jejich skladeb má hitový potenciál! A to se tak často neslyší!