Aneb letní dovolená pod horkým jižním sluncem. Za touto volbou byly týdny rozmýšlení, zkoumání recenzí, komentářů a prohlížení fotografií na sociálních sítích. Nakonec padla volba právě na „věčně zelený“ řecký ostrov Samos – hotel Blue Style Resort. Jaké to tam bylo? Co se nám líbilo a nelíbilo? Čím jsme byli nadšení a co nás vysloveně zklamalo? Tento článek jsem pojal dílem jako záznam, či popis našich aktivit a dílem jako recenzi. A hned předesílám, že nám po celou dobu pobytu rezonovala v hlavách otázka, zda si resort Blue Style opravdu ty 4 hvězdy zaslouží.
Přímý odkaz na FOTOGALERII VIDEO najdete na konci článku.
Samos – Hotel Blue Style Resort
Ubytování jsme měli s vlastním privat bazénem. Viz foto. Začínám touto informací a z dalšího textu ihned pochopíte proč. Pokoj jednoduše zařízený a denně velmi pečlivě uklízený. Plus výměna ručníků. Za to palec nahoru.
Mínusy: v koupelně netěsnící sprchový kout, ze zdi koukající holé dráty (opravdu jsem neměl chuť zkoušet, zda jsou pod napětím!) a hlučná klimatizace. Předpokládal bych, že během výměny osazenstva pokoj navštíví, krom uklízeček, i někdo, kdo zkontroluje právě technický stav. U 4 hvězd bych to očekával, jako rutinní záležitost. Jenže, vzhledem k počtu hotelového personálu, který bych označil za minimální, tyhle aktivity asi nemůžeme očekávat. Netuším, kam by nás v zaplněném hotelu přesunuli třeba právě kvůli té netěsné sprše, která při každém večerním smývání nánosů opalovacích krémů působila v koupelničce menší vodní kalamitu.
Jídlo a stravovací prostory
Nabídku jídel jsme vyhodnotili jako dobrou, velmi chutnou a relativně bohatou. Snídaně jsou kontinentální, obědy a večeře pak víceméně v domácím, stylu. Slyšel jsem hlasy, že ve „čtyřce“ by jídlo mělo být rozmanitější, pestřejší, více ovoce atd. Možná, ale já tu nabídku viděl naprosto dostačující. Na všem jsme si pochutnali, vždy bylo kam sáhnout. Pokud se nějaké plato s nabídkou jídla vybralo, ihned obsluha přivezla další. Za to plus. A mnohá jídla bych označil i jako mimořádně chutná. Jako třeba grilované placky z mletého masa – podle chuti bych řekl, že jehněčího, výborně kořeněného. Nebo skvěle upravované ryby. Stejně tak kusy kuřat, vždy jinak upravených: grilované, v sýrové omáčce, na smetaně, s grilovanou zeleninou atd.
Jídelna. Zde dáváme malé mínus! Nenechte se zmást fotkami v galerii nabídky hoteleu Blue Style! Z mých fotek pochopíte proč. Přišlo mi, že sedím v nějaké nádržní restauraci třetí cenovky. Pravda, nikdo nechce bílé ubrusy a přehozy přes židle. Při pohledu na bordel, kteří někteří strávnící nechávali na stolech je jasné, že by se musely ubrusy neustále měnit, což je při počtu obsluhy nereálné. Na druhou stranu: pakliže se Blue Style pyšní čtyřmi hvězdami, měla by jídelna vypadat poněkud jinak. Ostatně ZA TO SI PLATÍME!
Dalším, a řekl bych, vážnějším problémem byla frekvence strávníků. Nezřídka se stávalo, že všechny stoly byly obsazené a my, s plnými talíři v ruce, museli jsme vzít zavděk nízkými konferenčními stolky před recepcí! A držet talíře v klíně! Svůj díl na tom měli i nezodpovědní, ukecaní, Poláci, kteří si nezřídka srazili dva stoly dohromady a po jídle ještě nějakou dobu šišlavě a halasně debatovali, bez ohledu na potřeby dalších hladových lidí. Vítězila tu jejich bezohlednost! Ok, mohu počkat, přijít později. Ale opět! Za tyhle “záseky” si neplatím! Co tak rozdělit strávníky na dvě skupiny?
Koupání v resortu Blue Style
Jeden nepravidelně tvarovaný bazén a malé „cachtátko“ pro děti. U bazénu pool bar, jediný v resortu! Zde nekladu mínus, Blue Style resort vypadá spíše jako větší penzion, než hotelový komplex. A jeden bar je naprosto dostačující. Je v dosahu jak od moře, tak od bazénu či pokojů s privátními bazény.
K moři stačí sejít pár schodů a přejít ulici. Hotel stojí na konci slepé uličky, takže provoz je zde minimální. Pláž je oblázková, mořské dno písčité. Takže pohoda. To konstatuji s ohledem na další pláže, které jsme navštívili, viz. dále v textu.
Mínus! Sprcha na pláži ( vysloveně provizorní) byla dodatečně montována až asi třetí den našeho pobytu!
Lehátek jsme napočítali zhruba 100. Počítáno dohromady, ta u bazénu a na pláži. Zde je část volně k dispozici, užití druhé části je podmíněné nákupem v pool baru za eura! Zde ovšem poukazuji na klasický problém: obsazování lehátek položením ručníků, či jiných koupacích propriet. Stylem co nejdříve ráno uchvátit. A opět: jak jsem si třeba všiml u našich polských „spolubydlících“, vůbec se nerozpakovali, tímto způsobem si „zarezervovat“ 4 lehátka u bazénu, tak u moře. Tímto zparchantělým chováním tak značně redukovali počet těch volných. Smutné.
V této souvislosti mě napadlo jedno řešení ve stylu “na neomalenost stejnou mincí”. Pokud přijdu k “zarezervovanému” lehátku, počkám dejme tomu 10 minut. Pokud nikdo nepřijde, shodím ručníky a lehátka si přivlastním. A až přijde ten, co si lehátka zabral, řeknu si o 3 éčka za každé. Dáš? Máš! Nedáš, nemáš, protože tu žádná rezervačka neexistuje!
Nebo varianta 2. Máš rezervaci? Nemáš! Zato já ano, za 3 éčka jedno lehátko! A jako důkaz vytáhnu předpřipravený NĚJAKÝ účet. Ať si “pšoňák” láme hlavu, kde že se lehátka rezervují.
A právě v této souvislosti vypichuji naši volbu pokoje s privátním bazénkem. Jeho velikost byla cca 5 x 3 metry a s hloubkou 90 cm. Společně s privátními lehátky byl naprosto dostačující pro vzdorování každodennímu horkému počasí. Trávili jsme u něj spoustu času a lehátka jak u moře, tak u bazénu, jsme víceméně ignorovali. A jako bonus: úžasný klídek.
Závěrem této části si dovolím hodnocení hotelového komplexu Blue Style Resort. Když jsme dali dohromady všechny plusy a mínusy, vycházelo nám spíš na „lepší“ ***, čili 3,5 hvězdy. Na to, aby se Blue Style na ostrově Samos mohl pyšnit čtyřmi hvězdami, musel by přidat hlavně na úrovni jídelny, pečlivých servisních úkonech týkající se výbavy pokojů a “zkulturnění” pláže. Tím myslím třeba dřevěné rošty v uličkách (druhá část pláže patřící vedlejšímu hotelu tak byla vybavená).
Co nesouvisí. Polští turisté by potřebovali občas výchovnou lekci slušného chování. Někteří se chovali, jako utržení z řetězu.
Auto trip po ostrově Samos.
Ten má na délku asi 45 km a v nejširší části asi 18 km šířky. Na dva dny jsme si půjčili auto, protože jsme chtěli ostrov objet, podívat se do vnitrozemí a navštívit i nějaké kláštery, ukryté v horách. Doporučuji! Nastoupáte sice spousty výškových metrů, není tu nic neobvyklého, že od 0 (nula metrů u moře) během 6 km vystoupáte do výšky 480 m. n. m! Což činí asi 8%. A v některých úsecích auto – automat – řadil pouze v rozmezí 1-3. Ovšem výhledy a panoramata jsou dech beroucí! A vůbec, ta barevná kombinace! Nekonečné zelené olivové sady, borovicové lesy plus blíže neidentifikované dřeviny a křoviny. Do výšky vystupující strmé šedo-bílé skály, bělostné domy domorodců, a vše rámované tyrkysově modrým mořem. Krása.
Ještě malý dodatek k nabídce fakultativních výletů ze strany Blue Style. Delegátka předhodí seznam akcí za určitý obnos v éčkách. Je daleko lepší půjčit si káru! Na dva dny to vyjde sice dráž, než organizovaný výlet, ale jste volní, nevázaní žádným programem ve stylu hodina volno tam a tam a “povinná” návštěva keramické dílny či vinařství s ochutnávkou. A za dva dny si v pohodě objedete vše zajímavé na ostrově! A navšívite i taková místa, která určitě nejsou v nabídce organizovaných výletů.
Kláštery
Měli jsme v plánu navštívit dva. Prvním byl Vronda Monastyr. Je vystavěný ve výšce cca 490 m. n. m. a od moře k němu vede opět poměrně strmá cesta, zatočená v mnoha serpentinách. Bohužel, podcenili jsme informační zdroje. Když jsme konečně dorazili do cíle, zjistili jsme, že ZROVNA tento den má klášter zavřená vrata! Bohužel. Horko, slunce a všude přítomné vrzání cikád. Malou odměnou byly krásné výhledy, jak cestou vzhůru, tak přímo od kláštera.
Druhým klášterem byl Zoodochos Monastyr na východní straně ostrova Samos. Zde už bylo otevřeno. Řádovou sestrou, mladou slečnou celou v černém, nám byl nám umožněný vstup do zdejší kaple… a my tam stáli s ústy otevřenými! Jedním slovem: úžas a nádhera! Takřka ambientní prostor, v zajímavé barevné kombinaci. Honosný, ale zároveň jaksi skromný, tolik vzdálený mohutným a s svým způsobem poněkud odtažitým interiérům našich kostelů. Řádová sestra nás sice párkrát upozornila na zákaz focení, jenže to si mám nechat ujít dokumentaci takového místa, do kterého se už zřejmě nikdy nevrátíme? Sestra způsobně čekala venku, takže mobil na tajňačku. Koukněte na tu nádheru.
Pythagoreio a Herainon
Krásné starobylé přístavní městečko, v roce1992 zanesené do seznamu světového dědictví UNESCO. Je pojmenované podle slavného vědce Pythagora. Který se údajně na ostrově Samos narodil. Nevelká promenáda po nábřeží v linii půlkruhu. Jedna hospůdka vedle druhé. Spousta milých uliček, krásných domů a strmě stoupajících schodů. A horko a slunce…
Heraion je mimořádně vzácné archeologické naleziště starověkého chrámu. Svou rozlohou patřil mezi největší chrámy v Řecku. V současné době z něj však zbyly jen trosky s patrným půdorysem a přibližně polovina jednoho ze sloupů. Pozůstatky jsou i tak cennou historickou i archeologickou lokalitou. Od roku 1992 je chrám navíc součástí světového dědictví, stejně jako město Pythagoreio. Zvažte návštěvu. Platí se tu vstup a pod sálajícím sluncem tu najdete jen rozvaliny. Viz foto.
Heraion
Klášter Panagia Spiliani a Pythagorova jeskyně
Nachází se v kopci Kastro a poskytuje pozoruhodný výhled na přístavní městečko Pythagorio a na letiště. Do velké jeskyně vede 95 schodů. Je údajně tou neslavnější v celém Řecku. Archeologové se domnívají, že i ve starověku byla tato jeskyně místem uctívání, součástí starověkého chrámu, který byl nalezen uvnitř jeskyně. Ve skutečnosti se říká, že tato jeskyně by mohla být úkrytem a místem učení Pythagora, slavného matematika ze Samosu. Navíc v byzantských dobách byla tato jeskyně křesťanským kostelem.
Poštěstilo se nám, být tu úplně sami. Takže byl čas v klidu dojít až na konec jeskyně, k místu, kde snad slavný vědec vegetoval. Zajímavé, až mysticky působící místo. Viz. foto.
Pláže II
Výše jsem zmínil to, že jsme navštívili více pláží. Ano, byly tři, když nepočítám tu „naši“, u resortu Blue Style. Dalšími byly Limnionas na západě ostrova s písečnou pláží a uhlazeným skalnatým dnem. Příjemné místo. A skvělé jídlo v místní restauraci. Dalšími plážemi v pořadí byla Mourtia na východě ostrova. Společně se sousední Megali Lakka je nehodnotím příliš dobře. Pláže jsou sice oblázkové, ale dno je velmi kamenité! Nacházejí se tu kameny velikosti od tenisáku, přes míč fotbalový až k basketbalovému. A navíc se tu vyskytují mořští ježci. Takže na pohodové koupání nic moc. Pláž Mourtia je na tom o něco lépe. Dali si tam práci a směrem od pláže do moře částečně vyčistili dno od hrubých kamenů a vytvořili tak jakýsi “čistý” průchod do hlubších vod.
Pik-nik loď na závěr
Cesta začíná a končí v přístavu Pythagoreio. Loď objíždí jižní a východní pobřeží ostrova Samos. Kotví zhruba na půl hodinky u pláže Klima. Zde je čas pro plavce, kteří si třeba chtějí skočit z paluby lodě přímo do moře. Pak se pokračuje dál k cíli, a tím je výše zmíněná pláž Megali (Mikri) Lakka. Loď kotví kousek vedle a na pláž vede “kozí stezka” po skále v délce asi 30 metrů. Pro osoby s horší pohyblivostí to bude asi oříšek. Nikde jsem nenašel žádné upozornění.
A ještě jedno upozornění. Autobus od hotelu (cena se musí připočítat v ceně výletu) NEPARKUJE u přístaviště, ale asi 600 metrů bokem, na kraji města! Zbytek jsme museli dojít pěšky!
Občerstvení na lodi v ceně není žádná sláva. Kousek melounu, nějaká šťáva v kalíšku, při zpáteční cestě hlt vína. Ano, v baru si nakoupíte více, ale za eura.
Na pláží se odehrává piknik, ovšem chvíli to trvá. Griluje se maso. Je čas na koupání v moři, je tu dostatek lehátek k dispozici. Ovšem o mořském dně jsem psal výše. Kameny a ježci. Ani jsem se nedivil, že asi z 80ti pasažérů (vesměs mladé dámy z Holandska) se do vody chtělo jen pár jedincům. Škoda, že když už sem za nemalý peníz vozí turisty, tak alespoň část dna od těch šutrů nevyčistí. Tak, jak jsme to viděli na vedlejší pláži Mourtia. Za to dávám velké mínus!
Ovšem piknik se povedl na výbornou, jak grilovaná ryba, tak naložená krkovička chutnaly báječně. A k tomu zajímavá kombinace: brambory míchané s koprem. Nebylo to špatné.
A jako malá perlička na konec: vedle pláže stojí v písku malinký kostelík. Vstoupil jsem a do nosu mě doslova udeřila neobyčejná vůně, silně kořeněná, lehce namíchaná s kouřem. Ne, nebylo to naše klasické kadidlo. Bylo to daleko příjemnější. Čichové orgány si v tom lebedily.
Tak to byl řecký ostrov Samos – hotel Blue Style Resort ****. Plus další aktivity.
Doporučuji: zapůjčit si auto a projet ostrov křížem krážem. Podle typu vozu a délky zápůjčky to vyjde od 50 do 380 eur. Vše zařídí delegát, auto vám půjčovna přistaví až k hotelu. Odtud si ho i odvezou. Auta jsou pojištěná, nikoliv však kola. Takže bacha na šotolinové cesty! Káru vraťte se stejným množstvím paliva, které bylo v nádrži při převzetí. Vnitrozemí je úžasné, pozor při průjezdu úzkými uličkami ve vesnicích. Řečtí řidiči jsou v pohodě. Silničky v horách v pořádku, žádné výmoly, jako u nás. Málo aut. A budete zírat, kam vás ta nekonečná stoupání zavedou!
- Nedoporučuji: kvůli nedobré pláži kupovat výlet Pik-Nik Boat. Za ušetřené peníze bych si spíš přidal jeden den navíc s autem!
- Přpravte se na určitou neomalenost některých turistů od našich severních sousedů. Nechci rozhodně paušalizovat, ale někteří na nás opravdu působili, jak burani z vesnice. I s burantským chováním.
A ještě pár vět pro ty, kteří by mě – s ohledem na kritické řádky – obviňovali z rýpalství věčně zakomplexovaného čecháčka. Omyl, vážení! Když už do výletu vrazím prachy, a ten výlet něco slibuje, chci, aby to bylo dodrženo! Je to přece normální a logické. Když si objednáte nákup do domu a něco bude chybět, taky se vám to nebude líbit! Že je to tak?