S food pouličními festivaly – jak já říkám „žrádlem na asfaltu“ – se už před šíleností zvanou covid doslova roztrhl pytel. A nyní tomu není jinak. Stačí se podívat sem na to, co čeká na mlsouny v příštích dnech a týdnech, a já si troufám tvrdit, že to je jen malá část celkového velmi dlouhého seznamu. A jsem tomu rád, protože ony akce bývají totiž moc fajn. Na jedné ulici, nábřeží, náměstíčku či, jako v tomto případě, na nádvoří a ve vstupní hale Novoměstské radnice, se sejdou lidé – výrobci, dovozci – kteří se mlsným návštěvníkům snaží představit všemožné laskominy pocházející z různých koutů světa. Festival delikátních chutí v Novoměstské radnici není jiný, a byl to můj první navštívený po době covidové.
Co bylo k vidění… a k ochutnání.
Vínečko, sýry, klobásky, buchty, koláče, bábovky, velmi zajímavé, krásně tvarované vaflové, bezlepkové „nanuky“, ale i takové pochutiny, jako belgické hranolky (řekl bych, že by se dalo říct spíš hranoly či špalky). Nebo výborné los churros, což je sladké pečivo chuťově trochu podobné koblihám, pocházející z Pyrenejského poloostrova a z Latinské Ameriky. Namáčené v různých typech rozehřáté čokolády – churros nemají chybu!
V jednom stánku jsem našel pelmeně které jsou národním jídlem Ruska, ale i sousedních zemí. Jsou to zajímavé tvarované knedlíčky plněné masem a uvařené ve vodě. Obvykle se dělají s náplní z různých druhů mletého masa, které je tvarované do kuličky, a ta je zavinutá v tenkém těstíčku vyrobeném z mouky a vajec. Já tu ochutnal pelmeně plněné masem jehněčím. A namáčené v zakysané smetaně absolutně neměly chybu! Je to přesně ten pokrm, kterého jedlík stále nemá dost a stále by si přidával.
Hodně zajímavě chutnal sečuánský chilli olej, který vzniká díky dvojitému infuzování společně se směsí různých druhů chilli, sezamu a sečuánského pepře. Olej obsahuje spoustu pevných částeček, které ve výsledku tvoří největší část celého chuťového zážitku. Toť převzato z popisu výrobku, nutno ovšem přiznat, že chuť je naprosto delikátní, a skvělá. Sklenička s tímto produktem se asi za chvíli objeví v mých zásobách.
Festival delikátních chutí v Novoměstské radnici toho nabídl pochopitelně daleko víc. Ovšem je také pravda, že ochutnávky nejsou zadarmo, a kdyby si měl člověk dopřát opravdu od všech nabízených pochutin, musel by dost hluboko sáhnout do kešeně.
A ještě jeden poznatek. Určitě se na takovéto akce vyplatí jít dříve, „s otvíračkou“. Vystavovatelé jsou již většinou připravení, ale návštěvníků ještě není moc, takže je dost času na okouknutí a klidné ochutnání. V odpoledním čase se to už zahustí, hlava na hlavě a to je pak o ničem.
Na závěr nepochopení!
Nacházíme se ve dvoraně radnice. Po obvodu jsou stánky, mezi nimi pár stolečků. Málo, na velký počet návštěvníků. Ti tak bloudí po areálu radnice a hledají místečko, kam se usadit, a vychutnat si zakoupenou pochutinu. Přitom jednu stranu dvora tvoří kavárna Café Neustadt s venkovním posezením na prkenném vyvýšeném molu. Ouha! Z nepochopitelných důvodů byli návštěvníci festivalu odtud vyháněni se slovy „tohle je kavárna, festival sem nemůže!“
Hm, je mi jasné, že Café Neustadt nemá s radnicí a akcemi jí zřizovanými zřejmě nic společného, krom pronajatého prostoru. Myslím si ale, že ze strany kavárny chybělo porozumění pro situaci. Molo bylo stejně celou dobu prázdné! Hloupému poraď, blbce nakopni. Tady bych si s chutí zatrénoval penalty…
